Při zamýšleném letu k planetě Mars budou kosmonauti či potencionální kolonisté vystaveni poměrně silným dávkám kosmického záření. Výzkumníci ze Space Radiation Laboratory (NASA) proto provedli vědecký experiment na laboratorních myších, který měl simulovat podmínky, jakým budou přibližně vystaveni budoucí astronauti při cestě na Mars.

Laboratorní myši byly vystaveny dávkám vysoce energeticky nabitých částic (plně ionizovanému kyslíku a titanu). Tyto částice měly za úkol simulovat proud energetických částic pocházejících z kosmu, kterému budou astronauti vystaveni při dlouhém kosmickém letu v zamýšlené cestě na Mars. Po šesti týdnech od začátku experimentu začaly být u myší patrné změny ve struktuře mozku. U myší se projevil zánět mozku.

Podle závěru studie se nabité částice chovaly jako malé kulky, které létaly uvnitř mozku a poškodily tam dendritické větve. Myši pak vykazovaly pokles kognitivních funkcí, výkonnosti, ztrátu soustředění a poruchy paměti. U exponovaných myší převládala oproti zdravým jedincům nervozita a snadno podléhaly zmatkovitému chování. To rozhodně nejsou dobré vyhlídky pro astronauty, kteří se rozhodnou pro misi na Mars. Celkově se odhaduje, že let na Mars i s návratem potrvá 2 až 3 roky. Už jen při samotném dosažení Marsu by měli astronauti s největší pravděpodobností podlomené zdraví a začala se u nich projevovat Alzheimerova choroba.

Co se týká studia účinků dlouhých kosmických letů na lidské tělo, tak letos v březnu odstartoval experiment, kdy Američan Scott Kely a Rus Michail Kornienko podstoupí celoroční misi na ISS (standardní délka mise je přitom jen poloviční). Astronauti ovšem v tomto případu nebudou vystavení zase až tak velkému kosmickému záření, protože ISS chrání magnetosféra Země.