Jelikož jde o byznys jako každý jiný, je pochopitelné, že se takové příležitosti vydavatelé jen tak nevzdají. Jak nám čas spěje, většina vývojářů směřuje pomalu ale jistě od modelu, kdy po zakoupení samotné hry se neplatilo kromě datadisků nic, až k momentu, kdy se předměty ve hře či různé modifikace zpoplatňují.

Zatímco dříve se jednalo o stavební prvky tzv. free-to-play her a zajišťovali vývojářům alespoň nějakou formu příjmu, poslední dobou se protlačují i do her za standardní cenovku. Placení však v obchodě nekončí, nýbrž začíná. 

Tento model je znám jako mikrotransakce, kdy si hráč může hraní vylepšit nákupem digitálních předmětů za reálné peníze a tím se posunout nad ostatní hráče či výrazně odlišit svou herní postavu zakoupenými speciálními předměty. V některých případech se jedná o čistě kosmetické doplňky, jindy znemožňují postup hráčům, kteří nechtějí do hry investovat další peníze. 

V první polovině letošního roku Ubisoft odhalil, že zisk z mikrotransakcí vzrostl o závratných 83 %, což ve výsledku vygenerovalo zisk 174,5 milionu eur, naproti tomu z digitální distribuce byl zisk nižší - 168 milionu eur. Díky růstu prodejů skrze herní mikrotransakce je zisk vyšší než z běžné digitální distribuce her.

A Ubisoft není jediný, kdo sleduje nárust zisku z mikrotransakcí. Tento trend můžeme třeba vidět u hry Star Wars: Battlefront od vydavatelství Electronic Arts, jenž nepřímo sklidil kritiku od Blizzardu za velké množství mikrotransakcí a bez dodatečného nákupu předmětů je běžný hráč značně znevýhodněn. 

Tento systém je pro Ubisoft výrazné plus, protože kromě samotného prodeje her jeho zisk u hráčů roste nadále. Doufejme, že se v budoucnu tento model neuchytí více a k běžnému hraní nebudeme nuceni neustále platit. To ovšem záleží jen na hráčích, zda se k platbám nechají zvyklat či ne. Byznys je byznys.