Myšlenka vybudovat lidskou kolonii na Marsu fascinuje vědce, politiky i miliardáře už desítky let. Sny Elona Muska o „záložní planetě“ pro lidstvo nebo plány NASA na trvalé základny však narážejí na zásadní problém — materiály. Postavit obyvatelné domy, laboratoře či stroje vyžaduje ohromné množství kovů, a posílat je ze Země je nejen nepraktické, ale i astronomicky drahé.

Pro představu: Jen doprava roveru Perseverance, který váží zhruba jednu tunu, stála NASA přibližně 243 milionů dolarů. Kdybychom chtěli stavět z pozemských zdrojů, vyšlo by to na biliony. Proto vědci hledají cestu, jak využít to, co už na Marsu leží — tzv. in-situ resource utilization (ISRU).

Regolit: marťanský „písek“, který může postavit město

Jedním z klíčových hráčů je australský vědec Dr. Deddy Nababan, který tvrdí, že řešení máme přímo pod nohama. Povrch Marsu pokrývá jemná vrstva horniny zvaná regolit, bohatá na železité oxidy a další sloučeniny. A právě z ní lze teoreticky vyrábět kovy.

Společně s profesorem Akbarem Rhamdhanim z Swinburne University testovali proces, který napodobuje podmínky na Marsu. Využili regolitový simulant — umělou směs co nejblíže odpovídající horninám nalezeným v oblasti Gale Crater.

Zdroj: Shutterstock

Materiál zahřívali v tlakové komoře simulující řídkou marťanskou atmosféru a výsledky byly ohromující:

• při teplotě kolem 1000 °C vznikalo čisté železo,
• při 1400 °C se tvořily slitiny železa a křemíku,
• po dosažení extrémních teplot se všechny kovy slévaly do jediného kapkovitého útvaru, který lze oddělit od zbytku strusky podobně jako na Zemi.

„Mars má v sobě všechno, co potřebujeme. Jen to musíme umět vytáhnout,“ shrnuje profesor Rhamdhani.

Kovy pro stavby, stroje i vozítka

Pokud se tento proces podaří rozšířit do praxe, může to zcela změnit přístup k vesmírným misím. Kovové slitiny vyrobené na Marsu by mohly sloužit k výrobě ochranných plášťů pro obydlí a laboratoře, nástrojů a náhradních dílů nebo součástek pro těžební a stavební stroje.

Představte si marťanskou kovárnu, která funguje přímo na místě, aniž bychom museli čekat měsíce na dodávky ze Země. To je klíčová podmínka, aby se Mars stal soběstačným.

Technologie, která už mění budoucnost

Zajímavé je, že koncept ISRU už není jen teorií. NASA například díky experimentu MOXIE dokázala na Marsu vyrobit dýchatelný kyslík přímo z řídké atmosféry bohaté na oxid uhličitý.

Výroba kovů je dalším logickým krokem. Jakmile budeme schopni vyrábět materiály na místě, může se Mars stát nejen cílem jednorázových misí, ale i trvalým domovem.

„Každý kilogram, který nemusíme posílat ze Země, šetří čas, peníze a snižuje riziko mise,“ vysvětluje Dr. Nababan.

Přínos pro Zemi

Výzkum má dopady i tady doma. Procesy vyvíjené pro Mars mohou přinést ekologičtější a efektivnější hutnictví na Zemi. Pokud se podaří minimalizovat odpad a recyklovat vedlejší produkty, může to znamenat průlom v těžkém průmyslu.

Profesor Rhamdhani dodává: „Tohle není jen o Marsu. Každý krok, který uděláme směrem k soběstačné těžbě mimo Zemi, nás zároveň učí hospodařit chytřeji tady dole.“