V roce 2007 nám studio Irrational Games naservírovalo první díl série BioShock, kterým překvapilo jak herní kritiky, tak veřejnost a titul se stal nejlépe hodnocenou střílečkou, zejména díky kombinaci úžasného příběhu, parádní hratelnosti a naprosto famóznímu zpracování.

Roku 2010 se objevil druhý díl, jehož kvality ovšem ani zdaleka nedosahovaly těm z předchozího zpracování. Na BioShock 2 totiž nepracovalo studio Irrational Games, ale 2K Marin a ve výsledku to bylo znát. Naštěstí je BioShock Infinite vyvíjen týmem, který vede Ken Levine. Pravý nástupce BioShocku je zde.

Příběh nebeských kvalit

Klíčových prvků, které táhnou BioShock Infinite dopředu, je hned několik. Prvním je příběh, jenž je sepsán s neuvěřitelným smyslem pro detail. Začátek je klasický, hlavní hrdina Booker DeWitt je vezen loďkou k majáku a má jasný úkol – přivést dívku Elizabeth do New Yorku a jeho dluh z gamblerských dní bude smazán. Záhy je Booker vystřelen z majáku směrem do nebes, do města Columbia, kde se Elizabeth nachází. Jelikož však příběh nabízí mnohá překvapení a je skutečně silný, nic víc prozrazovat nebudeme, abychom nezkazili požitek z hraní, vystačit si tak budete muset jen s jeho lehkým nástřelem.

Že přesun mladé dívky nebude nic lehkého, je asi zbytečné zmiňovat. Zmiňovaná síla příběhu se projeví prakticky ihned po přistání v Columbii, a to ať už jde o rozhovory kolemjdoucích, či samotný posun v dějství. Praví „vychutnávači“ scénáře si budou libovat ve sbírání Voxophonů a sledování Kinetoscopů, které doplňují vyprávění o detaily, jako je vznik Columbie, prohlášení proroka Comstocka a jiné.

Krev je všude

BioShock Infinite je samozřejmě střílečka, takže hlavní náplní hry bude palba do řad nepřátel, kteří nejsou ochotni vydat svou ovečku do rukou falešného pastýře. Zbraní je na výběr několik, od automatické pistole, přes pušku, brokovnici či samopal, po granátomet a RPG. To vše pochopitelně vzhledově designované do období počátku 20. století. Navíc je k dispozici Sky-Hook, nástavec na ruku, umožňující přesun po vzdušných kolejnicích. Případně lze tuto hračku použít pro boj zblízka nebo na velmi efektní dorážecí chvaty.

Mimo klasických zbraní má Booker k dispozici vigory. Tito předchůdci plazmidů dávají uživatelům různé schopnosti. Jde například o vrhání ohnivých koulí, vystřelování elektřiny, vyslání krvežíznivého hejna vran či vyhození nepřátel do vzduchu. Vigory mají navíc i možnost přípravy pastí, které mají silnější účinek, ale jsou umístěny lokálně. Díky těmto pomocníkům jsou souboje nejen zajímavější a efektnější, ale umožňují taktizovat, protože na některé nepřátele určité zbraně zkrátka nefungují.

Vigory a zbraně je nutno doplňovat. Náboje je poměrně snadné najít, protože je mají povětšinou nepřátelé, nicméně Booker unese pouze dvě takové hračky naráz, takže je občas třeba vyměnit oblíbenou pušku s dvěma náboji za samopal s plným zásobníkem. Vigory se doplňují pomocí solí. Soli a lékárničky však už nelze brát do zásoby, takže je třeba mít se mnohem více na pozoru.

Neumělá umělá inteligence

Co se nepřátel týče, těch je nepřeberné množství. Zpočátku dělají panu DeWittovi vrásky jen obyčejní policisté a místní domobrana. Časem se ale přidávají vojáci, obrněnci, jedinci využívající vigory, robotičtí hlídači či Handyman, což je velký biomechanický muž, který vydrží opravdu hodně a zároveň dokáže pěkně znepříjemnit Bookerův život. Inteligence nepřátel je na vysoké úrovni, umí taktizovat, hledat kličky, případně se zaměřit na větší hrozby (například střílny).

Kromě nepřátel disponuje umělou inteligencí i slečna Elizabeth, která dělá Bookerovi společnost od přibližně čtvrtiny hry. Jako skvělá společnice funguje nejen mimo souboje, kdy vede s hlavním hrdinou úžasné dialogy, či hledá mince, ale i mimo ně. Při bojích aktivně hledá to, co Booker právě potřebuje, takže ho zásobuje solí, lékárničkami a náboji. Později se naučí používat časové trhliny a DeWitta tímto v soubojích o něco zvýhodnit.

Sandboxové prvky neškodí

Přestože se jedná o FPS, je Columbia plná zákoutí, které je možné prozkoumávat. Kromě možnosti najít Voxophone se zajímavou nahrávkou doplňující příběh, je možné nalézt i infúze, lahvičky zvyšující maximální kapacitu zdraví/štítu/vigorů. Předposlední věc, kterou lze nalézt, jsou bonusy k oblečení, které se dělí na čtyři kategorie – klobouk, košile, kalhoty a boty. Výhody jsou různé, například vyšší poškození pro ohnivé vigory, rychlejší přebíjení určité zbraně a další.

Nalézt se dají i peníze. Jak bylo zmíněno výše, s touto kratochvílí pomáhá Bookerovi Elizabeth. Za peníze je možno u vendorů nakupovat soli, zdraví a náboje. Případně je i možné u speciálních automatů vylepšovat jednotlivé zbraně nebo vigory. Tyto upgrady jsou mnohdy velmi drahé, takže je třeba zvažovat do čeho investovat. Na vše finance rozhodně nejsou.

Kouzelné zpracování

Pokud by Bioshock Infinite nezaujal ničím z toho, co zde bylo zmíněno (což prostě není možné), rozhodně osloví technické zpracování. Hra sice jede na Unreal Engine 3, ale tvůrci z něj vymačkali maximum a Columbia díky tomu vypadá prostě nádherně. Design města je věrohodný dobovému zasazení a celkově hra kolikrát vypadá jako umělecké dílo.

A pokud se o grafice dá mluvit jako o famózní, hudební doprovod je prostě geniální. Ať se jedná o hudbu znějící při prvním pohledu na Columbii, či podtextu během soubojů, vše dokonale sedí, a to i dobově. Dabing patří mezi absolutní špičku. Co navíc chválíme, je efekt při poslechu záznamů, kdy zvuk příjemně praská.

Verdikt

Přestože se může zdát, že BioShock Infinite je dokonalým titulem, není tomu tak. Všechny prvky do sebe báječně zapadají, první díl nicméně překonaný není, protože většinu prvků už jsme viděli. Zde jsou jen dotaženy do dokonalosti. V tomto případě se jedná o téměř bezchybnou evoluci v žánru, kde by se mohlo jakékoliv studio inspirovat.