Umělá inteligence dnes proniká do zdravotnictví, financí i umění – a nově také do jednoho z největších tajemství lidské civilizace: vzniku Bible. Tým složený z matematiků, archeologů a teologů pod vedením Shiry Faigenbaum-Golovin z Duke University použil AI a pokročilé statistické modely k odhalení možných autorů prvních devíti knih hebrejské Bible, známých jako Enneateuch.

Studie publikovaná v časopise PLOS ONE přinesla zásadní zjištění: různé části Bible vykazují tři odlišné stylové tradice, což odpovídá hypotéze, že na biblických textech pracovali různí autoři nebo školy.

Od keramických střepů ke knize Genesis

Cesta k tomuto výzkumu začala už v roce 2010, kdy Faigenbaum-Golovin spolu s izraelským archeologem Israelem Finkelsteinem zkoumala písmo na starověké keramice. Pomocí analýzy tvarů a stylů písma dokázali datovat nápisy z 6. století př. n. l. a na tomto základě se rozhodli aplikovat stejnou metodu na biblické texty.

K týmu se přidali i další odborníci: Alon Kipnis (Reichman University), Axel Bühler (Protestant Faculty of Theology of Paris), Eli Piasetzky (Tel Aviv University) a Thomas Römer (Collège de France).

Tři styly, tři tradice

Pomocí pokročilé AI metody analyzovali výskyt slov a jejich kořenů napříč textem. Zaměřili se na první knihy Bible – především Deuteronomium, Deuteronomistickou historii (od Jozue po Krále) a kněžské texty v Tóře. Výsledky potvrdily, že Deuteronomium a historické knihy jsou si stylisticky bližší než kněžské texty, což je v souladu s dlouhodobými akademickými domněnkami.

Zdroj: Shutterstock

Model dokázal správně identifikovat styl každé kapitoly na základě slov jako „ne“, „který“ nebo „král“, a zároveň vysvětlit, proč takové rozdělení navrhuje. To je pro biblické bádání zásadní průlom – kombinuje kvantitativní analýzu s výkladem.

Když se příběh rozpadne: případ 1. a 2. knihy Samuelovy

Zvláštní pozornost věnovali vědci tzv. Příběhu o schráně smlouvy. Ten se objevuje ve dvou částech knihy Samuelovy, ale zatímco text v 1. Samuel nezapadá do žádné z analyzovaných skupin, část z 2. Samuel naopak odpovídá Deuteronomistické historii. To může naznačovat složitější redakční historii těchto textů.

Proč ne neuronové sítě?

Běžné metody strojového učení selhávají, když je text krátký. Vědecký tým proto vytvořil vlastní model, který dokáže analyzovat i velmi omezené množství dat. Na místo hlubokého učení zvolili přístup založený na frekvenci slovních kořenů (lemmat), což umožnilo přesnější rozbor stylistických odchylek i u několika veršů.

Použití i mimo Bibli? Určitě ano

Faigenbaum-Golovin upozorňuje, že metoda může být využita i pro jiné texty, například svitky od Mrtvého moře nebo k ověření pravosti historických rukopisů: „Když chcete zjistit, jestli je dokument opravdu od Abrahama Lincolna, tahle metoda může pomoci.“

Studie s názvem “Critical biblical studies via word frequency analysis: Unveiling text authorship” byla publikována 3. června 2025 v časopise PLOS ONE. Výzkum podpořily nadace Koret a Simons a fond Eric and Wendy Schmidt Fund for Strategic Innovation.