Nové solární články tak dokáží více než polovinu dopadající sluneční energie přeměnit na elektřinu. Vědci se zmínili jak takové vysoké účinnosti dosáhli. Umístili na sebe několik vrstev polovodičů citlivých na různé vlnové délky světelného spektra. Díky tomu bylo možné výrazně navýšit účinnost solárních článků. Jednotlivé vrstvy pak drží poromadě díky speciálnímu pojivu, aniž by to nějak znatelně narušilo sběr energie, kdy světlo prochází z jedné vrsty do druhé.

Zatím Semprius předvedl solární články, které vznikly navrstvením čtyř polovodičových vrstev na sebe a dosáhl účinnosti 43,9 %. Při použití materiálů s mírně odlišnými vlastnostmi se pak vědci dostali na 44,1 %. To ale není konečná. Cílem celého výzkumu je zvýšit počet vrstev na šest a docílit tak účinnosti přesahující 50 %. Jen tak pro porovnání. Nejlepší jednovrstvé solární články, které jsou dnes k dispozici dosahují účinnosti přibližně kolem 25 %.

Bohužel celá tato technologie má zatím jeden velký háček. Vzhledem k tomu, že Semprius využívá několik vrstev polovodičů (finální řešení bude využívat šest vrstev), tak logicky z toho vyplývá, že takovéto řešení asi bude pro běžného smrtelníka příliš drahé. Pokud vyloženě nehýříte penězi, tak vám nezbývá než počkat, jestli se toto řešení nakonec uchytí. Masová produkce by podle Sempriusu měla rychle snížit náklady na pořízení těchto vícevrstvých solárních článků.

Na trhu by se měly vícevrstvé solární články s účinností 50 % objevit do 5 let.