Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1213-2225.
Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1213-2225.
Blbý je, že Willys i Aerosmith jsou v důchodu :)
Vtipný, ale s realitou to nemá nic společnýho. Ten asteroid by nikdy nedohonili. Neexistuje způsob, jak zrychlit na takovou rychlost, abysme na něm dokázali bezpečně přistát.
Ale jdi ty kecko. Jasně že je možné asteroid dohonit a pak na něm přistát. Nejméně jedna sonda to už udělala, možná i dvě.
Ale "Willis a Aerosmith" by nebyli na sondě, ale na modulu s posádkou. A ten váží o dost víc. Takže by museli mít i spoustu paliva. Tím pádem velkou raketu. A ta je o to těžší. Ne, bezpečně přistát by se na něm fakt nedalo.
Vůbec by nemuseli mít spoustu paliva. Jen by jim ten elektrický pohon zabral moc času. ;) Tak či tak by v první řadě museli mít hromadu jídla (a psychologů, pro stísněné prostředí v malém prostoru).
Proto jsem elektrický pohon automaticky vyřadil. Je to blbost.
Ony ty asteroidy (pár set metrů v průměru) jsou fakt malé a "nejsou vidět", až když nejsou dostatečně blízko. To znamená, že čas na reakci je velmi omezený.
No ani zase tolik ne. Samozřejmě tak jak to pojal Bay, to byla blbost. Ovšem máme technologie, které by se daly použít. Nepoužívají se zejména proto, že je proti jejich použití poměrně značný odpor u veřejnosti. Nicméně mám takové tušení, že když by hrozil zemi šutrák velikosti Texasu, tak by možnost, že jaderný pohon při selhávce něco zamoří netrápila nikoho. Při použití jaderných motorů s tekutým nebo dokonce plynným jádrem (ty jsou právě dost fujky z hlediska radiační stopy) se bavíme o zrychlení 1g s Isp 20-30 kN/s při použití xenonu či jiného vzácného plynu jako PHM. Tedy pro operace s celkovým dV do 30 km/s (více fakt není potřeba) by raketoplánu postačovalo cca 150 tun těchto PHM (vyjma vodíku se takové množství PHM vejde do nákladového prostoru s přehledem).
A hypoteticky ten šutr letí přímo na nás, takže od doby, kdy ho detekuješ, musíš připravit raketu a letový plán, který to "vezme oklikou a dohoní ho" (určitě nepoletíš přímo k němu, tam to neotočíš a nebudeš akcelerovat zpět, že?). A kolik času to zabere? Jaký časový horizont u tak malých asteroidů máme od detekce po dopad?
Oni to brali kolem měsíce, aby ho právě snadno dohonili. Ale v reálu to je blbost, protože ta vzdálenost je malá. Takže ano, poletíš k němu přímo, u něj to zaflekuješ a začneš ho honit. Na využití gravitačních manévrů nebude čas.
Šutrák v armagedonu byl cokoliv, jen ne malý. U asteroidu do velikosti cca 1km k němu fakt nepoletíš s posádkou, o jeho zneškodnění se postarají Ruské satany s 25MT hlavicí přímo na vyšší orbitě. A šutráky o průměru 10 km (ten by se už musel řešit podobně jako Dottie v Armageddonu) máme zdokumentované nejspíše všechny až k jupiteru a o jejich dopadu budeme vědět roky dopředu.
Jinak občas přehlédneme opravdu malé šutráky, o velikosti auta. Ale ty jsou zcela neškodné.
Horší je to se šutráky, co letí od slunce, tam jsme schopni přehlédnout i trochu větší kusy (Čeljabinsk - cca 20 metrů v průměru), ale ty opravdu velké (stovky a více), se zase projeví na přístrojích pozorující Slunce.
Prostě šance, že si na nás došlápne lifekiller a nebudeme o něm vědět včas je astronomicky malá.
150 tun PHM jenom. Falcon Heavy dokáže vynést na orbitu 64 tun a 17 tun pro trans-Marsovskou cestu. Takže 150 tun tam dostat nebude jednoduchý.
To mi připomíná moje projekty z KSP, kde jsem postupně stavěl a přečerpával na oběžný dráze.
A to mi taky nepřijde reálný řešení?
No v podstatě by si to vynesl ten raketoplán sám. Tah na to měl, jen by se s těmi PHM nedostal na orbitu. To však nevadí, protože po vyhoření a odhození ET, by zapnul jaderný motor a těch pár km/s by přidal. Celkové dV toho jaderného pohonu by bylo přes 30 km/s.
Samozřejmě obecně se raketoplán na takovou misi nehodí. To už je lepší ten Muskův vodojem z nerezu (jen místo nevýkonných metalox motorů by měl ten jaderný). Pokud si budeme hrát a vyhážeme z Starship metalox motory, nádrž na metan a jakoukoliv tepelnou ochranu a nacpeme tam ten jaderný motor s kapalným jádrem a do nádrže na lox nalijeme 800 tun xenonu. Tak se to vyškrábe na orbitu samo a ještě to bude mít tu rezervu 30km/s k dohnání a přistání velkého šutráku.
Zlomek procenta. Rychlost tý sondy bude tak "malá" (jenom jednotky km/s), přesto bude hrozně těžký se do toho asteroidu trefit a i když se trefí, tak ta energie (hmotnost v řádu tun) oproti hmotnosti (v řádu desítek milionů tun) a rychlosti (průměrně 25 km/s) toho letícího asteroidu bude nicotná. Podle mě to bude nic i s atomovkou na palubě.
Tak čas je docela prevít. Je sice pravda, že když pár tunový satelit majzne do pár megatunového šutráku který letí rychlostí v desítkách km/s rychlostí desítek m/s, je celkový impuls miliardtina původní rychlosti šutráku. Jenže dej tomu hodinu, pak den a nakonec rok a šutrák bude o kilometr jinde, než by byl bez srážky. S atomovkou na palubě (dejme tomu 1MT) bude za ten rok o milión kilometrů jinde a to už je rozdíl mezi "majzne to do nás" nebo "bez dalekohledu ho neuvidíš".
Z koho čeho. Mě to tahá za uši.
No aby ten jejich "pokus" nevedl k tomu, ze nas to po "vychyleni" fakt trefi... :-(
To bylo to první co mě napadlo :) Covid se moc protahuje, tak vymysleli nový způsob jak zredukovat stádo.
Ten větší by byl zajímavej. Ten menší, do kterého se majzne je Tunguzský incident. Pokud nezahučí nad velkoměsto, tak bezvýznamný.
No bezvýznamný. Pokud trefí Atlantik, tak bych v klidu nebyl, případně kamkoli jinam mimo tajgu...
Tunguzka byla v klidu, protože to bylo mimo civilizaci, ale kde je dneska "mimo civilizaci"...
Tunguzský incident poničil plochu cca 2000 km2. To je zhruba rozloha pražské metropolitní oblasti. Nicméně to neznamená, že by na té ploše vše zabil. Tunguský šutrák bouchl silou cca 25MT TNT. Můžeš si sám simulovat, kolik by takový výbuch zabil lidí (a to je jaderný výbuch):
https://nuclearsecrecy.com/nukemap/
bohužel by nezabil ani milion cajzlů.
Pokud by žuchnul někam do Atlantiku, tak by neutopil ani pár tisíc Zápaďáků. Prostě zcela bezvýznamná událost.
Mimo civilizaci je dnes cca 97% světového povrchu. Tedy pokud civilizaci počítáš jako systémové a soustavně zastavěnou plochu (on by i šutrák na jižním pólu zabil stovky lidí, ale o civilizaci tam nikdo příčetný mluvit nebude). Pravděpodobnost, že trefíš nějakou metropoli, aby šli mrtvolky do miliónů je setsakra nízká.
O faktu, že pár stovek hodin před dopadem budeme už vědět přesnou lokalitu a provedeme evakuaci ani nemluvě.
Kdyby žuchnul někam do oceánu, tak způsobí cunami. Ta jenom v Malajsii před patnácti lety zabila 227 898 lidí ve 14 zemích a před deseti lety ve Fukušimě poškodila elektrárnu a zabila 16 tisíc lidí. Takže důsledky by mohly bejt dalekosáhlejší.
Kluku, ty o těch věcech moc nevíš co? Zjisti si jaký energetický ekvivalent mělo to zemětřesení v Indickém oceáně které způsobilo to cunami, které spláchlo 130 tisíc zcela nepřipravených křováků v Indonésii (v Malajsii to byly pouze desítky). Ten rozdíl je ekvivalentní tomu, kdy ti dá tvoje mamka facku a kdy tě přejede pendolíno v plné rychlosti!
Asi největší starosti by měli Nizozemci, i když v kanále by se ta energie vody dost rozmělnila.
To byl jenom příklad. Pokud to takovou energii nemá, ok - znalec opravdu nejsem.
Nemá. Proto jsem psal, že ten větší by byl zajímavej. Tam už by ty energie byly seriózní. Navíc by většina z takového šutráku pronikla až na povrch, což ty menší většinou shoří nebo bouchnou v středních vrstvách atmosféry. To jsou pak taky jiné efekty.
Nicméně stále je třeba brát v potaz, že cunami se přeceňuje. Je to dáno tím, že většina přijde bez nebo s krátkým varováním a tak lidé nechtějí nebo nestihnou zvednout. Navíc v realitě vypadají pateticky (ve srovnání s filmovými efekty, jsou reálné cunami spíše jen taková pomalá zátopa). Takže mnozí lidé varování ignorují úmyslně, zejména ti starší (případ Japonska v roce 2011, 2/3 utonulých byli senioři, kteří nechtěli nebo nemohli opustit domovy.
Jako jasný, že se tomu dá vyhnout se včasným varováním. Ale rychlost jedoucího auta, když to s sebou valí domy, auta, lodě, všechno, mi přijde jako dost rychlý.
jenže takhle rychle se cunami na souši nepohybuje. Tam je rychlost obvykle kolem 2-3 m/s. V podstatě jí utečeš, když nemáš blokovanou cestu. Ty desetinásobné rychlosti jsou typické pro pobřeží a případně pláže pod velmi tupým úhlem.
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.