Gary Shapiro: Český tech start-up ve světě prorazí díky inovacím a lídrům
Nejvyšší z těch, kteří určují světové trendy v oblasti spotřební elektroniky, tak by se dal nazvat šéf CEA, Gary Shapiro. Ve Varšavě jsme se ho zeptali na technologické trendy a na aktuální doporučení pro české firmy s ambicemi vstoupit na světový trh.
Minulý týden se v polském hlavním městě konal evropský bratříček amerického veletrhu CES (Consumer Electronics Show) s názvem CES Unveiled. Nebyl to ani tak veletrh, jako spíše jednodenní lákadlo na CES skrz krátký soubor přednášek na téma technologické trendy ve světě. V první části se tak skloňovaly novinky posledních let jako nositelná elektronika, digital health a automatické dopravní prostředky.
Překvapilo nás zejména trvzení, že chytré fitness náramky jsou v USA velmi populární, podle Shapira každý druhý člověk z jeho přednášek aktivně používá sportovní náramek. Divil se, že u nás to zdaleka tak žhavé není.
Shapiro mluvil zejména o samotném CESu, který pořádá jeho Consumer Electronics Association (CEA), ve své řeči zmínil například nový Eureka park - část CESu určená start-upům. Její vybudování se shoduje se snahou podporovat inovativní nápady, i když nemají nutně dostatečný kapitál k vystavování v běžných prostorách veletrhu. Výstava v Eureka parku vás vyjde na cca 50 000 korun (bez letenky a ubytování), zatímco cena za výstavu, design a postavení stánku v obvyklých částech CESu může přesáhnout i 2 milióny korun.
Na CDR se technologickým start-upům dlouhodobě věnujeme (z poslední doby zmiňme například úspěšného výrobce 3D tiskáren Be3D), směřovali jsme otázky v rozhovoru s Garym tímto směrem. Trh je prý v tuto chvíli na investice do začínajících technologických firem velmi dobře připraven, jde o to mít strategii a nebát se neúspěchu.
Řekněme, že máme dobrý nápad, který bychom rádi podpořili investicemi v USA. Jak český technologický start-up získá peníze v zámoří?
Každý investor má různá kritéria pro výběr. Nejdříve musíte najít někoho, kdo má zájem investovat do firmy v aktuální fázi vývoje. Může to být tzv. angel investor, který poskytne peníze do úplných začátků nebo naopak tzv. private equity investor, který bude vyžadovat firmu s historií v pokročilé fázi vývoje. Takže ještě než se s někým sejdete, musíte nejdřív zjistit podmínky investic.
Další věc je vůbec kategorie podnikání - někteří neinvestují do zdravotnických technologií nebo vůbec do spotřební elektroniky a dělají jenom B2B. Schůzku tedy dostanete pouze pokud jste ve správné kombinaci kapitálu, fáze firmy a kategorie produktu.
Na schůzce se však od vás nebude očekávat jen brilantní nápad, ale také kvalitní obchodní lídr. Často se potkávám s vědci nebo inženýry, kteří sice mají úžasný nápad, ale chybí jim realistický pohled na obchod. Někdy sice firmy investují na základě toho, že investovali ostatní - potom potřebujete úvodní investici, ale většinou chtějí všechny výše popsané věci dohromady, jinak nepůjdou do rizika. Také se občas stane, že chtějí větší podíl ve firmě, než je šéf schopný poskytnout.
Za poslední rok ale není nevýhoda být mimo Spojené státy, například v ČR - investoři si již zvykli rozšiřovat záběr po celém světě a expandují své aktivity. Začala to Carlyle Group (jedna z největších podílových firem v USA) a následovali další. Takže být Čech není nevýhoda. Co však vyžadují, je důvěra. Potřebují vidět čisté finanční výkazy a stabilitu.
Čas pro hledání investic je v tuhle chvíli ideální, peněz pro investice se v USA válí hromada. Akciový trh je trochu přeceňovaný, takže lidé investují více do start-upů. Navíc dluhopisový trh má v USA minimální úrok.
Jaké procento uchazečů nakonec dostane investici?
Investoři jsou velice vybíraví, nikdo neinvestuje do více než jednoho procenta ze všech žádostí, které procházejí. Většina z těch, se kterými mluvím, dostává stovky žádostí měsíčně a musí projít 20 - 30 žádostí za den. Jen cca 1 - 2 % z nich si pozvou na schůzku a pouze pár vyvolených ve finále obdrží investici.
Klíčové však je vzít si z neúspěchu co nejvíc. Pokud vás odmítnou, nejlepší je se jich zeptat: “Proč ne? Co máme změnit? Co bychom měli udělat, abyste měli zájem?” Dostanete neocenitelný feedback pro další pokusy.
Jak mohou vysoké školy motivovat studenty k zakládání firem?
Není to jen práce vysokých škol, je to spíše o kultuře. Mají na ní vliv samozřejmě školy, ale také politici, lídři a tisk. Podle mě by každý měl mít možnost nějakým způsobem soutěžit. Nemusí úspěchem v soutěži nutně vydělat peníze, ale zajistí si uznání ostatních. V USA velké technologické firmy jako Intel pořádají vědecké soutěže, na které jsou nabalená stipendia na prestižní školy. Vynálezce Segwaye, Dean Kamen, pořádá robotické soutěže, kde soutěží tisíce týmu z různých škol.
Myslím, že školy mohou pomáhat mladým vědcům, motivovat skrz zapálené učitele nebo návštěvy úspěšných lokálních mentorů. Ale velkou část může dělat vláda přes kulturu projevu a morální motivaci, nemusí nezbytně utrácet tímto směrem hromadu peněz. Často je potřeba podporovat lidi, kteří selhali a učit se z jejich chyb.
Díky za rozhovor.
Zdroje:
Vlastní
Jiří Moos (Google+)
Jirka Moos je redaktor CDR.cz a DIIT.cz, kreativec se smyslem pro humor a také blázen do zabezpečení IT systémů. Vede bezpečnostní týdeník CDR Security Update a v současné době řeší marketing a redakční spolupráce CDR/DIIT.
Diskuse ke článku Gary Shapiro: Český tech start-up ve světě prorazí díky inovacím a lídrům
