<div style="display:inline;"> <img height="1" width="1" style="border-style:none;" alt="" src="//googleads.g.doubleclick.net/pagead/viewthroughconversion/956046545/?value=0&guid=ON&script=0"/> </div>

Radek Pavlíček se dlouhodobě věnuje problematice přístupnosti. Od roku 2000 byl snad u všech významných událostí, které se u nás v této oblasti odehrály. Nyní Radek vystupuje jako odborný garant auditů přístupnosti. Spolu s nevidomým programátorem Romanem Kabelkou a datacentrovou společností Master Internet pomáhají firmám zpřístupnit webové stránky všem uživatelům bez rozdílu.

Přesvědčujete provozovatele webových stránek, aby dbali na jejich přístupnost. Proč?

Ačkoliv je přístupnost velmi často spojována pouze s uživateli s těžkým zdravotním postižením, její přesah je mnohem širší a bez nadsázky lze říci, že přístupnost pomáhá všem uživatelům bez rozdílu. Pro některé uživatele je samozřejmě přínosnější a vůbec nezbytná k tomu, aby mohli daný web používat, pro další se jedná “pouze” o zjednodušení či zrychlení práce. Což ale samozřejmě vůbec nemusí být na škodu.

O přístupnosti se bude brzy opět více mluvit v souvislosti se Směrnicí o přístupnosti webových stránek a mobilních aplikací subjektů veřejného sektoru, kterou Evropský parlament přijal 26. října 2016…

Přesně tak, aktuálně probíhají práce na transpozici Směrnice do české legislativy.

Tato Směrnice bude závazná pro weby a mobilní aplikace subjektů veřejné správy, soudů, policie, státních nemocnic, univerzit či knihoven. Soukromých či komerčních subjektů se bezprostředně netýká, nicméně i pro ně může být zajímavé těžit z výhod, které jim přístupnost přináší.

Na transpozici Směrnice do české legislativy byla stanovena lhůta 21 měsíců. Poté budou mít provozovatelé webů dva roky na úpravu podle pravidel, které bude tato Směrnice obsahovat, u mobilních aplikací bude tato lhůta 33 měsíců.

Jaké dopady Směrnice můžeme očekávat?

Předpokládá se převzetí již hotového a řadu let používaného mezinárodně uznávaného doporučení pro tvorbu webového obsahu Web Content Accessibility Guidelines 2.0.

Tím je možné se začít řídit už dnes a s aktivitami kolem přístupnosti tedy určitě není třeba čekat na to, až vyprší lhůty stanovené Evropským parlamentem. Přístupný (bezbariérový) web děláme kvůli uživatelům, a jejich potřeby bychom při vývoji webu měli brát v potaz od samého počátku.

Velkou chybou, se kterou se ale bohužel poměrně často setkávám, je začít řešit přístupnost až těsně před dokončením a spuštěním webu. Což s sebou – obzvlášť v případě, kdy web obsahuje nějaké větší bariéry – přináší nemalé komplikace, protože opravovat je v této fázi již nebývá úplně triviální.

Umíte vyvrátit často mylnou představu o přístupných stránkách jako nemoderních a zastaralých?

Přístupný web vůbec nemusí být nehezký na pohled. To, že přístupný web nesmí používat grafické prvky a smí se na něm použít jen černá a bílá barva s velkým písmem – to je bohužel jeden z omylů, který může zájemce od přístupnosti odradit hned na počátku.

Opak je pravdou – vkusný design navržený v souladu s účelem webu, vhodně strukturované informace, dostatečně kontrastní barvy – to vše jsou aspekty, které mohou přístupnosti hodně pomoci.

Jak byste vysvětlil pojem přístupnost vlastními slovy? Někdo by si ho mohl plést s dostupností.

Synonymem přístupnosti je bezbariérovost. V praxi to znamená, že daný web či aplikace klade svým uživatelům do cesty co nejméně překážek, v ideálním případě žádné. Přístupný web je tedy takový web, který bude každý návštěvník schopen i přes svůj případný zdravotní handicap, za pomoci prostředků, které má k dispozici, a způsobem, který mu vyhovuje, efektivně používat a dosáhnout na něm svého cíle.

Programátor Roman Kabelka (Master Internet) na příkladu www.irozhlas.cz vyvrací mýtus o zastaralém designu přístupných webů. Za pomoci odečítače obrazovky mohou web bez problémů procházet i nevidomí uživatelé. Důležitým aspektem přístupného webu jsou takzvané orientační body nebo alternativní textové popisky u obrázků.

Jsme na tom s přístupností v Česku dobře a nebo by se dalo říct, že spíše pozadu?

Přístupnost webů je za dobu, co se u nás přístupnost začala v širším měřítku propagovat (první doporučení stran přístupnosti webů zveřejnilo tehdejší Ministerstvo informatiky ČR už v roce 2004), na poměrně slušné úrovni.

Nicméně pokrok v ICT přinesl nové výzvy, které je třeba řešit – přístupnost dokumentů, mobilních i webových aplikací, webů na mobilních zařízeních. Často se stává, že web úřadu jako takový přístupný je, ale dokument, v němž jsou informace, které uživatel hledá, už přístupný není.

Na základě svých zkušeností si tedy nemyslím, že bychom u nás byli s přístupností nějak pozadu. Jako všude jinde, i u nás se dají najít jak skvěle přístupné weby, tak ty, na kterých musí uživatelé překonávat větší či menší bariéry.

To, co u nás zatím ale trochu chybí, je něco, co nazývám přístupnostní kulturou. Stále ještě není zvykem, že by společnosti měly oddělení (či alespoň pracovníky), jejichž primárním úkolem by bylo věnovat se přístupnosti dlouhodobě a systematicky. Auditem přístupnosti totiž aktivity kolem přístupnosti zpravidla nekončí, ale začínají.

Jak se projeví, pokud webová stránka není přístupná?

Důsledky překonávání bariér v digitálním prostoru (tedy na webu, v mobilní aplikaci či při práci s nějakým dokumentem) jsou podobné jako v prostoru reálném. Tedy od drobných zaškobrtnutí, se kterými si uživatel ještě nějak poradí a zvládne se přes ně dostat, až po situace, kdy například nebude moci dokončit objednávku zboží nebo si přečíst ty informace, kvůli kterým na web přišel, protože jsou publikovány jako PDF bez textové vrstvy.

Kolik auditů přístupnosti už máte za sebou?

Audity velkých webů (banky, ministerstva, e-shopy, a tak dále) se dají počítat na desítky, audity menších webů na stovky a zodpovězení dotazů, týkajících se vyřešení konkrétních problémů, pak dokonce na tisíce.

Nejčastější prohřešky proti přístupnosti

nedostatečné (či zcela chybějící) strukturování obsahu webové stránky

špatná přístupnost z klávesnice

špatná čitelnost textu (nedostatečný kontrast, příliš malé písmo)

chybějící alternativní textové popisky u grafických prvků, které nejsou nějakou informaci (položky v menu, grafické pozvánky na akce, atp.)

nepřístupné dokumenty

Pro Master Internet spolupracujete s nevidomým programátorem Romanem Kabelkou, jak máte rozdělené úkoly?

Roman se zaměřuje na uživatelské testování z pohledu uživatele screen readeru. Díky tomu, že Roman weby také vyvíjí, kombinuje tento praktický a uživatelský pohled na věc i s pohledem z pozice vývojáře. Navíc dlouhé roky působil i jako lektor a učil své nevidomé klienty pracovat s výpočetní technikou, do testování je tedy schopen promítnout i tyto zkušenosti.

Já se primárně věnuji heuristickému testování přístupnosti, přesahu do dalších oblastí webdesignu a kontrole těch aspektů, které Roman kvůli svému zrakovému postižení neobsáhne (typicky dostatečný kontrast, čitelnost, zcela nepřístupné části webové prezentace, a tak dále). A pak samozřejmě přípravě závěrečné zprávy či prezentací výsledků testování zadavateli testu.

Můžete nastínit, jak takový audit probíhá?

Zpravidla netestujeme web celý, ale vybereme několik reprezentativních stránek a ty otestujeme. Pokud se jedná o e-shop, elektronické bankovnictví či podobnou webovou aplikaci, pak testujeme různé scénáře, které mohou při používání webu nastat (kompletní průchod objednávkou, zadání příkazu k úhradě, a podobně).

Výsledkem naší společné práce je pak něco, čemu říkáme reálná přístupnost webu – nejedná se tedy o formální posouzení webu podle nějakého kontrolního seznamu, ale o výsledek, který co možná nejlépe odráží skutečný stav přístupnosti.