Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1213-2225.
Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1213-2225.
Zrychlení až na čtvrtinu rychlosti světla během pouhých 10 minut udělá ze všeho jenom hromádku šrotu.
13 tisíc géček? SSD vydrží 1500g. Tak možná kdyby se čipy zalily do nějakého kovu... Ale osobně bych snížil výkon laseru :-)
To so člověk skoro říká, jestli není zrovna první duben :) Ale vypadá to, že zrychlit nebude problém, ale jak zastavit?
balónkem (aerocapture). pan snad neviděl "2010: The Year We Make Contact"? I když na marsu to bude docela problém.
Kdyby ze čtvrtinové rychlosti světla brzdil u Marsu balónkem, tak balónek by se mu vypařil a v nejlepším případě by skončil rozplácnutím o nějaké jiné těleso ve Sluneční soustavě. Možná by se při té rychlosti v marťanské atmosfeře vypařila i celá raketa.
Kdyby neubrzdil, jako že na 100% ne, a nerozplácnul by se o nějaké těleso ve Sluneční soustavě, tak by odletěl do mezihvězdného prostoru a po čase by se rozplácnul o nějaké jiné těleso.
Co to melete? Za půl hodiny? Jaké by bylo přetížení při startu a při přistání?
Je to nesmysl... Zejména kvůli tomu potřebnemu brzdění. Pokud by někdo dokázal na 100kg sondu umístit laser o takové síle, že ji z té ultra vysoké rychlosti dokáže zabrzdit, znamenako by to, že má dost výkonný laser, aby na aktuálně běžnou oběžnou dráhu dostával bez problémů stotunove náklady a běžné by bylo cestování vesmírem... Mít takové zařízení, tak mezi hvězdné sondy je ten poslední způsob využití.
Taky se divím, že řeší meziplanetární a mezihvězdné cestování, když by to klidně šlo použít na vynášení materiálu na orbitu.
Hadam ze problem muze byt s atmosferou, neco ve smyslu https://what-if.xkcd.com/13/
Let’s imagine we somehow found a way to power and fire it continuously, gave one to everyone, and pointed them all at the Moon. Unfortunately, the laser energy flow would turn the atmosphere to plasma, instantly igniting the Earth’s surface and killing us all.
1. Jaký výkon by musel mít laser pro urychlení tělesa o hmotnosti 100kg na čtvrtinu rychlosti světla?
2. Jak bude těleso při příletu k Marsu brzdit? Bude tam další dělo pro zpomalení?
3. Jak se bude dělo chovat? Viz zákon akce a reakce.
ad Bod 3 - přesně tak ... dělo bude pálit z jedné strany, ale stejně, jako se urychlí "loď", tak tak se i urychlí dělo na druhou stranu ... ?? - hezká myšlenka, ale ještě bude hodně cesty k dosažení cíle...
(a radši si ani nepředstavuju, co by se stalo s člověkem, když někteří jedinci omdlévají i v centrifuze :D) ...
Lidi by takto cestovat nemohli... resp. mohli, ale zůstala by z nich pravděpodobně pouze nějaká kašovitá hmota. Do takového astronautického teamu by se asi nikdo dobrovolně nepřihlásil.
Laserové dělo samo sebe neurychlí. Světlo směřující opačným směrem než ven se odrazí od zrcadla a je otočeno směrem ven. "Věškerá" energie tedy jde ven, proto je to laser. Urychlovaný objekt naopak odrazivý nebude,
Tzn. neplatí zákon zachování energie? Nerozumím tomu.
Světlo ze zdroje je nasměrováno do zrcadla a tam se odrazí. A co cesta od zdroje ke zrcadlu?
I kdyby zdrojů bylo víc a byly by rozmístěny souměrně... nejde mi to do palice.
Fakt tomu nerozumím, tak se mi nesmějte. :D
Tak zákon zachování energie funguje, jen je prostě věškerá energie směřována jedním směrem. Pochopitelně zanedbáváme ztráty na zrcadlech a podobně. Laser není žárovka a nesvítí všemi směry. Pokud by navíc svítil všemi směry, v podstatě by se sám stabilizoval na místě.
Doporučuji se podívat, jak funguje laser.
Dovolil bych si upozornit, že pro silový účinek (na sondu i na laser) není důležitá energie, ale hybnost toho, co přilétá nebo odlétá.
Hybnost světla je rovna jeho energii ve watsekundách (Joule) dělené rychlostí světla (300 000 000).
Pokud sonda světlo odráží zpět, hybnost se projeví dvakrát.
tak tam bude stejny princip jako u gravitacniho manevru (https://en.wikipedia.org/wiki/Gravity_assist), pokud ta sonda je relativne lehka a ten laser bude o dost tezsi, tak by to nemel byt takovy problem
Laserové dělo se jedním směrem urychluje, ale když bude připevněno k něčemu těžkému, tak se samozřejmě neurychluje tolik.
Jj, to bych možná jako argument bral.
A co výkon děla? Nevypařil by se objekt, na který by se tem laser zamířil? Výkon laseru by podle mne musel být enormní.
Nevím, z čeho chtějí ten objekt udělat. Laser s desítkama GW výkonu ale určitě nebude svítit pořád, ale bude se jednat o velice krátké pulzy. Takže laser bude mít dost času se nabít a urychlovaný objekt vychladnout.
Základní myšlenka je ta, že odražený foton objekt neohřeje. Neumíme sice udělat dokonale odrazivý povrch, ale umíme udělat povrch, který má téměř 100% odrazivost v určité vlnové délce. Na tu pak nastavíme laser.
Vezměte foton a z jeho energie vypočtěte jeho hmotnost. Dělá se to podle vzorce E=mcc. Z hmotnosti potom vypočtěte jeho hybnost. Na to je vzorec p=mv (v tomto případě je v rovno c). Složením vzorců dostanete E=pc, tedy E/c=p (tohle je teorie pro představu, ale výpočet udělám trochu jinak).
Pokud na povrch tělesa umístíte zrcadlo s dokonalou odrazivostí, pak při dopadu foton udělí tělesu hypnost p, ale při odrazu udělí tělesu znovu další hybnost p, která je mírně snížena o rozdíl mezi původními rychlostmi tělesa. Zanedbal bych s dovolením rudý posuv při pohybu neinerciálních soustav, stejně jako onen drobný rozdíl a odteď se pohyboval v přibližných hodnotách. Dostáváme tedy že změna hybnosti tělesa se rovná dvěma p světla.
Mějme tedy laser o výkonu 1MW a pošleme jím puls o délce 1 sekundy. Výkon 1MW/s je roven energii 1MJ. Výkon na zrcadle při odrazu potom bude 2MJ.
No a ze střední si zcela jistě pamatujeme, že kinetická energie je E = 1/2 m*v*v.
Takže si to zjednodušíme tělesem, které má třeba jeden kilogram.
2MJ = 1/2 * v * v
4 000 000 = v * v
2 000 = v
Tedy teoreticky zrychlení 2km/s/s, což je 200g. Po několika opravách trošku přijatelnější výsledek :-). Když budete takto působit pět vteřin, překonáte únikovou rychlost. Když použijete těžší těleso, například stokilové, udělíte mu zrychlení 2g, takže opustí Zemi se zrychlením 1g a to už není žádná hrůza.
Pokud jsem se někde přepočítal, tak poprosím o opravu.
"Tedy teoreticky zrychlení 2km/s/s, což je 200g." S jak hmotným tělesem počáš?
1MV laser s pulsem 5 sekund není problém.
Je tam napsané těleso o hmotnosti 1 kg. Vyplývá to z řešení toho vzorce, kde m jsem nahradil jedničkou.
To se mi tedy nějak nezdá, že 1MW laser může za 5 vteřin urychlit 100kg těleso tak, že opustí zemi. To už bychom dávno měli laserové kanóny ne?
Tak je potřeba zkonstruovat správné zrcadlo a navíc nemůžete mířit přesně zezdola, protože byste si zničil ten laser a navíc by paprsek ohrožoval to, co je na zemi. Těleso navíc potřebujete rotačně stabilizovat, aby se neroztočilo jak káča. Těch problémů je docela dost. Ale nic, co by nebylo alespoń teoretiky řešitelné.
Stabilizace = inerciální soustava. Používá se (snad) ve všech raketách.
Ono taky Zemi neopustí. 1g po dobu 5s, to je 50m/s. Takové těleso vykoná kratičký balistický let. Pokud chcete takovým laserem dostat 100kg na orbitu, budete do něj muset pražit 13.5 minuty.
Proč by to těleso mělo opouštět Zemi? Vždyť je v článku jasně napsáno "Podobná plavidla by musela být nejprve vynesena na oběžnou dráhu a teprve poté ve vakuu "roztlačena" paprskem.".
Nemůže. Megawattový laser působí tlakem záření jen 0,0007 Newtonu (při odrazu paprsku od tělesa zpátky). I mravenec bude asi silnější.
To je, sakra, dost málo, ne? Takže technologii máme, ale je neúčinná. To je téměř totéž, jako kdybychom ji neměli.
Je to sakra málo.
Proto si také myslím, že kromě takovýchto debat je to celkem k ničemu (neříkám, že navždy)
Gratuluji k vynálezu. Právě jse teoreticky dokázal že nejen perpetuum mobile je možné, ale taky to že k tomu stačí jenom posvítit na zrcadlo. 1MW vstup a hned s toho máme 2MW.
Tady bych poprosil to trosku konkretizovat. Kolikrat tezsi by musel byt satelit nesouci laserove delo, nez objekt, ktery ma byt urychlen, aby se nestalo, ze behem tech 15 let proste odpluje uplne dopr@#$ opacnym smerem, nez urychlovane teleso? Resp. kolik by musela byt jeho hmotnost, pokud uvazime, ze teleso se 100kg vozitkem vazi celkem rekneme odhadem 1T ?
Zkuste použít zákon zachování hybnosti.
Navíc je tu několik řešení:
1. poslat dvě sondy opačnými směry a obě urychlovat ze stejného satelitu. Síly se vyrovnají
2. Pokud je to satelit na oběžné dráze, tak stačí dávat pozor, aby se síla během kruhového pohybu odečetla. Tím zůstane zachována oběžná dráha. Hybnost pro sondu se tak skrze gravitaci získá z tělesa, kolem kterého satelit obíhá.
2. To mi nedava smysl...pokud ma sonda cestovat rovne a satelit bude obihat kolem zeme, tak je prece uplne nepouzitelny pro tento ucel, ne?
Proč?
Satelti bude svítit na sondu, jen když ji uvidí. Pokud bude sonda ve směru jeho oběhu, trochu to ten satelit zbrzdí, pokud poletí satelit od sondy, satelit to trochu popostrčí. Dohromady se na kruhové dráze obě působení na satelit vyruší.
Malé úhlové změny přicjházejícího paprku na sondě se vyruší také. Sonda navíc může celkem dobře manévrovat - a to tak, že odrazí paprsek do opačného směru, než kam chce zahnout.
Opět připomínám, že prakticky mi to přijde nerealizovatelné (nebo přesněji řečeno mnohemhůř realizovatelné, než jiné koncepty)
Bud tomu vubec nerozumim a nebo je to takhle jak rukas nerealizovatelny i teoreticky. Asi bych si to musel nakreslit. Mam za to, ze pokud satelit obiha kruhovou drahu, tak je uplne jedno v jake fazi se zrovna nachazi, vzdycky ho to bude tlacit presne opacnym smerem, nez je sonda.
No - mně to teď už také nepřipadá jako tak dobrý nápad. Ažteď jsem si uvědomil, že reakční síla bude mít snahu posouvat apsidy dráhy do strany (kolmo na směr, kterým svítí). Takže by se perigeum octlo nebezpečně blízko zemské atmosféře.
Asi by se pak muselo vždycky počkat, než precese pootočí rovinu dráhy, a ve svícení pokračovat až poté. Tím by se to možná zase srovnalo.
Počítat se mi to ale nechce.
Rozumím tomu, co chcete říct. Nicméně i foton "odnáší" energii - tím chtějí předmět urychlit. Ale díky zákonu akce a reakce je vůči urychlovanému předmětu urychlován vlastní laser opačným směrem. A to co píšete - tím, že emitujete právě jedním směrem (podstata laseru), tím markantnější urychlení se dělu dostává ;)
Odrazivý předmět naopak bude mít 2x větší tah.
Problém je ale jinde:
Síla, kterou bude působit gigawattový laser na zrcadlově lesklou sondu, je jen 2/3 Newtonu.
Vypočte se to jako 2*(výkon laseru ve wattech)/(rychlost světla v m/s)
Pro sondu, která buy záření pohltila, není ve vzorci ta dvojka.
Pro kilogramvou sondu to znamená zrychlení jen 0,07g. To není mnoho ....
Hlavně, jak se to "brzdící dělo" do cíle dostane? Poletí tam spoustu let běžnou rychlostí?
Cesta k 25 světelných let vzdálenému objektu tedy potrvá 1/4 rychlostí světla 100 let. Na druhém konci ale nebude jakz zabrzdit. Dostat tam brzdící dělo bude trvat stále 25 světelných let, tedy stovky či tisíce let běžnou rychlostí...
BINGO!
Dělo by muselo být na té raketě.
Pochybuju, že takto raketa bude moci brzdit sama sebe. Nevím, co na to fyzika. Jestliže zde jde o náhlé ohřátí tělěsa, mohlo by to fungovat.
A pokud k urychlení 100kg objektu budu potřebovat několik desítek GW laser, pochybuju, že laser byť s desetinovým výkonem (bude delší brzdná dráha) a jeho napájecí zdroj se vleze do 100kg. A pochoptelně pokud bude celá setava hmotnější, bude třeba zase výkonnějšího laseru pro urychlení a brzdění a tak dále...
Třeba jednou lidi vymyslí něco lepšího, než je tento ztřeštěný nápad.
Vymyslet není problém, problém je to zkonstruovat. :D
Podle autora tohoto článku to evidentně problém není. Vždyť "technologii už máme". :D
Máme i technologii TV vysílání k jiným hvězdám. Ale dokážeme tam ten TV signál zachytit? Obecně, dokážeme tam zachytit jakýkoliv signál, který ze Země odešleme?
"Mít technologii" je dost málo, když to nedokážeme aplikovat 100%-ně.
Signál tam zachytit nedokážeme, protože tam nemáme přijímač.
A právě proto jsem napsal, že "technologii mít" nestačí... podle duchu tohoto článku "technologii laserového pohonu již máme".
před bržděním se musí sonda rozdělit na 2 díly. První díl bude obsahovat brzdící laser a druhý díl bude samotná sonda na kterou se ten laser zaměří. Laser poletí stále stejnou rychlostí ale sonda samotná bude zastavena.
No, kdyby lidi letěli na Mars, tak by se možná chtěli také vrátit na Zem. Takže by tam muselo být minimálně ještě "startovací souprava". No a ještě budou potřebovat přibrzdit u Země.
A energie pro ten laser se vezme kde? Nějak jsem si nevšiml, že by v kosmu bylo jen tak někde k mání zadarmo pár GW elektrické energie (zadarmo jako bez toho aby se s sebou vozil "Temelín").
Jenže právě to by sebou vezli. Přesně tam totiž energii berou ponorky a letadlové lodě. Je jasné že by na palubě musel být malý atomový reaktor. Jen netuším, jak by ho ve vesmíru chladili. Nevím, jestli je toto už vyřešené.
Chlazení? Tepelnou radiací. Takhle se už dávno chladí radioizotopové termoelektrické generátory na všech sondách k planetám od Jupiteru dál.
Jen chladiče by asi musely být hodně velké. Zhruba čtvereční metr na kilowatt, pokud stačí mít na výstupu kolem 100°C. Plocha chladiče je nepřímo úměrná čtvrté mocnině potřebné teploty v Kelvinech. Z rostoucí teplotou chladiče ale zase klesá účinnost přeměny tepla na elektřinu.
To je nějaký sofistikovaný humor, ne? :-)
Takže pomocí laseru o výkonu desítek GW (takže potřebujeme cca deset Temelínů pro napájení) můžeme urychlit malé plavidlo velikosti sondy. Fakt nevím, jestli by ta sonda šla urychlit/brzdit laserovým paprskem, kdyby s sebou vezla minimálně stovky tun jaderné energetiky o potřebném gigantickém výkonu. :-)
A co Slunce?
Nedělejte si ze mě legraci jo. :-)
V článku se hovoří o desítkách GW. Jaderná elektrárna Temelín má celkem cca 1 GW. Na jak velkých solárních panelech by se asi takové množství energie dalo nalovit? Tuplem někde dále, kde už Slunce nebude ani vidět, resp bude to jedna z hvězdiček.
Vůbec si legraci nedělám!!! :D
Když už máme takovou technologii, tak není problém co chvilku odletět ke Slunci a tam natankovat!
Jo natankovat... trochu žhavé plazmy na cestu. :-) Tak to jo. :-)
Určitě bychom tu energii věděli přetransformovat na laser.
Napadlo vás, že by se třeba zase brzdilo u nějaké hvězdy? Samozřejmě byste ty panely nezamířil na Slunce, to dá rozum.
Proč brzdicí laser? Nestačilo by zrcadlo? Paprsek by letěl ze Země k první části sondy, tam by se odrazil a po cestě zpátky by brzdil druhou část.
První část sondy by vyšší rychlostí pokračovala do vzdáleného Vesmíru,
Jo? Jeden a ten samej paprsek? Neuletěl by nám za tu dobu někam neznámo kam?
Když neuletí z toho laseru, proč by měl uletět potom?
Obecně si ale myslím, že popsaný systém pohonu je jen hezké intelektuální cvičení - velmi daleko od jakékoliv reálné možnosti realizace.
Já jen že světlo letí rychlostí 300.000 km/s...
No právě. To je přece dobře. Proto mu žádná hmotná sonda neuletí.
Nerozumím, jak je to myšleno. Máte nějakej nákres?
Myšleno to bylo tak, že poletí dvě sondy. První je jen balast, druhá skutečná sonda. Obě jsou roztlačeny laserem a letí spolu. Před cílem se laser zaměří jen na zrcadlo balastu, které odrazí paprsek zpět na skutečnou sondu. balast se stále urychluje, ale odražený paprsek brzdí samotnou sondu.
Samozřejmě ponechávám stranou nejspíš neřešitelné problémy se zaměřením, disperzí paprsku, odrazivostí povrchů a další ...
Obávám se, že tento koncept by nebyl funkční. Ale kdo ví...
A jak by se to zaměřilo? Na vzdálenost pár světelních let vidíme objekt velikosti hvězdy jako nicotnou tečku. Planety nevidíme vůbec. Malý objekt je zcela nenalezitelný. Jde vůbec udělat tak ideální a přesný svazek laseru? Vždyť i v nejlepších dalekohledech vidíme vzdálené planety Sluneční soustavy jako "mazance".
Také by mě zajímalo, jak klesá účinnost takového laseru se vzdálenosti objektu od něj.
To dost záleží na konstrukci toho laseru.
Možná by se něco dalo dohledat v článcích o měření vzdálenosti Měsíce:
http://www.iers.org/IERS/EN/Links/Geo/Geodesy/TechniquesSLR/SLR.html
Ale nemám sílu to prolézat.
Pro měření vdálenosti Měsíce od Země stačí malinký, nepříliš výkonný laser. Jde jen o přesné zaměření laseru na zrcadlo, které je na měsíčním povrchu.
Pro přesouvání velkých a těžkých těles v meziplanetárním či mezihvězdném prostoru by laser musel mít, podle mého mínění, gigantický výkon.
S tím výkonem máte naprostou pravdu.
Beru to celé jen jako cvičení - bez nějakého přesvědčení o možnosti praktické realizace.
U těch měsíčních laserů jsem měl na mysli jen údaje o rozptylu - které kupodivu nejsou zase tak strašné.
Nevím, zkusím se někdy podívat, každopádně měsíc je směšně blízko, vlastně nadosah (ve vztahu k ostatním vesmírným vzdálenostem). Už Mars je proti tomu pekelně daleko, 200x více než Měsíc a to je to pořád náš nejbližší soused.
http://www.distancetomars.com/ Pro představu :-)
Díky za ten odkaz. Velmi názorné. :-)
A jak by takova sestava vypadala? Vzdyt by mela tu sondu v ceste :-)
Za dobré konstelace se dá k Marsu nynějšími technologiemi dostat i za nějakých 8 měsíců, viz třeba ESA Mars Express.
Téměř off-topic:
Další sonda ESA se na cestu chystá již příští měsíc (březen 2016): http://exploration.esa.int/mars/46124-mission-overview/. EXO Mars je docela zajímavý projekt.
Pro ještě větší zlevnění zkonstruovat laser využívající přímé sluneční paprsky v jednom z libračních center...za pár let by se náklady vrátily. Ale jinak pěkný článek.
Marně přemýšlím, proč na původně technicky zaměřeném webu jsou takové sra*ky. Nehledě na to, že tuto metodu pohonu popisoval jeden český popularizátor už za komunismu. Akorát že nebyl tak hloupý, aby si nespočetl zrychlení, a tudíž odhadoval delší časy.
Jj, na cdr.cz jsou poslední dobou téměř samý sračky... :-(
Předpokádám, že takový laser nemůže být na zemském povrchu (vliv amosféry atd atd), takže pokud by byl kdekoliv jinde, kde vezme tolik energie?
Zaměření by muselo být extrémně precizní s "navigační komunikací" bez zpoždění, protože při takových momentech a nulovém odporu v prostředí stačí desetina mm vedle a už vám to rotuje a frčí jinam.
jasne, ze nemoze, Zem sa jaksi... no toci okolo vlastnej osi. Za druhe aj Zem aj Mars sa pohybuju nezavisle na sebe, tento napad je uplne sialeny a mam za to ze nerealizovatelny. Laser aj sonda by sa museli pohybovat po rovnakej trajektorii, idealne priamke, laser by musel byt pohanany konvencne a byt tazsi ako sonda. Ak by tam boli ludia, tak v polovici cesty by muselo zacat spomalovanie. Dlhodobo clovek zvlada 2G, takze by mohlo posobit na 1/2 vzdialenosti Z-M. Realita nieje film, kde pridu k Zemi, urobia manever koli zrychleniu, vyzdvihnu zasoby a zachvilu su na Mares pre Matta prejedeneho zemiakmi.
a co je v diskusii o vzdialenostiach v LY (light year), tak to je uplna utopia, to nenamieri ani chuck norris, a ten vie inak vsetko :)
Proč by se tím NASA vůbec zabývala, když stačí podnět k napsání článku o laserovém mezihvězdném pohonu na CDR.cz a všechny výpočty včetně zdůvodnění proč by to fungovalo nebo nefungovalo se objeví v diskuzi za pár hodin?
Jestli oni tímhle náhodou nehledají nové mozky. Headhunting hadr.
Já si myslím, že právě takto se moderně dělá brainstorming. Je to rychlé a extrémně levné.
Výsledky jakékoliv veřejné diskuse lze podrobit analýze. Co si myslíte, že dělá ministerstvo vnitra? :-)
Protože to je hezké myšlenkové cvičení a při každém cvičení se může přijít na zajímavý nápad. Rozhodně to je zajímavé, že je možné vyrobit laser co by mohl být "světelným katapultem". Nicméně realizace celku jako funčního systému, to je něco zcela jiného.
Podobně je teoreticky možný třeba orbitální výtah (tím se NASA také zabývala), nápad starý přes půl století.
Rajské fontány od A.C.Clarka? Mám ji někde v knihovně.
Jj
Mně se jako koncepce možná víc než výtah líbí vypouštěcí smyčka. (několik tisíc kilometrů dlouhá vakuová roura, kterou rychlostí 20 km/s prolétá lano, takže je odstředivou silou zdvižena 100 km nad zemský povrch. Na rouře upevněný elektromagnetický katapult, který by zastal práci nosných raket)
Já blbec, že jsem si to pořádně nepřečetl!!!
Nadpis: Takto se dostaneme k Marsu za půl hodiny! Technologii laserového pohonu už máme
První věta článku: Rychlejší druhy pohonu pro vesmírné lety se lidstvo snaží objevit desítky let, ale až nyní si vědci myslí, že mají nápad, který je skutečně realizovatelný.
Takže vědci si myslí, že mají nápad, ale cdr.cz to už má za hotovou technologii! Ty brďo!!!
Jak jsem to pochopil.
1) Sonda-loď s laserovým pohonem je dělo samo osobě, které pro zrychlení vystřeluje fotony za sebe a pro brzdění před sebe.
2) Pro odražení není potřeba žádný objekt ani těleso, ale ve volném prostoru stačí samotný prostor. Podobný princip jako u Deep Space1, akorát místo iontů jsou použity fotony.
3) Loď polovinu cesty zrychluje a polovinu cesty zpomaluje a zrychlení na 0,25c může byt jen takové-pozvolné, aby posádka přežila.
Kde že kluci z CDR udělali chybu ? To dřív budeme mít výtah na orbitu než laserově urychlované sondy ....
100%-ní souhlas.
To jste trochu přestřelil. Pár orbitálních laserů k urychlování sond (nějakou rozumnou (!) technologií, jako je ablace nebo SEP) je zcela určitě mnohem schůdnější projekt než ten směšný výtah.
Podle mne laser (v dnešním slova smyslu) nebude nikdy použit pro pohon raket či meziplanárních sond. Tlaková (tahová) účinnost laseru je minimální, takže nemá smysl se touto technologií dále zabývat.
Nejde o tlak záření, jde o přenos energie.
Co to? Přenos energie odkud kam?
Pokud funguje solární plachetnice, proč by tedy nemohla fungovat plachetnice poháněná místo slunečního větru, vlastními lasery, plachtou na zrychlení a na brždění.
Fungovat to samozřejmě může.
Jenomže:
1. Slunce vysílá své fotony zdarma. Lasery byde třeba provozovat a zásobovat energií.
2. Slunce vysílá své fotony všeměrově a stále. Lasery bude třeba zaměřovat přesně na urychlované těleso a zajistit vynikající koherenci paprsku
3. Umístit na sondu laser je vysoce neefektivní. Kouzlo nápadu s laserem na Zemi (nebo jiném velkém tělese) je v tom, že sonda nemusí mít motory a palivo. Tím se obejde Ciolkovského rovnice, která brutálně omezuje manévrovací možnosti sond s vlastními raketovými motory.
Pokud uvažujete o malé sondě s jednoduchým účelem tak možná.
Jinak:
1) Jaderný reaktor.
2) S rostoucí vzdáleností od Slunce klesá nepatrná síla slunečního větru.
To platí i pro externí laser, který na větší vzdálenost sondu vůbec nezaměří, a energie bude i tak rozptýlená-mizivá. Lasery umístěné na sondě budou dodávat stálý tah.
3) Externí laser je dobrý na roztlačení od planety na malou vzdálenost, pro nepřetržité zrychlení je nevhodný.
No nic, prozatim sa ako najrealistickejsie riesenie zda najst vhodny asteroid alebo kometu bohatu na lad (vodik a kyslik). Potom na to dopravit a primontovat vyrobnik paliva a dake motory a naklad.
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.