Age of Wonders 3 je tahová fantasy strategie s RPG prvky, která by se dnešnímu hráči dala nejlépe popsat jako směs Might and Magic: Heroes a Sid Meyer's Civilization. Jako v první zmiňované, i v Age of Wonders ovládáte svého hrdinu (či hrdiny) s jejich armádami, prozkoumáváte mapu, sbíráte poklady, likvidujete všemožná monstra a zabíráte pevnosti a města vašich nepřátel. Zejména poslední Civilizaci vám zase už na první pohled připomene hodně podobný interface a způsob správy vašeho impéria či výzkumu nových kouzel a technologií. 

Za Hordu… eh, Commonwealth, život položím

Většina hráčů nejspíše jako první sáhne po jedné ze dvou kampaní, ve kterých se postavíte za říši lidí a dalších smrtelných ras (Commonwealth Empire) nebo jejich soupeře, vysoké elfy (Court of the High Elves), a pokusíte se tak jít buď ve znamení pokroku, či starodávných zvyků. Zde bohužel musíme konstatovat, že přes pěkně navržené mapy, na kterých se kampaň odehrává, příběh jako takový je jedna z největších slabin hry. Nezajímavě podané vyprávění se přes tuny naráz servírovaného textu pokouší navodit atmosféru, ve skutečnosti ale spíš jen zdržuje od toho, co dělá tento titul nadprůměrným - od bitev spojených s návykovou hratelností.

Mimo kampaně nechybí možnost zkusit některou z přednastavených map nebo si nechat vygenerovat vlastní dle svých požadavků, to vše až pro osm hráčů (hotseat i online – ve druhém případě je pak možnost nastavit simultánní tahy, kdy vy a vaši soupeři táhnete ve stejnou dobu a šetříte tak čas).

Ať už během kampaně nebo na samostatné mapě, do rukou se vám dostane šestice klasických ras (lidé, elfové, orkové, trpaslíci, goblini a draconiani) a stejný počet povolání, což určí, jaká kouzla a schopnosti budete moci zkoumat a používat. Zde si autoři zaslouží pochvalu za dobře zpracovaný editor hrdinů, díky kterému si každý avatara může přizpůsobit k obrazu svému a nemusí se spoléhat na přednastavené volby (kterých je ovšem také dostatečné množství, takže pokud nechcete, s tvorbou vlastních hrdinů se pitvat rozhodně nemusíte).

Pak už se objevujete na samotné herní mapě (hexové) se svým hrdinou, nějakou tou armádou a v závislosti na hraném módu už postaveným městem nebo osadníkem, vyhlížejícím správné místo pro vaši budoucí metropoli. To určují především různé doly, studny many a další budovy, které vám, pokud jsou ve sféře vlivu vašeho města, poskytují příjem jedné ze dvou hlavních surovin (peníze a mana), větší stavební sílu a populaci pro vaše državy nebo rychlejší výzkum technologií a kouzel. Je tak žádoucí, aby se sféra vlivu vašeho království táhla co možná nejdále, a je tak třeba ji rozšiřovat pomocí růstu a budování dalších měst nebo zajišťováním půdy stavbou pevností.

Během zajišťování ekonomické stability impéria (vydržování armády stojí jak peníze, tak manu, kterou navíc potřebujete i k sesílání kouzel) se vaši hrdinové mohou rozjet po okolní krajině, jež se klasicky jen hemží neutrálními potvorami, hlídajícími většinu rozmístěných budov, hrobkami a tábory banditů. Navíc se na mapě často mimo vašich soupeřů vyskytují i nezávislá města, která se k vám chovají na základě vaší reputace (některé skutky nebo sesílání určitých kouzel navyšuje kladnou či zápornou karmu hlavního hrdiny) a mohou se k vám i připojit, když jim pomůžete v jejich trápení nebo pokud se rovnou rozhodnete je zabrat silou. Dostat se vám tak pod ruku může i rasa, která jinak není mezi šesticí základních a zvýší tak různorodost vašich jednotek.

Nejen diplomacií živ jest člověk

Jednotek má každá rasa celkem slušné množství, ze začátku tak může být trochu problém se v nich orientovat. Jelikož je ale celý systém správy království, včetně budování armády, postaven tak, aby byl rychle a snadno pochopitelný, dostanete se velmi brzy k jádru Age of Wonders, kterým je boj. Ten se odehrává na menších hexových mapách, jež odpovídají prostředí, kde bitva započala, a i většina budov má vlastní soubojové mapky. Jednoho boje se může zúčastnit až sedm armád podle toho, jaká vojska stojí na šestici polí sousedících s napadenou skupinou.

Do celé hry to přidává pěkný strategický element, kdy budete chtít vždy začít bitvu tak, abyste k tomu měli co možná nejlepší podmínky. Každá armáda může obsahovat až šest jednotek (včetně hrdiny), takže když už se potká maximální počet vojáků na jedné mapě, je z toho pěkná mela. V boji si navíc musíte dávat pozor na poměrně velké množství schopností jak soupeřových hrdinů, tak samotných jednotek. Různí vojáci budou vrhat oštěpy, krýt se za štíty, všemožně obcházet vaši obranu nebo pomalu uhlodávat formace otrávenými šipkami. Střelecké jednotky je pak například záhodné stavět tak, aby měli čistý výhled na svůj cíl, což je může odkrýt nepřátelskému útoku, ale na druhou stranu to také podstatně zvýší jejich udílené poškození.

Kdyby se vám z nějakého důvodu nechtělo bojem zabývat osobně, můžete nechat umělou inteligenci vyřešit vše za vás. Ta je poměrně na dost vysoké úrovni a dokáže pěkně zatopit, nicméně její agresivní styl se většinou odráží na vyšší ztrátovosti jednotek, což z pohledu hráče není moc žádoucí (obzvláště zlozvyk UI nesmyslně obětovávat vašeho hrdinu).

Grafické zpracování je na celkem vysoké úrovni a minimálně jednotlivé prvky krajiny, budovy a jednotky jsou pěkně nakreslené a krásně zapadají do fantasy atmosféry hry, nicméně obzvláště při náhodném generování map se vše už stává tak trochu nepřehledným a působí až přeplácaně (příliš mnoho barev/animací na malé ploše) – zkrátka méně je někdy více.

To ovšem neplatí, když oddálíte herní plochu dostatečně daleko a vše se změní na pergamenovou mapu, kde přehledně vidíte vše důležité, což je především na větších herních plochách k nezaplacení. Hudební doprovod dopadl stejně dobře (ne-li lépe). Postaral se o něj Michiel van den Bos a soundtrack mimo úplně nových skladeb obsahuje i vzpomínku na předchozí díly. 

Verdikt

Stará značka v moderním kabátě je i sem tam přes nějaké to zaškobrtnutí přesně taková, jaká by měla být: nebezpečně návyková. Age of Wonders 3 je tak poměrně zdařilou kombinací úspěšné konkurenční dvojice - Civilizace a Might & Magic.