Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1213-2225.
Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1213-2225.
Já tohleto vůbec nevidím optimisticky. Podle mě je tam několik technických zádrhelů, které jsou možná určitým způsobem překonatelné, ale ne ve smyslu extrémně vysoké bezpečnosti - nepravděpodobnosti selhání. Riziko je ještě věc co se snese u kosmické lodi nebo závodního auta, ale těžko u veřejného dopravního systému (navíc v USA).
Že to bude tevnější než vysokorychlostní trať, o tom dost pochybuji. Ty jsou dneska dosti technicky "banální", jednodušší než konvenční železnice, tedy tunely potřebují poněkud větší průřez než Hyperllop, ale zádné speciální prostředí s udržovaným klimatem, prostě koleje položené na betonovém loži, trolej, kabely/antény zabezpečovače.
Jak se budou řešit dialatace trouby? Kdyby to nemuselo být tlakotěsné, udělá se spára, kdyby to bylo plynové potrubí, udělá se dilatační klička, ale to pro dráhu asi není ideální. :-))) Spáry potřebují těsnit a nejsou to vůbec malé pohyby, desítky cm na stovky metrů konstrukce.
Jak se budou řešit přechody mezi oblastmi s nízkým tlakem a tlakem normálním? Kosmické přechodové komory asi nejsou ideální pro vlak.
Odkud se bude vzduchem zásobovat dopravní modul a co dělat pokud selže přetlakování (což se v letadlech občas stává relativně a je to pořešeno včasným dosažením výšky s dostatečným tlakem (s nasazenými maskami)?
Co požár modulu? Jak zastavit, jak evakuovat? S tím bojují všechny dlouhé tunely a že to není starost zbytečná už se mnohokrát potvrdilo.
Psycholigicky bych považoval cestu trubkou bez okének a bez vzduchu za docela klaustrofobické terno.
Návrh je třeba zamítnout především proto, že žádná lampa bez knotu nemůže samozřejmě hořet.
Z posudku projektu plynového osvětlení podaného Philipem Lebonem francouzské Akademie věd roku 1797
Navrhuji zrušení patentního ústavu. Všechno už bylo vynalezeno a nic nového už nelze objevit.
Ředitel patentního úřadu ve Washingtonu, 1832
"Řekl bych, že světový trh je možná tak pro pět počítačů."
Thomas Watson, šéf IBM, 1943
Možná jste to nečetl dobře, ale nikde nepíšu, že to je nemožné. Vidím dost velké potíže, které můžou bránit tomu, aby se z toho stal běžný komerční dopravní prostředek - tedy aby to bylo spolehlivé a blbuvzdorné a ekonomicky funkční. Neříkám, že nejdou překonat, ale zprávy pro investory a novináře naopak působí velmi snadně a optimisticky a přitom nesdělují ani náznak skutečného technického řešení.
Kupříkladu se 60. letech celkem oprávněně předpokládalo, že se bude létat jen nadzvukově a vlaky budou magnetické. Ani jedno z toho není nemožné a přesto je s tím tolik problémů, že realizace vázne. No, v Japonsku možná již za +-desetiletí první magnetická rychlodráha.
Taky mi můžete nasypat své odpovědi/návrhy na technologické otázky a já budu plně spokojen.
I v tom dalším se mýlíte, létalo se a létá nadzvukově, jen prostě předchozí řešení, Concorde, bylo příliš hlučné a příliš drahé, aby se to prosadilo komerčně. Neblokují to technické nebo realizační problémy. Stejně tak magnetické vlaky, nejen v Japonsku, dráha je i v Německu a Číně, tam je vůbec největší. Opět rozšíření neblokují technické nebo realizační problémy, jen a pouze ekonomická návratnost. Ty problémy co jste popisoval na počátku nejsou nijak závažné, protože vy řešíte technické parametry celé dráhy v ten samý okamžik. Ale proč by ten tunel musel být dokonale hermetický? Copak není třeba výrazný podtlak jen a pouze před tím vlakem (kapslí), cip s tím, co se děje pak, celou dobu co se tam nic nedopravuje. To stejné dilatace a konstrukční změny. To chcete mít celou dráhu stabilní a neměnnou? Copak to tak příroda řeší? Není třeba stabilita jen a pouze na rozměr kapsle +- něco dopředu a dozadu. Od čeho jsou senzory a snímače, a řídící elektronika, než aby dle toho přizpůsobovala podmínky. Když to přitáhnu za vlasy, mám prostě na motorce silniční gumu s "drapáky", je mi jedno zda jedu po dálnici nebo vjedu na polňačku, pole, prostě mozek hned přizpůsobí styl jízdy podmínkám. Kdežto tam bude možné navíc přizpůsobovat i ty podmínky, bude to umělý dopravní prostor. Jako dítě mě učili "Neříkej že to nejde, ale říkej nechce se mi", věřte že to skvěle funguje.
Vy asi nerozumíte čemu oponuji. A je to úplně přesně jako u toho nadzvukového létání. Dnes není problém postavit nadzvukový letoun, problém je postavit smysluplný nadzvukový letoun. Jsem si jistý, že hyperllop vyrobit jde, ale vůbec si nejsem jistý, že na ekonomicky funkční úrovni. Pokud mi budete házet nápady jak to řešit budu jen rád, pokud se řekne, "ono se to nějak vyřeší", tak to jaksi není analytický a technický přístup.
Transrapid v Šanghaji je pouze cca 30 km z letiště na "nádraží". Původně to měla být meziměstská trať, ale nakonec z toho sešlo a mezi městy jezdí konvenční rychlovlaky. Tento projekt (Transrapid) již víceméně zemřel, kdo ví jestli se na něj nekdy naváže (začátek vývoje v 70. letech minulého století!). Třeba japonská rychlodráha bude také plná kompromisů, proto to tak vázne. Tunely poměrně velké, kabina vlaku značně menší než u šinkansenu, nicméně trať bude paralelní k nejfrekvantovanější vysokorychlstní trati na světě, k Tódakidó Šinkansenu, takže má vyhlídky být profitabilní.
K té vaší představě musím říci, že asi moc nemáte pojem, co obnáší proudění vzduchu rychlostí blízké rychlosti zvuku nebo nedejbože nadzvukové. Tedy aby před kapslí byl podtlak a za ní přetlak je dost nerealistické, resp. kdyby to šlo, protékání zvuku "přepadem" by bylo na úrovni proudových motorů stíhačky (které mají nadzvukový výtok z trysek). Vysokorychlostní proudění je celá věda. http://www.transformacni-technologie.cz/efekty-pri-proudeni-vysokymi-ryc...
Tedy pokud bychom se bavili o kapsli na cca 500 km/h, to je ještě celkem konvenční záležitost, pokud se blížíme 1200 km/h celá logika se začíná být úplně někde jinde a váš příměr s motorkou je zcela irelevantní. Rád bych si přečet aerodynamické studie, ale nic takového není, alespoň ne veřejně.
Také si musíte uvědomit, že pohybová energie kapsle bude gigantická a uhnout o pár mm bude potřebovat značné stranové působení, takže senzory a korekce opravdu ne. Přesná magnetická dráha ano. Koneckonců tu už máme.
Nejsem odpůrce projektu, jsem rád, že se v tom někdo vrtá, ale zatím to nemá ani náznak technického řešení. Což je věc co mě zajímá, ne jestli se mi chce nebo nechce. Nechápu, že stále někdo bere nimrání se v projektu jako "sabotáž". Koneckonců ideová záležitost "vlak na magnetická dráze v tunelu bez vzduchu" je stará nejméně 40 let, doporučuji hledat pojem "Vactrain".
Já jsem Vás taky jako odpůrce z principu pochopil, než jsme si to vyjasnili. Přece jen Váš první příspěvek začínal "Já tohleto vůbec nevidím optimisticky". Jestliže jen neznáte potrobnosti, jak to vymysleli a ty Vás zajímají, pak to nemůžete vidět ani optimisticky ani pesimisticky.
To že je problém sehnat politickou Vůli si myslím je ten zásadní problém. Si vemte stavění jaderných elektráren u nás, a to není žádná nová technologie. Žádná ziskuchtivá firma do toho nepujde(jsou méně riskantní investice, kde potřebujete méně peněz a vrátí se rychleji - to neznamená že by hyperloop nakonec nebyl v černých číslech). Na to musí jít stát, který má hájit veřejný zájem, nebo šílenec, který o sobě tvrdí, že je mu šumák jestli zkrachuje, hlavně když se o to pokusí. Takových ze zřejmých důvodů není moc.
Ohledně uhybání mi naopak příjde cool, že modul se v trubce může natočit a cestující ucítí vždy jen zrychlení dolů nebo ve směru jízdy. Pointa ale je, že zataček tam musí být co nejméně a s velkým poloměrem když už (zatáčka=zbytečná ztráta energie).
Příměr s motorkou zřejmě měl znamenat, že vytvořit stroj fungující v zdánlivě extrémních podmínkách není zas tak složité(až nemožné), jak si představujete.
Já nevím, mě technický koncept, kde je vysvětleno z čeho se to skládá, co co dělá a jaká fyzika v tom hraje roli, uspokojil. Jelikož to chtěli pojmout jako open source, tak se možná dozvíte časem i různé drobnosti. Normálně by to bylo tajné know-how firmy.
Ano, "vlak na magnetická dráze v tunelu bez vzduchu", až na to že to není vlak, na dráze, a ani bez vzduchu :p . Takže spíš potrubní pošta, kterou známe už 150 let :)
Beru to z pohledu člověka, který se dost detailně zajímá o techniku vysokorychlostní železnice i letecké techniky a taky trochu s tím spojenou aerodynamiku. Shrnutí pro novináře a investory je plné absolutních zjednodušení, zastírajících pravé technické problémy. Já jim to nevyčítám, ale vůbec to nevidím tak optimisticky jak to malují (zvláště vzhledem k rychlostem o kterých se mluví). To také vůbec neznamená, že se netěším na výsledky výzkumu. Jen si myslím, že výsledek bude mnohem komplikovanější než se zdá z malůvek designerů. I tak jim fandím.
Kdybyste trval na přirovnání k potrubní poště, tak zde chybí ta zásadní věc, rychlost. Když už práce s přetlakem, zajímavější je uvažovat o tom jako náboji v hlavni, zde ta rychlost celkem odpovídá. :-) Něco jako automatická puška pálící obří náboje co 30 s (to dává rozestupy zhruba 160 m). Což je mimochodem krutopřísná věc ve stanicích, kde se musí kabiny rozdělit do více směrů, tunely uzavírat, tlakovat, odtlakovat atd... Na to jsem opravdu zvědavý.
Neříkám, že si nedovedu předsatvit určitá řešení jak to provést, ale myslím si že to vůbec nebude tak levné a kapacitní jak se snaží přesvědčovat. Koneckonců nějaké náznaky k tomu už směřují.
Asi si uvědomují že "hype" a marketing je to co postaví či zlomí tenhle projekt a ne technické potíže. Ostatně tomu samému čelí Tesla auta, která prakticky žijí zatím z fanoušků a na dluh se snaží co nejrychleji postavit infrastrukturu(levné baterky, síť dobíjecích stanic), dokud jsou v přízni. O elektroautech jiných výrobců se na žurnalistických serverech skoro nedozvíte.
Na tom přirovnání netrvám, jenom jsem Vás chtěl trumfnout, kolik let známe danou technologii :p
PS vy hledáte zřejmě něco na tento způsob http://arc.aiaa.org/doi/abs/10.2514/6.2015-1587
Bohužel běžný smrtelník to musí upir.... ehem zaplatit si férově předplatné daného journalu.
I tak dík za link, budu sledovat.
dilatace? Třeba přes "varhánky"?
ad nastupování, resp. přechod mezi oblastí s nízký tlakem a normálním tlakem ... modul zastaví, uzavře se potrubí před vlakem a za vlakem a celý tento tubus včetně modulu se vysune z dopravní cesty ven. Místo něj se vsune jiný tubus s podtlakem ... ať prázdný, nebo obsazený jiným modulem.
ad problémy s přetlakováním ... nic jiného než rezervní flašky se stlačeným vzduchem mě nenapadají.
ad požár - jestli to dobře chápu, v modulu není žádné palivo ... nemá co výrazněji hořet. Resp. malý lokální požár uvnitř je uhasitelný "kropítkama"
ad psychika ... tak se tam něco bude vizualizovat na stěny, nebo každý dostane na palici VR helmu.
kdyby se měl každý nový projekt zastavit protože jej provází problémy, tak jsme ještě v jeskyních. Já Elonu Muskovi věřím. Myslím, že ten projekt má šanci na úspěch.
Varhánky možná, jestli se dají vyrobit nějaké hodně spolehlivé. Bude na ně působit značný tlak.
Přestupní komory si sice představit umím, ale víte o jakém množství vzduchu se tu mluví? To nejde odčerpat za pár vteřin, navíc mžikové změny stavu zrovna nesvědčí namáhání konstrukcí. Tohle určitě řešitelné je, ale jak říkám, vyřešit to rozumně, blbuvzdorně a na stovky cyklů denně bude jinačí oříšek.
Ad požár: k tomu samozřejmě není potřeba palivo. Stačí elektroinstalace. Některá metra by mohla vyprávět.
Já nechci být morous, dívám se objektivně na technické překážky a jsem zvědav jestli na ně najdou lék. Zajímá mě to, ale ještě nebylo představeno nic více, než hrubý koncept. Dívám se na to jako na možný dopravní systém a ten má vždy nejvyšší bezpečnostní kritéria, kterým vůbec není snadné dostát. Konkrétně provoz v uzavřeném prostoru s omezenou možností úniku je jeden z nejkritičtějších vůbec. Osobně si myslím, že ve chvíli, kdy se do toho pustili technici, vyplula rizika plně na povrch a proto se nyní uvažuje o nákladní verzi.
Dovolil bych si připomenout i německý maglev, taková péče a takové naděje a nakonec jedno blbé opomenutí a hned byla hromada mrtvých. A přitom ten systém vylučuje srážku vlaků! Úspěch je v detailech.
Proč zbytečně hledáte problémy, kde nejsou. Holt furt dokola nemůžeme dělat to samý co už umíme - ono to taky nefunguje ideálně. Kritiku nechte bezpečnostním inspektorům. Jste jak kritici letadel, když to bylo nové - "Ó bůh nedal lidem křídla, tak nemají létat". Ano byli i mrtví...
Cenu asi porovnávali s maglevem si myslím, protože to je přímá konkurenční technologie.
Bude to stát na pilířích, které mají dilatace kompenzovat, jako dneska u mostů. Bohužel hyzdění krajiny, ale když to bude kolem dálnice, komu to vadí. Spáry a údržba a výměna se musí dělat, jako u všeho ostatního.
Tak se v přestupní komoře bude odčerpávat, přičerpávat vzduch několik minut. Aspoň se můžou pasažéři v klidu odstrojit/přistrojit a posadit/zvednout před/po jízdě. Pověřená osoba je může poučit o bezpečnosti a zkontrolovat je.
Když začne požár v tunelu musíte to uhasit vlastními prostředky, stejně jako dneska. Nebo musíte mít štěstí a včas uniknout do nouzového východu. Ideální by bylo aby nebezpečné věci(baterky) se daly od modulu oddělit a nechat je dohořet v nižším tlaku daleko od cestujících.
Já nevím jaké máte na mysli bezpečnostní kritéria dnešní dopravy. Když na koleje spadne v špatném úseku skála, jste tuhý. Na koleje se v některých místech kašle. Na silnice se kašle a umírá na nich víc lidí než na nemoci. Předpokládám, že každý pátý sloup bude mít nouzový východ. Trubka se dá nouzově natlakovat, v případě požáru možná i nouzově podlakovat. Nákladní varianta dává jedině smysl - proč to neprokládat v noci nákladem, když nejezdí lidi.
Jaká klaustrofobie? Jste nikdy nejel metrem? Žádný velký hluk z venčí, cesta rychle ubíhá, pohled venku Vás nemůže rozčílit. Kdyby nebylo tak nacpané, tak jsou to ideální podmínky.
Proč tak arogantně? Já se znažím věcně argumentovat, neříkám, že to nejde, říkám, že s tím budou značné potíže. Jste nikdy neslyšel o oponentuře? Naopak mě ten projekt velmi zajímá a to že mám v některých směrech pochybnosti, neznamená že to zatracuji. Jestli si OPRAVDU myslíte, že daný projekt nemá a nebude mít žádné technické problémy, když zatím existuje jen jako ideová skica, tak jste opravdu naivka. Tohle je obrovská výzva, která může i nemusí mít řešení.
Mimochem mosty se neditalují na pilířích. Mosty na se na pilířích pohybují na ložiskách (což hyperllop může úplně stejně) a dilatují tam kde jsou napojeny na další sekci nebo na volném konci mostu. Je tam prostě "půlmetrová díra", vozovka mívá nějaký přejezdový prvek, koleje dilatační dílec. Takže jde o to jak utěsnit tuto měnící se díru, kolem které se budou pohybovat "projektily" ryhlostí zvuku. A že těch dílů bude, když musí být po pár stovkách metrů.
Dnes má vše hasicí zařízení a přesto a stále s tím s tím spojeny fatální události jak v letectví tak v metrech (nebo hloupá lanovka na Kaprun). V uzavřeném prostoru je oheň a kouř nepřítel č. 1.
Já klaustrofobik nejsem, ale zeptejte se lidí co k tomu mají sklony. Schválně.
Žádná arogance nebyla zamýšlena - to je jenom zdánlivý efekt komunikace na dálku. Arogantní by bylo se s Váma nebavit vůbec. Já bych mohl stejně tak tvrdit, že Váš příspěvek je poraženecký, ale tedy jsem poučen, že se jedná o oponenturu - mě tedy považujte zase za "ďáblova advokáta", jak se řiká.
Co jsem chtěl říct je, že nechápu proč tyto otázky napadají lidi vždy jako první. To je vždy první pod každým článkem o nové technologii. Spíš bych chápal třeba "Kde na to vezmou politickou vůli?", "Jak to má konkurovat automobilové dopravě, která je upřednostňována" či "proč se to nestaví u nás?". Místo toho je to vždycky: "Ne to nevidim, nikdo to předtim nedělal. Tady maj ten šroubek moc hranatej." Na to vždycky odpovím "no tak ho udělaj kulatej, jak to mimochodem maj v dokumentaci". Omlovám se, jestli moje frustrace je v odpovědích příliš vidět, ale myslím že Vaše otázky jsem relativně trpělivě zodpověděl, kam až moje znalost o tom sahá.
Na Kaprunu to sestřelila snad tuším vojenská stíhačka. Myslím, že jsem tam dokonce byl asi dva tejdny před tím než se to stalo. Proti tomu se asi jednoduše zabezpečit nedá.
na kaprunu v tunelu stíhačka? aha, chápu
Nj taky by to bylo možné. :) Splet jsem si to s Cavalese.
Lanovka v Kaprunu shořela v tunelu a udusila se tam většina cestujících, přesně 155 obětí.
Tak to beru s arogancí zpět, mě to tak znělo. Mě jako technickému člověku vyvstává řáda otázek a problémů, které lze určitě řešit jednorázově, nedovedu si ale představit, jak je řešit pro dlouhodobou spolehlivost - maje ponětí o tom, jaké vlivy bude mít těleso pohybující se tak obrovskou rychlostí - třeba v nízkém tlaku a navíc v umělém "klimatu" obřích rozměrů. Jestli dají dohromady takové hlavy, které řešení najdou, vymyslí jak se násobně pojistit proti selháním a opravdu se při dlouhodobém testování osvědčí, tak klobouk dolů.
To já jsem taky technického smýšlení, ale nevím jestli tady je to zrovna dobrý zdroj podrobných informací. Můžete si přečíst tu Muskovu zprávu, pokud jste to ještě neudělal (s přeskakováním nudných ekonomických pasáží samozřejmě :) Nějakou bezpečnost to naplánovanou má, dovolil bych si říct na urovni dnešní dopravy (včetně Kaprunu). Asi nemůžeme čekat, že tam každý dostane osobní katapult. Hořet tam nutně nemá co dokud do toho nezačnou cpát plasty a polstrování. Pokud to shodí zemětřesení(nebo něco jiného) tak se tam dostane vzduch a začne soupravu brzdit, když to ještě začne brzdit břichem, tak připoutaní pasažéři by to mohli přežít. Teroristovzdorné to není. Při "obyčejných" problémech se trubka znovu natlakuje a souprava dojede pomalu na kolečkách nebo pasažéři výjdou nouzovým východem, po nějakém úseku jako na dálnici. Hostesku/stevarda by měli řádně bezpečnostně vycvičit, ale víme jak to dopadá (Costa Concordia).
Ohledně klaustrofobie, Musk tam má tuším verzi z plexiskla, která by ale stála dvakrát tolik.
Tak určitá míra rizka je vždy, ale aby to bylo úspěšné, musí pravděpodobnost selhání být naprosto minimální. Což je zejména pro nový systém klíčové. Jakmile lidé navyknou, snesou mnohem více rizika (resp. daleko více jej podceňují :-), ale jako novinka to bude pod drobnohledem investorů i potenciálních cestujících. Problém je, čím se těleso pohybuje rychleji, tím více energie a tím menší problém stačí pro obrovské následky. Takže jsem OPRAVDU zvědavý jak se budou násobně jistit.
Mimochodem 1300 km/h to asi nebude, ne? Rychlost zvuku je 1200 km/h a na pohybujícím se tělese dosáhne rychlost obtékání rychlosti zvuku ještě při mnohem menší rychlosti (tak zhruba jako u letadel nad 900 - 980 km/h). Tlakové vlny a sonické třesky asi nebudou žádoucí jev. Leda by tam bylo opravdu vaakum, to by pak obtékání ztratilo relevanci. Tato věc mě také dost zajímá.
Muskovu zprávu jsem četl, ale nic technického tam není. Jen známé obrysy vize.
Průměrně prý 962 km/h, max 1,220 km/h. Přiznám se, že nevím jestli se rychlost zvuku mění s tlakem vzduchu.
Kulaté věci rády vibrují, tak by mě taky zajímalo jestli budou řešit hluk.
Aha, to by byla za max. rychlost dosazena rychlost zvuku. Zde je tedy jeden zakuklený detail, protože proudnice obtékající nějaké těleso se pohybují mnohem rychleji než samotné těleso (dráha částic vzduchu je delší) a kritická bude rychlost na největším průměru "vozítka", kde obtékání dosáhne rychlosti zvuku a vzniku rázové vlny a to ještě ještě daleko před tím, než této rychlosti dosáhne vozidlo vůči dráze. Není to nemožné, ale hlukové a energetické projevy + rázová vlna jsou značně nepříjemná věc v těchto rychlostech. Na druhou stranu, vzduch bude tlačen tunelem v před nemalou rychlostí, takže jízda bude "po větru" použiji-li leteckou terminologii. Tohle by mě dost zajímalo, jak předpokládají kontrolovat proudění v prostředí uzavřeného tubusu.
Rychlost zvuku není závislá na tlaku, je závislá na teplotě (s ochlazováním se snižuje).
Tak. Asi tak tu max. rychlost mysleli, že rychlost zvuku je limit. Většinu vzduchu to bude nasávat na vytvoření vzduchového polštáře, takže kontrolovat proud vzduchu stejně musí.
Jak tak provádím v hlavě simulaci toho co popisujete, tak se domnívám, že Vaše představa je mylná. Obtékání nepřesáhne rychlost zvuku, co se změní je tlak narážejícího vzduchu (tzn. přenese se kolem překážky víc vzduchu stejnou rychlostí).
No ano, pokud nechtějí řešit velmi nepříjemné problémy s prouděním rychlostí zvuku, bude se muset těleso pohybovat pomaleji, tedy takovou rychlostí, aby v místě jeho největšího průřezu proudění nepřesáhlo rychlost zvuku, tedy dopředná rychlost vůči mase vzduchu tak nějak +-M 0,85.
Našel jste nějaký podrobnější materiál? To by mě zajímalo.
No ten stroj má spolykat prakticky všechen vzduch, komprimovat ho a použít ho buď na vytvoření vzduchového polštáře. Takže naše debata o aerodynamice kolem překážky je možná irelevantní.
Krom toho proč by se vzduch měl pohybovat rychleji než překážka mi hlava stejně nebere. Ale tak asi je to možné, že to neabsorbuje vzduch do svého tlaku a tření a akceleruje za hranici rychlosti zvuku. Možná by to mohli dotovat nějakým plynem zvyšujícím rychlost vzduchu(voda? - jako bonus by mohla víc chladit turbínu, jak tu někdo chtěl), nebo zvýšit teplotu, kdyby nutně chtěli jezdit rychleji.
EDIT: Teď jsem si přečetl, že podle počítačové simulace musí zvětšit průměr trubky, upravit tvar modulu a jezdit při M0,85 aby předešli supersonické rychlosti proudu. Takže asi víte o čem mluvíte.
Bernoulliho rovnice. Pokud poletíte dopravním letadlem, obtékání jeho křídel v nejširším místě profilu křídla a zřejmě i trupu bude velmi blízko rychlosti zvuku (M1.0) a to přestože letadlo letí mnohem pomaleji (kolem M 0.85). To je důvod, proč letadla létají takovou rychlostí jakou létají a ne větší (třeba 1200 km/h IAS). V uzavřené trubce to funguje stejně. Zmenší se průřez (jedoucí kabina), zvedne se rychlost proudení, klesne tlak. :-)
Aha. Zřejmě se tomu neříká "Hydrodynamický paradox" pronic zanic :) Taky jsem se nachytal.
Rychlá letadla musí mít šipkovitější tvar(méně pasažérů), více paliva, sklápěcí špičku(aby viděl kam přistává), ideálně měnitelnou geometrii křídel a další výbavu na supersonický let. Krom toho efektivita je už vyladěna na tuto rychlost, jak se bojíme zkoušet cokoli nového, a cokoli rychlejší by teď bylo dlouho nerentabilní. Stejný problém proč stále pálíme uhlí - je to levnější a už jsme do toho investovali tolik, že to dobře, levně a bez rizika umíme, přestože je to z principu směšně podřadná technologie. Myslím to, že letadlo nevytvoří rázovou vlnu někde nad oceánem už je jen docela příjemný bonus a ne neřešitelná překážka.
Ono u těch letadel je to jedno s druhým. Supersonické profily nejsou vhodné pro pomalé létání, takže máme delta křídlo, kupříkladu s obrovskými úhly náběhu při přistání, proto ta sklopná špička. Dále při překonávání zvukové bariéry extrémně narůstají odpory a měni se obtékání celého letounu, proto tato letadla mají motory s přídavným spalováním, tzv. forsáž, i Concorde je měl, aby se vůbec za zvukovou bariéru dostal, což je sebevražda z ekonomického hlediska nehledě na brutální hluk. To si může dovolit jen armáda. Takže se na to jde jinak a letdla jsou aerodynamicky co nejvyladěnější pro subsonický let, motory jsou vypiplané a žerou zlomek toho co před 30 lety a za poloviční cenu toho co stála letenka v Concorde, kde nic moc komfort nebyl - jen ta rychlost, se můžete vézt v opravdu prostorném "pokojíčku" first class, s křesílkem, internetem, videem a obskakujícími letuškami co vám budou nosit jídlo o několika chodech. Takže to trvá podstatně déle, ale zase se ten čas dá pohodově využít. Ono to vypadá, že se nic neděje, ale nová letadla jsou úplně jiná než před pár desetiletími, přestože na první pohled mohou působit dosti podobně.
Ono existují i projekty na nový supersonic, ale aerolinky holt žijí v tržním prostředí a brutálně nehospodárný letoun si nemohou dovolit, sonický třesk je neodboratelný problém a "nevadí" jen nad oceány. Možná je to šance pro "byzjet" class, pro těch pár jedinců, co absolutně nehledí na cenu.
Osobně si myslím, že obrovská výzva pro letectví je najít si jiné palivo než ropu. Zatím to není žhavé, ale do budoucna se s tím musí počítat.
fúzní pohon by asi neprošel co? :) Ono je docela těžké najít jiné palivo. Za A) je dobré využít rychle proudícího vzduchu(tzn ne na baterky) a za B) to zase musí být dostatečně levné, pokud se nezavede daň na uhlík. Myslím ,že to má spíš sociální řešení, a to nemít potřebu být za 10 h na druhé straně planety. Pokud jede někdo na dovolenou mohl by letět pomalejším elektroplánem(nevim 300-400 km/h), který by zastavil třeba na den v zajímavých destinacích po cestě, aby to nebylo tak dlouhé.
Soukromé letouny jsou překvapivě pomalejší než dopravák, tak nevím jestli byz-třída má pro supersonic nějakou základní potřebu.
Fúzní reaktor, hmmm, no třeba se toho dožiju alespoň ve formě pro elektrárnu. :-)
Ono s tím palivem je největší problém, že musí mít co největší energetickou hustotu, protože hmotnost je to oč tu běží a každá tuna navíc, sebere tunu užitečné nosnosti, která je pochopitelně limitovaná vztlakem. A že velká letadla berou desítky tun kerosenu. Loadsheety jsou základ létání, resp. přežití při létání. :-) Ropa má zatím největší hustotu energie na kg (tedy kromě uranu :-) a navíc se palivo prostě "naleje do dutiny křídel", takže se jej tam vejde obrovské množství. Baterie, ty už se skládají hůře do takového členitého prosotoru a bohužel jsou těžké jako prase. To víme i z jiných aplikací. Leda by se nějak vymakalo dobíjení sluncem za letu, v horních hladinách moc zataženo nebývá. :-) Plynové bomby se také do křídel dát nedají, protože jsou neohebné. Pár by se jich někm vešlo, ale je to málo na dnešní běžné dolety. Tohle je také úkol pro velké mozky.
Jestli byzjet třída touží pod nadzvuku to nevím, ale pokud po něm někdo touží, nového velkého "Concorde" se asi hned tak nedočká. Malé nadzvukové soukromé letadlo by se asi uživit dalo, tedy s pařičnými cenami za provoz. Nějaké náznaky vývoje už jsou.
DK dovíjení baterií Sluncem za letu jsem zkusil zjednodušený výpočet:
Pokud má letadlo plochu křídel a trupu, kolmou na směr slunečního světla, kolem 1000m2 (řádový odhad pro B-747 při Slunci v nadhlavníku, kdyžtak zpřesněte), tak na ten povrch dopadá kolem megawattu (cca 1,3MW) slunečního záření. To na elektřinu přeměníme s účinností jen několika desítek procent, ale klidně optimisticky počítejme s výkonem 1 MW (ve skutečnosti stovky kW).
Tentýž B747 spálí při rovném letu zhruba 14 tum paliva za hodinu. Pokud odhadnu efektivitu přeměny paliva na mechanickou práci motorů kolem 40%, dostávám výkon 13kWh/kg * 0,4 * 14000 = 73 MW.
Dopravní letadlo tedy potřebuje přibližně o dva řády více energie, než by mu byly schopny dát sluneční baterie.
Co se týká požárů - pokud bude v tunelu skoro vakuum, tak tam nebude kyslík, což jsou špatné podmínky k tomu aby tam něco hořelo. Stejně tak vnitřek - nemusí tam být žádné palivo (které je z principu hořlavé), takže by nemělo být těžké udělat celou kapsli z materiálu co hoří buď málo nebo vůbec. Asi to nelze úplně zanedbat (cestující si mohou přitáhnout hořlavé věci v zavazadlech), ale nebude to velký problém.
Stejně tak rázové vlny - bude-li v tunelu nízký tlak vzduchu (podle toho paperu počítají s tisícinou atmosférického tlaku), budou rázové vlny a vliv vzduchu vůbec zcela minimální a nemusel by asi být problém ani s tím, že by se to pohybovalo nadzvukovou rychlostí.
Ani s vyčerpáváním vzduchu by nebyl problém - pokud bude kapsle téměř úplně vyplňovat tu přechodovou komoru, dočerpat/vyčerpat ve zbylém kousku vzduch bude rychlé.
Spíš vidím jiné problémy (technické oříšky) co bude třeba dořešit:
Chlazení - bez vzduchu v tunelu není vzduch, který by odváděl teplo z motorů a tak ....
Přenos energie - v těchto rychlostech asi trolej nehrozí, na zrychlení na cílovou rychlost je třeba dost energie (byť většinu lze pak získat zpět rekuperací při brzdění) - jak přenášet nebo skladovat energii?
Chlazení? Vždyť celý ten tubus bude v normální atmosféře nebo dokonce ve vodě, navíc teplo se šíří zářením a vedením v materiálu. Chlazení je dobře řešitelné i v kosmickém vakuu, natož dole na zemi. S energií není problém, na zemi máme k dispozici obrovské množství energie, jen lidská blbost a předsudky brání životu v přebytku. Navíc v té Kalifornii mají dost slunečního záření a obrovské plochy co leží ladem a pole nebo lesy kvůli tomu ničit nebudou.
On taky není problém chlazením tubusu, ale s chlazením té kapsle. Vakuum (nebo skoro vakuum) je velmi dobrý tepelný izolant, takže pokud se v kapsli generuje teplo (motory nemají 100% účinnost a budou tam tak tepelné ztráty, zbylá elektronika a lidi taky něco tepla vygenerují), tak pokud se nemají všichni uvnitř upéct, musí se kapsle nějak chladit. Vzduchem to ale asi moc nepůjde, toho je tam minimum a ten by teplo asi nestíhal odvádět. Úloha asi má nějaké rozumné řešení, ale je nutné se nad ní důkladně zamyslet. :)
Třeba na ISS také musí řešit odvádění přebytečného tepla, ale ISS je poměrně nízkoenergetické (nemají tam silné motory schopné rozjet něco během chvíle na 1200 km/h a pak to zase rychle zastavit), takže stačí chladící okruh a nějaká ta žebra co vyzařují do vesmíru teplo.
Prosté milý watsone. Když to nasává dost vzduchu na vytvoření vzduchového polštáře, tak si myslím, že i na případné chlazení ho bude dost. Tuším, že v tom konceptu, co jsem četl už dávno tam měli i nádrž s vodou pro různé potřeby.
Obávám se, že co hoří nejraději jsou elektrické inslatace a svítit se tam určitě bude, určitě tam budou i nějaké zábavní systémy, tedy minimálně na těžké zakouření na nedýchatelno se lze dostat celkem rychle, v letadlech se to stává co chvíli. Určitý čas mohou překlenou dýchací masky, ale je to prostě věc, kterou se zabývat musí a při auditu bezpečnosti se v tom jistě budou orgáni nemálo přehrabovat.
Rázové vlny se šíří i ve velmi malém tlaku, na tlaku nezáleží (Concorde létal ve 20 km kde je zlomek pozemského tlaku). Ale abych se přiznal, kde je hranice "vakua", kdy již proudění můžeme zanedbat, to nevím, asi to souvisí s tím, kdy je ještě schopna se zvuková vlna prostředím šířit.
Ty přechodové komory spíše bude zajímavé jak vyřešit blbuvzdorně. Aby se někde neotevřela špatná "vrata", aby se někde nezapomnělo na lidi nebo zapomenutce a nevycucnul se jim vzduch atp.
Financovani hypertunelu zajisteno, cerna dira na penize budoucnosti ma zelenou.
Proste firma co utopi cizi penize. Od milionaru je mi to jedno. U statnich je mi to taky sumak, kdyz nebudou z ceskeho rozpoctu.
Pekna je ta maluvka s tunelem pod vodou. Toho co to kreslil, bych do toho spoje dvou tunelu pustil rychlosti 1200km/hod. A firemni vedeni by melo mit povinne ve smlouve, ze budou prvnim zkusebnim nakladem v te kapsli.
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.