Romero měl to štěstí že se stal významným spolutvůrcem nové herní epochy. To se hned tak někomu nepovede. Jenže jak se to pak rozjelo tak už se stal "jen" nadprůměrným. Dokud byl píseček poměrně malý dalo se tomu dobře kralovat, pak už ne.
Podle mě nejlepší éra her kdy se vývojáři snažili být hodně kreativní a jen nekopírovali předchozí koncepty byla tak cca do roku 2006 - Doom3, FarCry, HL2, Quake 4 pak i výtečný Prey. Byla to skvělá doba kdy pomalu končil DX9 a byly velké plány s fyzikou, viz Ageia. A ve zmíněném Prey byly skvělé hrátky s gravitací, pak gravityguny v HL a D3RoE. Slibovalo to skvělou budoucnost. Místo toho začala doba remaků a recyklátů. Nový Doom přináší něco inovativního ale zabíjí to přílišným zaměřením na MP a velkým zjednodušováním. Docela se divím že tam nechali nějaký jakus-takus příběh a nedoprznili to jako Quake Champions. Myslím že když by Romero s Daikatanou počkal do DX10 s implementovanou PhysX tak se příběh mohl odvíjet úplně odlišně. Dle mého to přetáhnul a chvástal se aniž by měl v ruce patřičnou technologii která by mu umožnila realizovat jeho vizi.

P.S: má pěknou babu co taky rozumí počítačům, takže to musí být pak po večerech zajímavé rozhovory (vyjma jiného :-) )

"Diakatana" je legrační překlep, stejně jako "Branda". ;)