CDR.cz - Vybráno z IT

RECENZE - Carrier Command: Gaea Mission je hromada nevytěženého potenciálu

O Bohemia Interactive píšeme většinou v souvislosti s armádními simulátory pod značkou Arma, dnes pro vás ale máme něco z jiného soudku. Vyšla totiž dlouho očekávaná moderní verze Carrier Commandu z roku 1988. Vydařila se podle očekávání?
Carrier Command hlavni

Už intro se vás pokouší přesvědčit o tom, že nikoliv. Příběh se možná inspiruje v kladně přijatém románu Gaea: Beyond the Son od P. D. Gilsona, ale jeho podání je tuctové a úvodní filmeček (i všechny další) vyvolává spíše úsměv na rtech. Hlavní hrdina, poručík Myrik, vypadá jako klasický drsňák s knírem ze sedmdesátých let a s přehnaným britským přízvukem pronáší patetické věty a proslovy k vojákům, kteří se z nějakého důvodu nepřirozeně hýbou (doslova) jako jeden muž a titul tak od začátku budí dojem špatně okopírované Hvězdné pěchoty, která ovšem byla brána s nadsázkou úmyslně. Takový pohled autoři na konflikt mezi frakcemi United Earth Coalition (ti hodní) a Asian Pacific Alliance (ti zlí) určitě nezamýšleli.

Pochodem vchod

Pokud jste si před spuštěním nenastudovali zveřejněná videa, pak vás pravděpodobně překvapí hned první mise, ve které se po sestřelení výsadkového modulu nepřítelem pohybujete po svých. Proklamované FPS pasáže, kdy ovládáte přímo Myrika, jež vás mají více vztáhnout do už dostatečně bezduchého děje, ale nefungují nejen z principu, nýbrž i kvůli nepochopitelně fádnímu zpracování. Člověka u toho mrazí v zádech při myšlence na proslulost tvůrců. Jenže je rozdíl léta pracovat na simulacích a najednou se pokusit o koridorovou záležitost. Přestože se jedná pouze o malou část v rámci komplexnějšího celku, zůstala hrubě podceněna.

Carrier Command 2

Od pohledu je patrná snaha o propracovaný a adrenalinový koridorový zážitek… Jenom poněkud postrádá tu propracovanost a adrenalinem nasáklé momenty. Cesta vpřed je zafixovaná snad ještě více než v Call of Duty, postava neumí běhat, skrčit se, ani skákat, dokonce máte k dispozici jedinou (zato snad nukleární) zbraň, již ke všemu není třeba přebíjet. Na zaměřování skrze mířidla ani nemůže přijít řeč. Zřídka dávkované protivníky poté tvoří droidi, za jiskření padající k zemi po dvou ranách. A pakliže by vám k pocitu naprosté nesmrtelnosti nestačilo to, nesmíme opomenout samovolně se doplňující štít futuristické zbroje, díky němuž jste ještě více nesmrtelní. Gaea Mission se tedy stává jedinou hrou v historii, jež je občas frustrující svou jednoduchostí.

Nebezpečí na pravoboku!

Těchto neslavných úrovní naštěstí není moc a vynahrazuje je pravá podstata titulu, která se začne postupně projevovat po obsazení carrieru (označení „letadlová loď“ je v tomhle případě trochu mimo). Zdůrazňujeme slovo „postupně“, protože některé featury se zpřístupní až po nějaké době, ale aspoň přinesou čerstvý vítr do poměrně jednotvárné hratelnosti. Ta nicméně neurazí a přes sklony ke stereotypnosti konstantně zůstává stejně zábavná, i když zrovna dvakrát nevyžaduje zapojení šedé kůry mozkové a více než náročnou výzvu představuje příjemný relax při odpolední kávě.

Carrier Command 1

Vše samozřejmě stojí a padá na carrieru. Vzhledem k tomu, že se nacházíme na planetě primárně pokryté vodou, z něho posádka vysílá dálkově řízená, nejen palebnými prostředky vybavená, obrněná vozidla, s úkolem obsazení základen na ostrovech patřících Alianci. Těch je vždy více, respektive musíte pokaždé nejprve zabrat několik bodů, než se vám zpřístupní cesta k té hlavní, po jejímž dobytí propadá celý ostrov vám. Poněvadž území k přisvojení jsou mraky a s postupem narůstá jejich velikost, počty nepřátelských bází a přirozeně i tamních jednotek, vymezte si k dohrání pěkných pár hodin. Jestliže se k němu odhodláte…

Plnou parou vzad

Po lehkém upgradu začne loď konečně nějak vypadat a je vám dovoleno ji i kormidlovat kolem jednotlivých ostrovů. Zprovozněné zbraňové systémy pak mohou být nápomocné v boji blízko pobřeží. Když už jsme ale u kormidlování, ačkoliv je to fajn pocit, mít přímou kontrolu nad plovoucím monstrem takového rozměru, jde více o parádičku, nežli vyloženě taktický prvek. Způsob řízení není úplně ideální a je potřeba si na něj chvíli zvykat, k čemuž v zásadě nemáte důvod. Nejlepší je nechat plavidlo tam, kde se po výskoku z time warpu ocitnete a věnovat se jiným věcem. Alespoň dokud nenarazíte na nepřítelovo, bitva dvou carrierů už stojí za to.

Carrier Command 5

Mluvě o time warpu, jedná se o způsob cestování mezi ostrovy na způsob hvězdné brány. Akorát vždy musíte přetrpět přibližně dvouminutovou prodlevu, kdy je vrcholem zábavy nucené sledování taktické mapy (časový skok není vyjma ubíhajících světýlek v malém okně v rohu monitoru nijak vyobrazen), jak se ikonka carrieru posunuje z bodu A do bodu B. Alespoň během něho máte chvíli k nastavení výroby jednotek a vylepšení a objednání zásobování, což je na jednu stranu vlastně dost zábavná činnost. Škoda, že vozidel jsou pouhopouhé dva typy.

Snižujeme stavy

Opravdu si z vás neděláme srandu, zůstává nám rozum stát a nesouhlasíme s tím, ale chudý počet ovladatelných strojů startujících z lodi se vážně zasekl na číslu dvě. Zajezdíte si s obojživelnými obrněnci Walrus a zalétáte s hybridními letouny Manta, ale tím výčet končí. Bohemka sice na oficiálním webu Gaea Mission mezi jednotkami prezentuje ještě dva typy dron, ale ty vypouštíte z lodě a na rozdíl od ostatních se do nich nedá takříkajíc vtělit.

Carrier Command 4

Nedostatek druhů alespoň z části vynahrazuje celkem bohatá customizace stávajících. Walrusy není problém vybavit lepším pancířem, místo standardního kulometu na ně namontovat čtyřhlavňový protiletecký či plazmový kanón, granátomet nebo laser. Na korbu jim můžete naložit hackovací zařízení pro zajímání budov, generátor štítu, zásoby paliva a jiný, hodící se náklad. Manty zase disponují řadou raket a dají se nejlépe využít k přednostnímu vybombardování oblasti před hlavním pozemním útokem.

Vlevo je vpravo, dole je nahoře

Jakkoli se o tom trailery snaží přesvědčit, na kdovíjak velké boje nikterak často nedochází. A je to dobře, protože ani kdovíjak nefungují. Hlavně (gargantulózní překvapení po zkušenostech s Armou) kvůli umělé inteligenci počítačem řízených spojenců, která jde navíc ruku v ruce s řádně nezvládnutým pathfindingem. Vy samozřejmě můžete v daný moment ovládat jen jedno vozidlo a ani obsáhlá příkazová růžice vás nezachrání od udělání veškeré práce skoro na vlastní pěst.

Carrier Command 3

Volání o pomoc není moc efektivní a při prostém „Follow!“ vás ostatní následují po vlastních trasách, do jejichž neviditelných kolejí nejprve musejí vjet. Jako bonus je přitom nejednou načapáte, jak se prostě točí na místě a nemohou se rozhodnout, kudy vyrazit. U Mant je situace lepší, ale letouny se až moc často a až moc jednoduše nechávají sestřelovat a nákup nových nemusí být nejlevnější. Zvlášť, pokud nesou nějakou opravdu těžkotonážní výbavu. No a jestliže vás napadlo zdánlivě nejlepší řešení s myšlenkou vysazení jednoho transportéru a příkazem k následování směřovaným k Mantám, musíme vás zklamat. Vozidla jednoho typu tento povel mohou uplatnit pouze mezi sebou. Z hlediska nutnosti kooperovat s nimi navzájem pochopitelná věc, ale v současné době pouze další klacek pod nohama.

Na můj povel… A nebo ne.

Spojení akční a strategické složky není absolutně dokonalé, ale dost možná pracuje nejlépe z her, které se o mix těchto žánrů pokoušely. Nebo by mohla pracovat, kdyby se vyřešil alespoň ten zatrolený pathfinding (modlíme se za brzký patch). Přepínání taktické mapy a kamery vozidel i mezi nimi navzájem je plynulé a plán prostředí dostatečně detailní. Ne tolik, aby se Carrier Command dal hrát vyloženě jako strategie – k tomu by ostatně bylo zapotřebí více ovládacích prvků –, ale svému účelu slouží dobře.

Carrier Command 7

Pakliže se vám podaří vychytat kombinování řízení útoku z první, potažmo třetí osoby a kontrolování zbývajících jednotek skrze taktické rozhraní, užijete si příjemné chvíle. Nejvíce ale asi ne v kampani, nýbrž ve Strategy módu, který je v podstatě jedna ku jedné remakem předlohy. Žádný rádoby příběh, žádné nudné pasáže se zbraní v ruce, jenom dva carriery a něco ostrovů s esenciálními budovami a surovinami. Společně s detailním nastavením tvoří režim nejlepší složku hry. Lepší už by mohl být jenom multiplayer, který měl šanci titul povznést na kvalitativně vyšší úroveň. Bohužel tu ale není.

Neoslní, neurazí

Z grafického hlediska o žádný zázrak nejde. Hardwarové nároky díku tomu nejsou nijak vysoké a vzhledem k povedené optimalizaci si zahraje prakticky každý na nejvyšší detaily. Zároveň ale zapomeňte na úžasné efekty a wow momenty. Na modelech objektů je sice vidět péče, s jakou k nim autoři přistupovali, prostředí je různorodé, počasí a denní doba se mění, ale žádný z aspektů nezakryje zastaralost použité technologie. Což je mimochodem trochu zvláštní skutečnost, poněvadž použitý engine byl vyvinut právě pro Gaea Mission.

Carrier Command 6

Nad tragickými animacemi skoro nemá cenu se pozastavovat, ostatně jsme je nakousli už v úvodu recenze. Díkybohu se týkají výhradně lidí a humanoidních robotů nepřítele. Ať už v cut-scénách nebo gameplayi. Ozvučení dopadlo o poznání lépe. I když co se týče dabingu, nejsme si úplně jisti. Alespoň koresponduje s vyobrazením mimiky, u něhož by pravděpodobně bylo nejlepší, kdyby úplně chybělo a my nebyli svědky podivných grimas se špatným načasováním navrch. Použitá hudba však dokáže nadchnout a ve vrcholných momentech pozvednout náladu hráče.

Hodnoceni-6

Verdikt

Hry od Bohemia Interactive žereme, žel toliko očekávaný Carrier Command zklamal na spoustě front a rozhodně si nemyslíme, že by to bylo kvůli přehnané natěšenosti. Příběh a jeho prezentace jsou jedno velké a neuvěřitelné šlápnutí vedle a absence multi- playeru jakbysmet. Hratelnost ale přes výtky zůstává do určité míry zábavná a o to jde především. Ignorujte kampaň, Strategy mód zabaví na nejedno odpoledne, nicméně dojem, že z tohohle počinu mohlo být něco nevýslovně lepšího a obsahově nabitějšího, přetrvává. Příště se snad zadaří lépe, tentokrát je to lehký nadprůměr. S odřeným rozkrokem.
 

Zdroje: 

Martin Paytok

Po přispívání do několika digitálních magazínů se v roce 2009 usadil jako redaktor na serveru RecenzeHer.eu, odkud později odešel na post zástupce šéfredaktora inGamer.cz. Ten se v roce 2014 stal součástí herní sekce CDR.cz. Vedle psaní o hrách se dlouhá léta věnoval recenzování filmů pro XB-1. V současnosti působí jako externí redaktor časopisu SCORE.

více článků, blogů a informací o autorovi

Diskuse ke článku RECENZE - Carrier Command: Gaea Mission je hromada nevytěženého potenciálu

Žádné komentáře.