Mít po ruce společníka, který nikdy neodmlouvá, vždy odpoví a nikdy tě neodsoudí – to zní jako sen každého introvertního teenagera. Právě na tuto potřebu reagují tzv. AI companions – digitální přátelé, kteří s vámi vedou „osobní a smysluplné“ rozhovory kdykoli si zamanete.

Podle aktuálního průzkumu mezi 1 060 americkými teenagery má zkušenost s těmito chatboty více než 70 % dotázaných, přičemž každý druhý je využívá pravidelně. Nejčastěji jde o zábavu (30 %) a zvědavost (28 %), ale poměrně vysoké procento je využívá i pro rady (18 %), protože jsou vždy dostupní (17 %) a neodsuzují (14 %).

Nejsmutnější motivace: samota

Zatímco většina teenagerů chápe AI společníky jako „programy“ nebo „nástroje“, 6 % přiznává, že s nimi mluví hlavně kvůli samotě. A to je zlomový bod – právě zde AI začíná překračovat hranici technologie a vstupuje do sféry psychologie, empatie a citlivých osobních témat.

Zdroj: Shutterstock

Ačkoli 80 % mladých tvrdí, že si stále více váží kontaktu s živými přáteli, až 13 % přiznává, že tráví více času s AI než s lidmi. A celá třetina dává přednost AI, když jde o vážná nebo osobní témata. Pro část z nich se AI stává bezpečnějším útočištěm než kamarádi nebo rodiče.

Nebezpečný precedent: AI, která přitakává

Jedním z hlavních problémů AI společníků je jejich „lichotící design“ – místo aby vedli uživatele k přemýšlení nebo zpochybňovali jejich názory, souhlasí se vším. Tento přístup má za cíl udržet pozornost, ale může být v určitých situacích vyloženě nebezpečný.

Tragickým příkladem je případ floridského teenagera, který si podle žaloby jeho rodičů vzal život po rozhovoru s chatbotem na Character.AI, jenž jeho úvahy o sebevraždě nejen neodmítl, ale údajně i podpořil.

Po tomto případu firma zavedla funkci Parental Insights, která má rodičům umožnit nahlédnout do toho, co jejich děti s AI řeší. Ale ani to nezaručuje bezpečí.

Nedůvěra a nejistota

Teenageři se k AI chovají rozporuplně. Na jedné straně je tu přitažlivost – snadná dostupnost, žádné předsudky, iluze přijetí. Na straně druhé:

• 34 % přiznává, že se při interakci s AI někdy necítilo dobře
• 50 % nevěří informacím, které AI poskytuje
• 67 % říká, že je konverzace s AI méně uspokojivá než ta s člověkem
  Jen 10 % tvrdí opak – tedy že je AI baví více než reálná konverzace.

Přesto se ukazuje, že pro čtvrtinu až třetinu mladých mají rozhovory s AI nějakou hodnotu, kterou od lidí nedostávají. Ať už jde o bezpečný prostor, bezpodmínečné přijetí, nebo možnost mluvit bez cenzury.

Co s tím? Řešení existuje, ale…

Common Sense Media doporučuje několik konkrétních kroků:

• Technologické firmy by měly přestat AI postavám připisovat falešné role – např. terapeuta nebo odborníka
• AI by měla pomáhat, ne nahrazovat – třeba při tréninku konverzace, učení jazyků nebo překonávání sociální úzkosti
• Transparentnost a rodičovská kontrola musí být standardem, ne výjimkou

Zároveň ale organizace dodává: „Většina teenagerů používá AI společníky s rozumem. Zatím se zdá, že nepřekračují hranici mezi pomocníkem a náhradou za skutečný vztah.“