Tou první jsou slovní hlavolamy, tedy různé hádanky, lingvistické úlohy nebo zadání na téma “pravda, nebo lež”.

Další jsou matematické hlavolamy, které vyžadují znalost základních matematických operací, řešení soustav rovnic, řešení pravděpodobnosti aj. v závislosti na typu úlohy.

Třetí, vizuální hlavolamy, zažívají boom obzvlášť na sociálních sítích typu facebook. Patří mezi ně např. úlohy orientované na prostorovou představivost, geometrické obrazce, hledání skrytých předmětů apod.

My se dnes podíváme na čtvrtou skupinu, mechanické hlavolamy, které jsou obecně nejznámějším typem hlavolamů. Řešitele vybízí k zapojení logiky, zručnosti, zkušenosti a fantazie k objevení skrytého aspektu předmětu.

Které jsou ty nejlepší hlavolamy, evergreeny, které vám zamotají hlavu a nezestárnou?

Rubikova kostka

Notoricky známou krychli složenou z dílčích malých krychliček různých barev asi netřeba představovat. Roku 1974 ji vymyslel maďarský sochař a architekt Ernö Rubik a v 70. a 80. letech byla nejprodávanějším produktem na Zemi!

• Jak složit Rubikovu kostku? Návod pro začátečníky

Základní podoba Rubikovy kostky má rozměr 3x3x3, existují ale i krychle menších a větších rozměrů, nemluvě o atypických variantách, kterými jsou nejrůznější jehlany, hranoly a mnohostrany.

Kostka 3x3x3 nabízí celkem nepředstavitelných 43 trilionů kombinací malých krychliček. Řešení takového kombinatorického monstra se může zdát zcela neuchopitelné, stačí se ale naučit základní algoritmy a vyřešení hlavolamu se rychle přiblíží.

Nadšenci do Rubikovy kostky mají možnost se účastnit soutěží v tzv. speedcubingu, ve kterém jde v první řadě o co nejrychlejší složení hlavolamu, v druhé řadě o použití co nejmenšího počtu tahů. Aktuální rekord v speedcubingu s krychlí 3x3x3 drží Číňan Yusheng Du, kterému složení zabralo jen 3,47 vteřiny!

Babylonská věž

Podobně jako u Rubikovy kostky jde i tady o barvy. Babylonská věž je válec s šesti horizontálně otočnými vrstvami, ve kterých je v 36 oddělených přihrádkách 36 různě barevných kuliček. Otáčením vrstev a přesouváním kuliček přes jednu prázdnou přihrádku je lze uspořádat podle barevných schémat tak, aby každý sloupec obsahoval pouze kuličky s podobnou barvou.

Hlavolam, který byl spolu s Rubikovou kostkou hitem 80. let nabízí ještě větší množství kombinací: konkrétně 1,9x10⁴⁰.

Ježek v kleci

Známý protagonista Foglarova díla Záhada hlavolamu určitě nezamotal hlavu jen Rychlým šípům, ale i všem, kteří se ho pokoušeli v dětství vyřešit. Koncept kuličky s různě dlouhými ostny, kterou musí řešitel dostat ven z válcovité klece, má původ už v renesanci; tenkrát ale měla klec podobu mnohostěnu. V dnešní podobě se objevil v Americe poprvé v roce 1886. Jaroslavu Foglarovi je pak připisováno prvenství myšlenky šroubovacího ježka.

Největšího ježka v kleci najdete v pelhřimovském Muzeu kuriozit. Hlavolam měří 110 centimetrů a vyráběl se téměř rok.

Had

A zase zpátky k Rubikovi. Po boomu své věhlasné krychle vymyslel několik dalších hlavolamů, roku 1981 to byl had. Tvoří ho spojitá řada 24 rovnoramenných trojúhelníkových hranolů, kterými lze libovolně otáčet o 360 stupňů bez toho, aniž by se oddělily. Cílem je pomocí otáčení vytvořit zadaný tvar (může být čistě geometrický, může jít i o zvíře). Ze zmíněných hlavolamů nabízí had nejmenší počet kombinací, stále však enormních 6 trilionů.

Tangram

Cílem tangramu je vytvořit zadaný obrazec a použít při tom všech 7 plochých dílků. Zadání má pouze podobu siluety, proto je čistě na řešiteli, aby vymyslel, jak konkrétně poskládá svých pět trojúhelníků, čtverec a lichoběžník.

Údajně má tangram už tisíciletou tradici, i když přímé důkazy chybí, a původ v Číně. Existuje několik čínských legend o vzniku tangramu; pro ilustraci jmenujme tu, ve které vyrobil řemeslník Tan pro císaře Yu glazovanou dlaždici, ale když mu ji nesl, zakopl a dlaždice se rozbila na 7 dílů. Tan se je pokoušel složit k sobě, ale místo dlaždice mu vznikaly různé geometrické tvary. Střepy nakonec předal císaři jako hru pro jeho pobavení.