Světová energetika prošla v roce 2025 změnou, která nemá v moderní historii obdoby. Mezinárodní energetická agentura (IEA) ve své zprávě zveřejněné 21. dubna 2026 popisuje situaci jasně: Svět vstoupil do takzvaného věku elektřiny. Klíčovou roli v tom hraje solární energie, jejíž růst překonal všechna dosavadní očekávání.

Podle analýzy IEA šlo o vůbec největší meziroční nárůst výroby elektřiny ze solárních panelů, jaký byl kdy zaznamenán u jakéhokoliv energetického zdroje. Výjimkou jsou pouze roky ovlivněné mimořádnými ekonomickými otřesy, jako byla pandemie covidu. Jinými slovy, bez jakékoliv krize dokázal solár dosáhnout historického maxima.

Elektřina roste rychleji než celková spotřeba energie

Zásadní změna se odehrává i na straně spotřeby. Poptávka po elektřině v roce 2025 rostla zhruba dvojnásobným tempem než celková spotřeba energie. Tento trend je důsledkem postupné elektrifikace dopravy i vytápění.

Prodeje elektromobilů meziročně vzrostly téměř o 40 procent a tvořily přibližně čtvrtinu všech prodaných aut. Tepelná čerpadla se v řadě zemí stala dominantním řešením pro nové instalace vytápění. Tyto změny postupně snižují závislost na fosilních palivech, i když jejich úplný ústup zatím nenastal.

Spotřeba ropy v roce 2025 vzrostla jen o 0,7 procenta, což je méně než polovina průměrného růstu z předchozí dekády. Zemní plyn si připsal nárůst zhruba o 1 procento, a to především kvůli chladnějšímu počasí. U uhlí byl růst prakticky zanedbatelný, jen 0,4 procenta.

Solární boom mění energetickou rovnováhu

Největší posun ale přichází na straně výroby. Solární elektrárny v roce 2025 vyprodukovaly více než 2 700 terawatthodin elektřiny, což je více než dvojnásobek oproti stavu před třemi lety. Podíl solární energie na globální výrobě elektřiny překročil 8 procent.

Zcela zásadní je, že samotný růst solární výroby pokryl zhruba čtvrtinu celkového nárůstu poptávky po energii. Pokud se zaměříme pouze na elektřinu, solár dokázal pokrýt více než dvě třetiny jejího růstu.

Dalším důležitým faktorem je rychlý rozvoj bateriových úložišť. Instalovaná kapacita baterií vzrostla mezi lety 2024 a 2025 o 40 procent a dosáhla 110 gigawattů nově přidaného výkonu. Celková kapacita je dnes více než desetinásobná oproti stavu před pěti lety.

Právě kombinace levné solární energie a baterií začíná výrazně omezovat potřebu záložních zdrojů na fosilní paliva.

Do dalšího vývoje může výrazně promluvit geopolitika. Uzavření Hormuzského průlivu, ke kterému došlo v souvislosti s konflikty na Blízkém východě, zásadně omezuje tok ropy i zkapalněného zemního plynu.

Vyšší ceny a omezená dostupnost fosilních paliv tak mohou urychlit přechod k elektrifikaci a obnovitelným zdrojům. Podle IEA se právě rok 2026 může stát momentem, kdy se tento trend ještě výrazně zrychlí.