Představte si krásné slunečné letní ráno ve městě Hirošima. Cikády bzučí na stromech, letadla si létají vysoko v oblacích. Najednou záblesk světla a ohlušující výbuch. V tu ránu jsou všechny budovy srovnány se zemí a všude je jen dým, požáry a ztemnělé nebe.

Právě tento zážitek chtěli nabídnout účastníci výzkumného klubu pro technologie ze střední průmyslové školy Fukuyama široké veřejnosti, a přiblížit tak za pomoci moderních technologií hrůzy druhé světové války.

Již více než dva roky se skupinka japonských studentů snaží vytvářet pětiminutový záznam, který by měl navodit pohledy a zvuky v Hirošimě před, během a po té, co USA svrhli před 73 lety na toto krásné město atomovou bombu.

Studenti a jejich učitelé se tímto projektem, který zavede účastníky zpět do oné děsivé chvíle, snaží zabránit opakování podobných událostí. Dne 6. srpna 1945 zabila bomba v Hirošimě 140 000 lidí. O další tři dny pak druhá bomba v Nagasaki zabila 70 000 lidí.

Středoškolští studenti se narodili půl století po bombardování. Osmnáctiletý Yuhi Nakagawa tvrdí, že zpočátku neměl o bomby a historii vůbec zájem, ale po shlédnutí historických fotografií budov, které již nejsou, změnil názor a chce tuto zprávu dál sdílet.

Náhlavní souprava umožňuje uživatelům projít se po řece Motoyasu před výbuchem a pokochat se pohledy na neexistující podniky a budovy. Veškeré záběry byly vytvořeny z dobových fotografií a po konzultacích s přeživšími občany.