Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1213-2225.
Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1213-2225.
to su hlupaci...ved staci zapnut "štíty" a lod bude chranena...
presne ... a to by nemusely byt urcite zapnute na plny vykon :-)
Na kosmicke zareni staci navigacni stity, a to i pri nadsvetelnych rychlostech. Kdyz uz mluvime o tom dokumentarnim serialu Star Trek.
To je přímo vynikající návrh. Má jen dvě drobné vady. Za prvé: žádné obranné štíty nemáme a za druhé: nemáme žádné obranné štíty. Teoreticky jde o jednu vadu, ale považoval jsem ji za tak významnou, že jsem ji uvedl hned dvakrát.
Ochranne stity ma USA uz od 60 let minuleho stoleti - davali o tom dlouhy dokumentarni serial s nazvem Startrok nebo tak nejak. A melo to i nekolik pokracovani.
Pravdepodobne ta technologie pochazi z mimozzemske lode z Nevady z 50 let - vice viz heslo "Area 51".
To jsou ty dokumentární seriály, kterými se pak nebozí mimozemšťané inspirují. Jako v Galaxy Questu :-)
Alzheimer jako bonus - co to asi udělá s řadami zájemců?
já myslim, že ti zájemci zůstanou porát stejní, kde nic neni nemůže se to pokazit
Jen další technický problém, který musí být vyřešen.
No tak to není tak strašný - původně jsem si myslel, že jim na Marsu hrozí jistá smrt :).
A teď to vypadá, že zcvoknou a pozabíjí se ještě cestou tam.
Horizont události
Tam to bylo kuli mezihvězdnýmu skoku, kdy loď na chvíly zmizí a nikdo neví kam a pak se objeví na druhý straně tunelu. Ale napadlo mě to taky, že jim po cestě začne hrabat. :)
Ale hovno, v horizontu to bylo o tom, ze skocili s tou lodi na chvili do pekla, a pak ta lod toho borce nakazila, proto se pomatl! ..... to je snad jasne ne?:o)
Ale fakt nechapu pro nepouzivjou ten bezva vynalez od Kolkove (http://cdr.cz/clanek/reseni-pro-delsi-vydrz-smartphonu-kryt-ktery-chyta-...), jestli jim to ten profesor dovoli licencovat ...... tak odstini nejen kosmicke zareni, ale dokonce budou mit i dostatek energie:o))))) Naprosta bomba:)
celou cestu budou moci používat své oblíbené ajfouny. báječné ;)
Kdovi jestli ten kryt muze fungovat i bez iphonu ...... ze by treba stacilo tema krytama obalit tu lod, ale nemusely by tam byt ty iphony, ikdyz to by asi apple protestoval .... podle me si apple da do podminek, ze k pouzivani jejich telefonu mimo zemi se musi koupit jeste i jeho "hodinky":) Mozna by jim takovy pocet hodinek vydrzel celkove fungovat i na celou tu misi:o))))
jako myslis ze by je zapli az po pristani a cely dva dny co budou na zivu by jim ukazovaly jen cas (pokud si zobrazi tep tak do dvou hodin vybijou baterku...)
A co si udelat vlastni magnetosferu? v plasti lode by byl supravodivy magnet, ktery by se jednou nabil treba uz na zemi a po zbytek cesty by uz nebylo potreba ho napajet. Chlazeni supravodice v kosmu velky problem asi nebude, teoreticky by to mohlo fungovat
U tohoto nápadu tě už před pár desítkami let předběhl A.C. Clarke, který počítal s použitím supravodivých cívek kolem obytných částí lodi.
Nepočítalo se, že by tyto lodě přistávaly na příliš hmotných objektech s atmosférou.
Elegantní.
Sakra! ja mam proste smulu :)
Práveže v kozme s chladením problém je. Je tam vákuum, nie je tam nič čo by to teplo odviedlo preč. Ale ak to myslíš ako udržanie teploty blízko absolútnej nule, tak to by mohlo ísť.
Kozmonauti budú permanentne nosiť "tinfoil hats", a nie kvôli ovládaniu mimozemšťanmi :-D
<i>A co si udelat vlastni magnetosferu? v plasti lode by byl supravodivy magnet, ktery by se jednou nabil treba uz na zemi a po zbytek cesty by uz nebylo potreba ho napajet.</i>
Pokud je nějaký materiál supravodivý, tak to ještě neznamená, že se nemusí napájet. "Jen" to znamená, že nemá ztráty při vedení proudu. Proto se civky tokamaků napájejí (popravdě, žere to jeko menší město...) i když jsou supravodivé.
A kdyby se zahřály (vysadilo-li by chlazení), tak by se roztavily v mžiku. Takže energie je potřeba kopec a to ne jen na magnetismus, ale i na chlazení.
Chlazení ve vakuu vesmíru je vůbec problém. Např. Měsíc se na Sluneční straně zahřeje až na +130°C, a to jde o poměrně velký "objekt" s přijatelnou teplotní vodivostí (ani malá, ani velká).
Shodně skafandry pro kosmonauty mají největší problém s chlazením, ne s zahříváním - lidé se v nich mají tentenci uvařit zaživa, nikoliv že by jim měla být zima.
Uchladit supravodivé magnety generující dostatečně silné magnetické pole by tedy byl problém gigantického rozsahu, nemluvě o potřebě létající jaderné elektrárny (ne, nějaký 2kW RTG generátor nestačí ani náhodou).
A pak tu máme následky silného magnetického pole na lidi a přístroje vůbec. Cokoliv se v magnetickém poli pohybuje, do toho se indukuje elektřina. Extra silné pole = extra moc elektřiny. Následky slabého pole (proti vyžadovanému) už v pár sekundách jsou tyto:
"The astronauts would have to endure a magnetic field of 20 teslas, and no one knows what the biological effects would be. The late John Marshall, a University of Chicago experimental physicist, remarked to me many years ago that when he stuck his head in a 0.5-tesla field in the gap of an old particle-accelerator magnet, any motion of his head produced tiny flashes of light in his eyes and an acid taste in his mouth, presumably caused by electrolysis in his saliva."
Eugene N. Parker, Shielding space travelers
http://engineering.dartmouth.edu/~d76205x/research/Shielding/docs/Parker...
(článek obsahuje další navrhované metody stínění s stručným popisem následků, jaké by nastaly při jejich aplikaci v praxi... až humorné, kdyby to nebyl skutečný problém)
Nikdo nemůže ani myslet vážně, že by chtěl zkusit magnetické pole o intenzitě 20 tesla, když 40x nižší intenzita dělala už sakra velké problémy. Záblesky v očích? Elektrolýza slin? V takových podmínkách bude jen přijímání potravy nemožné a přežití bude otázkou toliko hodin.
<b>Špatná zpráva je, že se lidem bude muset konečně po letech mlžení přiznat, proč Zemi neopustí - Vesmír je silně radioaktivní.</b>
Pomalu a opatrně to z nich leze, ale výsledek bude ten, že se nikam neletí. Je to škoda, ale stínění je možné.
Naše atmosféra stíní jako ekvivalent 10m sloupce vody. Pokud bychm zkousli vyšší radiaci, tak 2m sloupec by mohl krátkodobě stačit, nepoletíme-li blíže ke Slunci, podle některých (Prospects for interstellar travel, John H. Mauldin).
Toto stínění musí být ze všech stran, neb radiace se šíří izotropně. Ale lze ho postupně vynosit "nahoru"... jen to chce hodně startů...
Problém je, že pokud platí, že Mars nemá magnetosféru, tak stejná situace s radiací je i na jeho povrchu a povrch sám - jsa miliardy let vystaven radiaci - bude radioaktivní. Jak moc záleží na horninách... (mají-li např. vyšší obsah kovů, pak to bude silná radiace) ale Černobyl bude proti tomu piknik. Hodně štěstí s životem a pěstováním jídla v takových podmínkách. Na borovice se jen radioaktivita "podívala" na chvíli a kolem Černobylu vyrostl rudý les spálených (radiací) stromů.
Good luck.
Á, už je to tady…čekal jsem kdy se objeví pan Konspirační Teorie.
Zapomněl si napsat, že Měsíc byl celej velkej podvod…nebo to necháváš na příště?
Á už je to tady, čekal jsem, kdy si lhář *) Boček zase neodpustí nějaký ten svůj hulvátský výpad, který nemá s tématem nic společného. No, nezklamal.
*) Zapoměl jsi uvést, že jsi lhal už když jsi tvrdil, že: "tak nám tady zas povykládej o tom, jak frčíš FullHD video na Athlonu XP ve dvoutisícovkách"
...přitom jsem vždy tvrdil, že FullHD video jsem rozjel sice na Win2k, ale pomocí hodně přetaktovaného Opteronu:
"Jediné, co mi něco říká je, že moje OCZP4001G jedou na 2.5 - 3 - 2 - 5 při 200MHz a 2.50V :)
Samozřejmně Command Rate 1T a Bank Interleaving ON, 8 beat burst, atd, atd, atd.
Viz. http://postimg.org/image/poqdi3gjh/"
Takže jako obvykle - off topic a zase lži a urážky. Na takové obohé výpady není třeba odpovídat. Že ti není hanba, jmenovče...
Nárožnej, ty seš fakt nemocnej. Výlet na Měsíc nesouvisí s výletem na Mars a nějakej tvůj starej šrot jo? LOL
"Pokud je nějaký materiál supravodivý, tak to ještě neznamená, že se nemusí napájet. "Jen" to znamená, že nemá ztráty při vedení proudu. Proto se civky tokamaků napájejí (popravdě, žere to jeko menší město...) i když jsou supravodivé."
-----------------
Nepravda: "Proto se civky tokamaku napajeji"
Supravodive tokamaky maji naroky na prikon civek vyrazne nizsi (nez medene). Naprosta vetsina energie jde do ztrat teplem (a i proto, jsou pulzy ne-supravodivych tokamaku tak kratke - medene civky by se roztavily, protoze se sami velmi zahrivaji vlivem jejich elektrickeho odporu). Supravodice tuto nevyhodu odstranuji. Jejich nevyhoda je narocnost chlazeni (neni pravda, ze by generovali velke mnozstvi tepla), a pak dalsi fyzikalni vlastnosti supravodivych materialu (napriklad krehkost - pulzni deje v tokamacich zpusobuji deformace a otresy... a to se tokamak klepe v porovnani se startem rakety malo). Soucasna technologie (pokud je mi znamo) dobre zvlada supravodice do 5T (vyssi hodnoty pole jsou problematicke... nejsem si jisty temi 20T).
Pro energetickou narocnost (tokamak COMPASS ma medene civky) si prectete:
http://www.researchgate.net/publication/225340744_Reinstallation_of_the_...
Shrnuti: experiment (~1-3 sec; pak 10 minut chladit) = ~desitky MJ energie
Tepelne ztraty dane odporem cinu (toroidalnich a poloidalnich civek) budou dominantni cast = to by nebylo v pripade supravodicu).
Stačil by normální plášť lodi, jde jenom o to, jak by musel být tlustý, aby to uchránilo. Pokud by to měly být dva metry olova, tak to dost zvedne hmotnost.
Olovo je na stínění kosmického záření (nabitých částic) nevhodné.
Naopak platí: čím jsou atomy materiálu pláště blíže začátku Mendělejevovy tabulky, tím lépe.
Důvodem je vznik sekundárního brzdného gama záření, jehož množství roste s atomovou hmotností stínícího materiálu. Sekundárního záření je samořejmě vždy méně, než bylo původního záření (méně je jej v součtu energií vzniklých částic a fotonů, počet částic sekundárního záření je naopak vyšší). Pro částice s vysokou energií a pro těžké stínící materiály se ale stává štít prakticky neúčinným (součet energií všech sekundárních částic se blíží energii původní nabité částice, na teplo se změní příliš málo její energie).
Proto se pro stínění používají lehké kovy (například hliník) a plasty (obsahující uhlík a vodík).
Olovo by se případně dalo použít až na stínění vzniklého brzdného záření, ale obávám se, že jeho negativa převáží.
<i>Naopak platí: čím jsou atomy materiálu pláště blíže začátku Mendělejevovy tabulky, tím lépe.</i>
To je značné zjednodušení skutečnosti, že je zejména podstatné, že u hmotnějších materiálů dochází k tomu, že jejich extra protony a elaktrony se často překrývají, což snižuje jejich schopnost interakce s paprskem kosmického záření.
Jinak řečeno - ideální je voda. Tvrzení o polyetylénu není tak dobže prověřeno praxí... (přebráno z práce Eugene N. Parkera, Cosmic Rays: The Real Threat for Travelers to Other planets, Scientific American, March 2006)
Je zajímavé, že toto individuum na jednu stranu tvrdí, že: "čím jsou atomy materiálu pláště <b>blíže začátku Mendělejevovy tabulky, tím lépe</b>", aby následně uvedlo, že: "Proto se pro stínění používají lehké kovy (například <b>hliník</b>)."
Hliník, který je v druhé polovině Mendělejovy tabulky od vodíku:
https://www.natur.cuni.cz/fakulta/aktuality/copy3_of_copy2_of_copy_of_ta...
:-)))
Asi myslí ten hliník, který zvýší radiaci cirka 10, že? Nebo že by zkusil polyetylen, který zhoršil radiaci v ISS 4,1x poté, co bylo stínění z něj namontováno... :) LOL To je neuvěřitelné, toto... nemám slov :))))
Zajímavé je i tvrzení, že: <i>Sekundárního záření je samořejmě vždy méně, než bylo původního záření (méně je jej v součtu energií vzniklých částic a fotonů, počet částic sekundárního záření je naopak vyšší).</i>
Takže "záření je "samozřejmě" vždy méně" přestože "počet částic je naopak vyšší" ... WHAT?!
Pokud pod pojem "záření" zahrneme to, co nás zajímá - tedy REMy = následky bombardování živé hmoty vysoce energetickými částicemi - pak REMů je pod nevhodným stíněním naopak vždy více. Může jít až o dvouciferné násobky podle "vhodnosti" materiálu...!
Je hezké, že počet částic toto individuum uznává, že je "naopak vyšší", nicméně pohled na to, jak proces fragmentace částic (zde nazváno "vznik sekundárního brzdného gama záření") probíhá, jasně ukáže důvod, proč radiace pod nevhodným štítem stoupá i ve dvouciferných násobcích:
http://postimg.org/image/41duke3vz/
Takže pevný materiál obalu a následně 5m vodního sloupce nám dá stejné stínění, jako nám dává naše atmosféra v 5 500m - tedy zvýšená radioaktivita (0,67 uSv/h) asi jako v primární zóně reaktoru, 15m od jeho jádra - ne, tam Vás normálně nepustí, ale výzkumníci tam mohou: http://www.youtube.com/watch?v=RSsMRkN99aE
<i>Pro částice s vysokou energií a pro těžké stínící materiály se ale stává štít prakticky neúčinným</i>
Lež. Pro částice s vysokou energií se stává nevhodný štít násobičem intenzity (REM) záření proti živým bytostem. Zhoršení problému cca desetinásobně je tím nejlepším případem. I "vhodný" polyetylen zhorší problém 4,1x:
http://spacetoday.net/Summary/1262
http://s3.postimage.org/4drzmg7gz/ISS_shielding_not_working.png
Takže článek uvádí, že radiace s tím "novým skvělým stíněním" je 1 mili sievert, tedy 0,1 rem/den = <b>0,0041</b> rem/h.
Radiace na LEO pod Van Allenovými pásy je <b>0,001</b> rem/h.
Tedy polyetylenový "štít", zhoršil radiaci na stíněné části ISS 4,1x ... gratulujeme! :)))) Teď tam dejte jistým individuem doporučovaný hliník a bude to 10x horší... :))))
Hliník s protonovým číslem 13 rozhodně je na začátku periodické tabulky.
Několik poznámek:
- "vzdáleností od začátku periodické tabulky" jsem měl samozřejmě na mysli protonové číslo. Předpokládal jsem čtení té tabulky po řádcích. Pokud to není dost jasné, tak své vyjádření upřesňuji: Nejvhodnější jsou prvky s co nejmenším protonovým číslem (s výjimkou některých izotopů - to je ale nad rámec této diskuse).
- Pro biologický účinek záření je prakticky lhostejné, kolik těch částic je (trochu zjednodušuji, ale ne moc).
Rozhoduje jejich celková energie. Tak jsou také definovány jedmnotky Gray, Sievert nebo Rem.
Proto může VÍCE částic způsobit MENŠÍ ozáření.
Pokud navíc platí zákon zachování energie, tak jakýmikoliv přeměnami zůstáva energie záření zachována, nebo se sníží (zbytek se přemění na bezproblémové teplo)
Pokud se proud nabitých nukleonů (protonů, neutronů nebo alfa částic) navíc převede na brzdné záření gama, sníží se biologický koeficient nebezpečnosti záření - a tím i celková hodnota záření, vyjádřená v Sievertech nebo Remech.
Starší detektory částic ale obvykle počítají jen počet částic. Bez přepočtu podle energetického spektra se nebezpečnost radiace v Sievertech nebo Remech nedá z pouhého počtu dost dobře určit a odhady mohou být VELMI nepřesné.
Příklad pro ilustraci:
A) Bilion elektronů o energii 10 MeV (10 MeV míněna energie každého elektronu z toho bilionu. Bilion počítám v evropské škále, neboli 1 bilion = 10 na 12, nebo jiným zápisem 1 bilion = 1e12), zachycený rovnoměrně v těle metrákového chlapa, způsobí ozáření 16 milisievertů.
B) 10 bilionů fotonů (10x víc částic záření gama, než bylo v případě A) částic beta) o energii 100 keV (100 keV je opět energie každé částice) způsobí ozáření jen 1,6 milisievertu - 10x méně než v případě A).
Proto záleží na energii a nikoliv na počtu.
Záměrně jsem vybral elektrony a fotony, které mají stejný biologický účinek. Například alfa záření by způsobilo 20x větší ozáření při stejné energii.
Pokud si to chcete po mně přepočítat:
- 1 megalektronvolt je přibližně 1,6e-13 Joule
- bilion částic o enegii 10 MeV tedy reprezentuje energii 1,6 Joule.
- Hodnota v jednotkách Gray se spočte jako podíl celkové energie zachycených částic v Joule a hmotnosti zasaženého organismu v kilogramech (v příkladu 1,6/100).
- Hodnota v jednotkách Sievert se spočte z Grayů vynásobením koeficientem, který je pro elektrony a fotony jednička
- Hodnota v miliSievertech je 1000x větší.
Omlouvám se za řadu vsuvek a vysvětlení, ale byl bych rád, aby mé vyjádření mělo co nejméně variant špatných výkladů - jak se to povedlo v mém minulém příspěvku.
Za případné opravy či podložené námitky budu samozřejmě vděčen.
Mě fascinuje, jak někteří místní můžou fandit onomu fyzikálně retardovanému jedinci, který by z přírodních věd ani neodmaturoval. Obávám se, že s takto fundovanými komentáři házíte hrách na stěnu.
Jakmile v nějakém textu tvářícím se odborně vidím slovo "potencionální" tak u mě automaticky klesá odborností o několik tříd níže (pokud se vůbec ještě dá považovat za odborný).
Asi nezbývá nic jiného, než aby letěl Chuck Norris.
Alzheimer je vpohodě, alespoň jim to bude jedno -)
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.