Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1213-2225.
Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1213-2225.
Zdravím, mezi Hibernací a Stází je rozdíl:
- Hibernace je podchlazení organizmu na teplotu, kdy spotřebovává minimum energie a dokáže tak vydržet bez příjmu potravy dlouho dobu (např. některá zvířata hibernují přes celou zimu).
- Stáze je pojem z teoretické fyziky a jedná se o stav kdy se v určitém místě časoprostoru vyruší navzájem všechny veličiny. V našem případě jde o veličinu času. V tzv. Stázovém poli by proto člověk ani nezestárl nebo zestárl výrazně méně. Vlastně by ani nepoznal, že byl X let ve stázi. Viz Červený Trpaslík :)
Další rodíl je, že když bude škvíra v hibernační komoře, tak se určitě nenaruší časoprostorové kontinuum, ale maximálně vyteče na podlahu roztok, ve kterém je chlazen hybernovaný.
Paradoxně zrovna tohle by podle mě mohlo přinést problémy s radiací - ne, trotlodasi, krátkých skoků na Měsíc se problémy s radiací opravdu netýkají. :D. Při nižších soustavných dávkách radiace se s tím organismus vypořádává tak, že porušenou DNA průběžně opravuje (viz obyvatelstvo v indické Kérale, brazilském Guarapari nebo íránském Rámsaru), ale tady by byl mechanismus opravy po delší dobu vypnutý, nebo tedy aspoň vysoce zpomalený.
Osobne to vnimam opacne, prave z dovodu, ze som si za tym predstavil, ze samotne hibernacne zariadenie, alebo prip. teda miestnost, kde bude(-u) take zariadenie(-a) instalovane - tak, ze ta bude tienena pred radiaciou a to pripadne este ovela efektivnejsie, nez by bolo riesene tienenia priestorov vyuzivanych ludmi na celej lodi.
Aspon tak by som predpokladal, ze tuto skutocnost pri vyuziti hibernacie skusia vyuzit.
Před galaktickým kosmickým zářením se štítem žádné rozumné velikosti neochráníte. (My, vzduchozemské krysy, máme velké štěstí, že naše planeta a její atmosféra a magnetosféra mají "nerozumnou" velikost. :-))
Jeste klika, ze neplanuji expedici nikam daleko ale jenom na mars, kde je pred galaktickym kosmickym zarenim bude porad chranit magnetosfera slunce :-)
Pred cim potrebuji chranit je predevsim zareni ze slunce. Protoze jestli v dobe cesty dojde k vetsi slunecni erupci, jsou nahrany. Mozna bude "stacit" i mensi.
"kde je pred galaktickym kosmickym zarenim bude porad chranit magnetosfera slunce :-)"
Kde jste na to přišel? Právěže s misí na Mars se počítá pro nějaké solární minimum, kdy ochrana před GCR je *nejmenší* - je sice menší šance těch zaručeně smrtelných erupcí, které zmiňujete, ale díky slabší sluneční aktivitě tou dobou bude vliv GCR silnější (aspoň na nižších energiích, nad nějakých 10GeV na ně nemá vliv ani solární maximum). Kvantitativní vliv GCR na lidský mozek zatím (pochopitelně) nebyl zhodnocen, ale kvalitativně (experimenty na myškách) víme, že způsobují neurodegenerativní změny, a dost možná vedou na něco hodně podobného Alzheimerově chorobě nebo senilní demenci. Jak říkám, dvoutýdenní skok na Měsíc, to nic není...ale dvouletá nebo tříletá mise na Mars...no, ta bude asi veselá.
Urcite mel na mysli heliosferu a ne magnetosferu, kdyz zminuje ze nas chrani pred galaktickym kosmickym zarenim.
No právěže ta nás taky pořádně nechrání. Před GCR nás plně nechrání dokonce ani zemská magnetosféra; co myslíte, že způsobuje ty pěkné částicové spršky v atmosféře? ;-) Ještě že ten vzduch máme.
Nevnímám to jako problém, jde spíš o koncept. Je jasné že vesmírná loď, musí být opravdu obrovská, aby unesla všechny technologie a chránila před různými vlivy, něco takového by se muselo stavět na vysoké orbitě a bez vesmírného výtahu na to nikdo mít nebude, tato loď by musela mít moduly, které by byly schopné se odpojit- přistát na planetě, a opět vzlétnout a zpět se připojit, k mateřské lodi, to je koncept, kterému se podle mě nebudeme moc vyhnout. Taková velká masivní mateřská lod by samozřejmě mohla nést velmi výkonný zdroj energie, který dokáže fungovat mnoho let bez vysoké údržby, asi nějaký reáktor ? Proti záření by lod chránilo generátor silného magnetického pole, tj. jakýsi štít. Ale jak už jsem napsal, něco takového dnes nikdo financovat nebude.
No snad jim ta cesta na mars nedopadne podobně jako cesta Discovery k Jupiteru zfilmovaná Stenleym Kubrickem v r. 1968 XD
Starosti s rychlym probouzenim kosmonautu jsou mozna zbytecne: problemy ve vesmiru malokdy cekaji v radu minut. Bud se to vi tyden predem, nebo je od prvni znamky katastrofy do zniceni lode pul vteriny (takovy zasah meteoritem napriklad ...).
Nevím, zda si uvědomují, že podchlazení organismu a na druhé straně svalová stimulace jsou dva zcela protichůdné požadavky. Jeden snižuje látkovou výměnu, druhý jí naopak vyžaduje. Krom toho, medicínský proces podchlazení je imho (krom dalšího) i hooodně náročný zásah do tělesné integrity a je velká otázka zda se zmíněnou metodiku podaří v dohledné budoucnosti nějak optimalizovat. Mám tudíž dojem, že NASA, smrdící dolarem, opět maluje vzdušné zámky hlavně proto, aby nevypadala úplně mimo hru.
"NASA maluje vzdušné zámky, aby nevypadala úplně mimo hru"
hezky řečeno.
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.