Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1213-2225.
Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1213-2225.
Pokud se má tahle blbost na Marsu vznést, tak na zemi by měla být schopna vyletět (respektive se udržet, když ji tam něco vynese) do výšky 22 km zde na Zemi. Letmým pohledem na mohutnost zařízení a malost vrtule říkám - tak to bych chtěl teda vidět.
Jinak je úžasné, jak si amidebílci tleskají proto, že se primitivní helikoptérka vznese půl metru nad zem a pak si zase sedne. Něco, co u nás zvládne běžný modelář za noc a v USA na to je očividně třeba tým dvaceti lidí.
S takovýmto "materiálem" se ten Mars bude dobývat ještě 100 let po mé smrti :-/
Vás je tady škoda. Měl jste se už dávno hlásit v NASA nebo jiné podobné agentuře, která by Vaše schopnosti dokázala využít. Jistě máte už teď v hlavě jak takový malý dron odstínit od tvrdého záření, aby elektronika dokázala spolehlivě fungovat a dron nevážil jako náklaďák. Do toho dostat dostatečně výkonný čip pro základní AI aby mohl alespoň rámcově operovat samostatně plus dostatečně odladěný software, který nebude zabugovaný jako poslední windows. Myslím že když jim do NASA pošlete náčrtky, základní výpočty a životopis, máte o kariéru postaráno.
Od doby kdy máme RH obvody a čipy se sondy nestíní od radiace, ale jen teploty. Samozřejmě chápu, že nadutý laik jako ty o nich v životě neslyšel. Ale protože jsem byl součástí týmu, který dělal určitá udělátka do radiačního prostředí, tak vím, že se dají relativně snadno koupit na trhu a integrovat podle tvých potřeb.
Čip pro "AI" je v tomto případě naprostý trívka Sojounerovského typu. Klasická zpětnovazební smyčka derivačně reagující na vstupy z gyra, barometru a laserového dálkoměru. Jestli si myslíš, že tyhle sondy mají nějakou pokročilou AI, tak by jsi se měl probudit do reálu. Podívej se, co používá MSL a ta příští mise použije naprosto stejný "mozek".
Takovouto píčovinu nemusím črtat. Dokážu ji totiž zbastlit. Samozřejmě, protože jsi neužitečný ..., tak si ani neumíš představit, že by někdo něco takového dokázal. Pro tebe je zřejmě raketová věda i dotažení matky na tvém kole ;-)
Člověče vy jste fakt génius. Jinak totiž nejde vysvětlit proč jste tak arogantní hňup. Ono totiž genialita a sociální cítění (v tomhle případě slušné chování) většinou nejde dohromady.
Začal jsi si ty. Já pouze reagoval. Do geniality mám daleko, ale servítky si, zejména na internetu, už pěkných pár let neberu.
Po precteni "konverzace" mam za to ze hnup je hodne slaby vyraz.
nemyslím se, že je nutné mejla urážet, pokud on neurazil tebe jako první (což neurazil) ;-)
Bacha abyste se samou sebeláskou nesežral, mohl byste se pozvracet :-)
Musím říci, že někdy i mně překvapí, jak debilní individua mají přístup k internetu...
Ohledně toho stínění nemáš pravdu. Ve své současné práci jsem začínal na rad-hard zdrojích/power management obvodech. A ten tvůj komentář musím vyvrátit. U kosmických sond se pořád používá důkladné stínění proti ionizujícímu záření. Rad-hard čipy totiž nedokáží vyřešit vše - je to pouze další linie ochrany. Tu si můžeš představit jako slupky cibule a každá z nich má nezastupitelný význam.
Ale to nedokáže ani stínění, protože když zase bude příliš důkladné, bude generovat nežádoucí sekundární spršky. Nebo to už neplatí?
Ona ta důkladnost se odvíjí od požadavků - zamyšleného nasazení. Jenom jsem korigoval zjevně nesprávný výrok.
Ona konstrukce rad-hard součástek je hodně složitá a to jsem pracoval na relativně jednoduchých obvodech. Ono to začíná od samotného substrátu, dodatečných napřených vrstvách, speciální slitiny na bondování až do hodně složité pouzdření.
Podle toho jak ta místnost kde to zkoušeli vypadala bych řekl že to nebylo za normálního tlaku ale právě v simulaci řídké atmosféry. Mně spíš trápí jak tomu chtěj í dodávat energii, jako že budou na mersu týden nabíjet baterku ze solárů a pak to 15 minut poletí? Taky si říkám že mohlo být jednodušší na ovládání udělat quadrakoptéru. Jinak ona je sice na Marsu řídká atrmosféra, ale o různé větrné poryvy a prachové bouře tam nouze není.
Prd tomu rozumím, ale klidně si dokážu představit řešení se superkondenzátorem a solárama - v takových misích týden dobíjení nehraje roli ;) Nebo jen maličký solár na dobíjení v případě nouze a jinak dobíjet na "základně".
zajímavé doznání. Ovšem namachrovaně se do mně opřít ti problém nedělalo.
Dron bude mít mateřskou základnu na roveru. Baterii na cca 10Wh (plus rezerva?). Létat bude jednou denně a nabíjet jej bude rover, který je "jaderný". Variantou je možnost nabíjet solárním panelem umístěným nad rotory. Možná bude mít oboje. Let má trvat nejvýše 90 sekund.
Superkondenzátor se nehodí, má velmi nízkou kapacitu.
Nebude mít oboje; má pouze solární panely a žádná "mateřská základna na roveru" neexistuje.
Nechápu, proč máte potřebu vymýšlet si takové fantasmagorie jako "mateřská základna na roveru", když informace o téhle helikoptéře jsou tak snadno dostupné.
Ne, bylo to za normálního tlaku. Vakuová komora NASA vypadá jinak a navíc ten zvuk by při 1 kpa byl podstatně výše.
Co se nabíjení týče, bude to nabíjet mateřský rover Perservance který je "jaderný". Baterie dronu bude mít cca 10 Wh (při hmotnosti 300 gramů, je to velmi nízká hustota energie, ale zřejmě hodně vydrží - klasická NASA, hraje na jistotu a výkony ji moc nezajímají). Takže 100 W generátor roveru tu baterku nabije za cca 6 minut. Nicméně plánováno je, že bude létat jednou denně, takže dron bude z napájecí soustavy roveru odebírat 0,5% výkonu. To je vcelku cajk.
Quadkoptéra je velmi neefektivní systém pohonu. Vrtule mají z principu velmi malou plochu a tím i efektivitu a taktéž se ke změně směru vztlaku nepoužívá změna natočení listu vrtule ale přibrždění rotoru, což je opět velmi neefektivní. Jestliže mám pochybnosti, že se vznese tenhle dvourotor, tak quadka by se nezvnesla už tuplem.
Tedy tohle uspořádání je jediné možné, ale mám prostě pochybnosti, že rozměr rotoru bude stačit s rezervou.
Co se poryvů týče. V bouřích to létat nebude a jinak je ten vítr vcelku zvládnutelný. Co bude problém a ne malý je ten prach, který bude nemilosrdně obrušovat rotory. Obrušuje i kola roveru, které se přitom točí velmi pomalu. Možná i to je důvod, proč to bude létat jen jednou denně.
Zajímavé - vy umíte i něco vysvětlit...
"Co se nabíjení týče, bude to nabíjet mateřský rover Perservance který je "jaderný"."
A jak, když je jasně specifikováno, že po vypuštění se vrtulník k roveru z důvodů bezpečnosti již nesmí přiblížit?
"Něco, co u nás zvládne běžný modelář za noc..." ten bol dobrý :o)
A že je to "blbost" ste zistil na základe toho videa a vlastného reverzného inžinierstva?
Taký radikálny verdikt som teda nečakal.
blbost to je určením. Si to přečti. Jednou denně 90 sekund let. Prostě neužitečná kravina, ostatně jako celý americký Marsovský program od doby Ducha a Příležitosti. Recyklují to, co už dávno vyvinuli, protože to je bezpečné (pro výplaty zodpovědných pracovníků) a že se dělají sotva inkrementální pokroky za naprosto neuvěřitelně obrovské peníze nikoho v NASA a americké administrativě zjevně netankuje.
Skoro to vypadá, jako by to snad dělali schválně, aby je SpaceX mohla svým amatérským přístupem pokus-omyl překonat...
Za 90 sekund rover ujede maximálně tři a půl metru, zatímco tahle helikoptéra mezitím uletí několik set metrů. To je řekl bych docela pokrok.
Bude to dělat jednou denně. Za ten den ujede Rover teoreticky kilometry. Prakticky, protože je to už několikrát recyklovaná sračka z počátku tisíciletí, tak jezdí 50-100 metrů denně.
Helikoptéra nemá na sobě takřka žádné vědecké vybavení (bo by se s ním ani nevznesla), takže její přínos bude hlavně PoC. Prostě blbost. Zejména na Marsu, kde se létá prostě blbě kvůli řídké atmosféře a vcelku divokým písečným bouřím v zimě.
"Za ten den ujede Rover teoreticky kilometry"
Ano, a vy jste zase teoreticky inteligentní a informovaný. :)
Teoreticky to ujede. To, že to nevíš, není můj problém. To, že toho NASA nevyužívá není můj problém. Já jsem inteligentní prakticky. To mi stačí ;-)
Ani teoreticky to neujede, protože NASA nemůže do roveru naprogramovat několikakilometrovou trasu, protože NASA neví, jak vypadá terén několik kilometrů od aktuální polohy roveru, a rover přesný plán potřebuje, protože jezdí pouze poloautonomně a umí se navigovat pouze podle terénních detailů, o kterých ví předem. To je hlavní důvod, proč najednou ujede jen několik desítek metrů a pak musí čekat na další 24h plán aktivit.
Zda jste inteligentní prakticky je ve světle těchto vašich úvah diskutovatelné.
To popisuješ praktickou stránku věci. Prakticky se rover pohybuje průměrnou rychlostí 150m/h. Na volné planině s minimem šutráků může teoreticky využít tuto rychlost neomezeně a tím dosáhnout teoretické vzdálenosti přes 3 km/den.
Dtto ta helikoptéra. Teoreticky může urazit za těch 1,5 minuty letu i přes kilometr. Prakticky to bude několik desítek až stovek metrů.
Navíc na základě tvého podnětu jsem si o tom něco přečetl a ta blbost si skočí 5 krát za třicet dní a šlus. Demonstrátor par excelence. Ovšem nějak nechápu, co si od toho slibují. Podmínky na Marsovském povrchu jsou schopni nasimulovat i u nás na Zemi. Spíše to prostě vypadá jako další typicky NASA "money expense justificator".
"Prakticky se rover pohybuje průměrnou rychlostí 150m/h."
To je jako kdybych řekl, že Škoda Octavia se prakticky pohybuje průměrnou rychlostí 250 km/h.
Asi vám ve škole zásadně unikl koncept PRŮMĚRNÉ rychlosti. Skutečně prakticky se rover pohybuje PRŮMĚRNOU rychlostí kolem 30 m/h.
"Na volné planině s minimem šutráků"
No jasně, při jízdě po svazích Aeolis Mons narazí na mnoho volných planin s minimem šutráků. :D
"Ovšem nějak nechápu, co si od toho slibují."
Třeba ověření teoretického návrhu v praxi pro budoucí vývoj výzkumných marťanských helikoptér?
Rover se pohybuje (tj. jede) průměrnou rychlostí 150 metrů za hodinu. Maximum je 180 metrů za hodinu. Samozřejmě, protože každou chvíli stojí a čeká na instrukce, je průměrná rychlost přesunu nižší (může být i těch 30 m/h, nesleduji to podrobně). Vysokootáčkový motor je nastaven tak ,aby byl nejefektivnější při 80% jmenovitých otáček. Převodovka má pevný převod. Díky tomu extrémnímu zpřevodování je roveru vcelku jedno jestli jede do kopce nebo z kopce.
Tedy rychlost pohybu vs rychlost přesunu. Prostě to neokecávej. Teoreticky může rover ujet přes 3 km za den. Prakticky jezdí mnohem méně, protože zastávky a to zejména vědecké. Praktická rychlost je tak definována rozhodnutím operátorů. Teorie bere v potaz vždy nejpříznivější možné podmínky.
"Rover se pohybuje (tj. jede) průměrnou rychlostí 150 metrů za hodinu"
Ne, nejezdí. Experimentální plně autonomní řízení má 20 m/h (ale kvůli nečekaným problémům s opotřebením kol, kterým není schopno předcházet tak dobře jako přesné plány jizdy posílané ze Země, se zřejmě používá zřídka), běžná jízda (většinu času) má 45 m/h (https://robotics.wvu.edu/blog/2019/12/03/can-we-speed-up-the-mars-rovers...). 140 m/h má jízda bez jakékoli navigace, což se téměř nikdy nedělá. Takže PRŮMĚRNÁ RYCHLOST (= ujetá vzdálenost dělěná dobou celé jízdy) rozhodně není ani omylem 150 metrů za hodinu, dokonce i když skutečně jede a nedělá nic jiného. Nějaké vědecké zastávky s tím nemají nic dělat, ani "čekání na instrukce" (protože ty se posílají v 24h cyklech, takže po dobu jízdního cyklu není na co čekat).
nasa tvrdí, že maximální rychlost mls při plném výkonu je 5 cm/s.
viděl jsem jet analog zde na zemi na videu a také frčel touto rychlostí. Zcela zjevně nehodláš couvnout ani o píď, nehledě na fakt, že se prostě mýlíš. A postupně zjišťuješ, jak hluboce jsi se mýlil na začátku.
Samozřejmě pokud si budeš trvat, že teoretická rychlost pohybu = praktická rychlost přesunu s přestávkami, pak se budeš utvrzovat ve své pravdě, i když ti samozřejmě hlodá v hlavě, že jsi se prostě s TEORETICKÝM maximem rychlosti těžce spletl.
OK. Nech si své teoretické maximum, kterým si obhájíš dementní helikoptérku, která nemá žádný přínos ani jako PoC.
PS: Ve 24 hodinových cyklech je zpracováván plán mise, nikoliv zasílání instrukcí. Ty se posílají ve dvouhodinových komunikačních oknech. Byť samozřejmě pokud není změna, tak se neposílá nic.
"nasa tvrdí, že maximální rychlost mls při plném výkonu je 5 cm/s."
Ano, a maximální rychlost a průměrná rychlost jsou dvě úplně rozdílné věci, což je koncept, který vám očividně dělá značné problémy.
"Samozřejmě pokud si budeš trvat, že teoretická rychlost pohybu = praktická rychlost přesunu s přestávkami, pak se budeš utvrzovat ve své pravdě, i když ti samozřejmě hlodá v hlavě, že jsi se prostě s TEORETICKÝM maximem rychlosti těžce spletl."
Jediné místo, kde jsem se otřel o maximální rychlost, bylo, když jsem konstatoval, že za 90 sekund rover ujede maximálně tak 3.5 metru. A to je pravda, protože 140 m/h po dobu 1.5 minuty je 3.5 metru, a na vzdálenost pouhých 3.5 metru je myslitelné se pohybovat touto rychlostí v určitých úsecích, které se na trase zatím vyskytly (nikoli ovšem třeba na vzdálenost 100 metrů).
V celém zbytku diskuse zaměňujete maximální rychlost za průměrnou VY, nikoli já, například když tvrdíte, že by za den ujel několik kilometrů, což je nemožné už jen teoreticky (i kdyby plně autonomní jízda naprosto bezvadně fungovala a nebylo třeba brát v úvahu opotřebení kol, tak by zjevně ujel jen půl kilometru).
"Zcela zjevně nehodláš couvnout ani o píď, nehledě na fakt, že se prostě mýlíš. A postupně zjišťuješ, jak hluboce jsi se mýlil na začátku."
Tak tomu říkám projekce. :D Ten, kdo tady tvrdí, že "teoretická rychlost pohybu = praktická rychlost přesunu s přestávkami", jste vy s těmi vašimi kilometry za den.
"OK. Nech si své teoretické maximum, kterým si obhájíš dementní helikoptérku, která nemá žádný přínos ani jako PoC."
Asi vám uniklo, že když helikoptéra obstojí proti (vašemu! Ne mému, tedy další projekce) teoretickému maximu rychlosti roveru, tak tím spíš obstojí proti PRŮMERNÉ rychlosti roveru. Ta je totiž nižší, nikoli vyšší, než její teoretické maximum.
"PS: Ve 24 hodinových cyklech je zpracováván plán mise, nikoliv zasílání instrukcí. "
Nemůžete poslat plán, který nemáte. Takže když je plán hotový, tak se pošle, a v průběhu jízdy se zcela určitě nemění. Takovou hovadinu by si nikdo v týmu MSL nedovolil.
Ta "blbost" musí vyvinout cca třetinový tah oproti stejné blbosti na zemi, aby se vznesla. Nezapomněl pán na poněkud menší gravitaci?
Nezapomněl. Pán jasně napsal, že by se tato blbost měla udržet ve 22km zde na zemi. To odpovídá tlaku cca 3kPa, tedy trojnásobku tahu toho, vygeneruje v 1kPa na Marsu.
Mno, tak na marsu je průměrný povrchový tlak okolo 0,6 kPa.
Ale těch problémů s porovnáním je víc:
Pokud potřebuji třetinový tah, potřebuji slabší ergo lehčí konstrukci než na zemi, ta věc se na zemi klidně může zbortit vlastní vahou a na marsu fungovat, když to přeženu.
Aerodynamika se nechová tak jednoduše lineárně se změnou tlaku.
Atmosfera na Marsu má cca o polovinu vyšší molekulární hmotnost.
Množství prachu v atmosféře má obrovský vliv na opotřebení součástí i na tah ve výsledku.
Navrhněte NASA, nebo ESA, jak to udělat lépe, než lidi co se tím zabývají profesionálně, dodejte jim simulaci, která jim ukáže jaký jsou kreteni a určitě máte vystaráno o práci i slávu.
Zatím mi to spíš připadá jako příklad přístupu ani nevím co nevím a co se musí vzít v potaz než cokoliv jiného. A aby toho nebylo málo, ta věc se vznese na zemi v atmosférickém tlaku Marsu, takže dokáže vyvinout výrazně větší tah než potřebuje na Marsu a na Marsu by se dokázala vznést s dvojnásobkem své váhy v přístrojích.
Průměrný tlak nemusí být zajímavý, protože se v závislosti na denní době, ročním období a marsopisné výšce docela zásadně mění. Podstatné je, jaký bude tlak v místě a čase, kde bude helikoptéra provozována. Třeba Curiosity naměřila v průběhu jednoho roku průměrné denní tlaky 750-900 Pa (https://agupubs.onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1029/2019JE006175). Přitom Perseverance přistane zřejmě v podobné marsopisné výšce jako Curiosity, a to někdy kolem marsovské jarní rovnodennosti. Helikoptéra poletí ve dne, tedy směrem k vyšším denním tlakům, a to dva až tři měsíce po přistání, tedy v době léta, tedy opět směrem k vyšším tlakům. Takže by klidně mohla operovat při tlaku někde kolem 850-900 Pa.
Tome ty jsi super. :D Dokázat sám sobě protiřečit v jednom příspěvku... V prvním odstavci napíšeš jaký je to nesmysl, že kvůli Marsovské atmosféře je nemožné takovou helikoptéru vytvořit. Abys hned na to ve druhém odstavci napsal, že je to tak jednoduchý, že u nás by takovou helikoptéru sestrojil každý modelář přes noc. :D Bravo, tleskám..
Ať tomu namontují ze spodu "smeták" a může to vyčistit panely na zaprášeném vozítku Opportunity.
Bohužel Opportunity bude z pohledu téhle helikoptéry několik tisíc kilometrů daleko. ;)
To dosednutí bylo dost tragický. Jestli se jim to odrazí na Marsu, tak se to může převrátit a budou sbírat vrtuli po celým Marsu.
- Rozhodně bych tam dal kruh pro ochranu vrtule (a mimozemšťanů).
- Taky by to mělo být schopný odstartovat z převráceného stavu.
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.