Je to už 15 let, co se z hlubin vesmíru na monitory počítačů vynořila dnes již klasická tahová strategie Alpha Centauri, sci-fi nástupce legendární Civilizace. Kolonizace vzdálených planet učarovala mnohé, a není proto divu, že hráči toužili po pokračování. Nyní se konečně dočkali, když Firaxis další díl Civilizace umístili do nepříliš vzdálené budoucnosti. Není třeba pochybovat o tom, že Alpha Centauri má v Beyond Earth skutečného duchovního nástupce.

Jak už to tak bývá, každé pořádné sci-fi musí začít katastrofou nebo alespoň kardinálním… průšvihem. V nové Civilizaci se lidstvo dopustilo obrovského omylu, Velké chyby, kterou nelze zvrátit. Zajisté vás zajímá, co jsme si to vlastně (zase) provedli. Nás také. Ale mazaní scénáristé řekli „Ne!“ a rozhodli se vyprávět příběh tak, aby nechali prostor hráčově fantazii.

Co přesně se stalo, se tedy jen tak nedozvíte. Pro samotné hraní to však není nijak podstatné. Naopak, udržuje to ve hře jistý prvek tajemna. Co však víte zcela přesně, je fakt, že planeta Země se pomalu ale jistě stává neobyvatelnou a lidstvo potřebuje nové útočiště. Na vás je, abyste sepsali novou kapitolu v příběhu lidské rasy.

Pokud jste hráli předchozí Civilizaci, budete se ve hře cítit prakticky jako doma. Základní principy zůstaly nezměněny, svými jednotkami pohybujete v kolovém systému po mapě rozdělené šestiúhelníkovou mřížkou. Přesto tu najdeme výrazné rozdíly, logicky korespondující s tím, oč ve hře jde.

Na začátku si zvolíte, která organizace financovala vaši výpravu do vesmíru a co vše si berete s sebou. Také výzkum probíhá oproti předchozí Civilizaci mírně odlišně. Můžete si volit z několika směrů v provázané pavučině, nikdy však během jedné hry nevyzkoumáte úplně všechno. Nutno dodat, že rozhodnutí z rané fázi hry mají zásadní význam v tom, jak bude vaše hra vypadat později. Pro znovuhratelnost jednoznačný přínos.

Významnou složkou hry jsou tzv. „afinity“, které rámují váš přístup nejen k výzkumu. Podle toho, jakým vědeckým činnostem se věnujete, se formuje vaše afinita. Můžete buď harmonicky koexistovat s danou planetou, využívat genetickou modifikaci a domestikovat místní druhy, nebo se pokusit o nadvládu pomocí pokročilých technologií a specializovaných jednotek, případně se chovat v duchu starých pořádků, které si lidstvo odneslo ze Země. Každý přístup s sebou nese také trochu jiný příběh.

Prostředí, ve kterém se budete pohybovat, je skutečně rozmanité, jak se koneckonců na cizí planety sluší a patří. Na každé zpracováváte jiné zdroje, kocháte se odlišnou krajinou a narážíte na prazvláštní divoká zvířata. Celé to vypadá velmi dobře, tedy na poměry tohoto typu her, jen si musíte zvyknout na mírně tmavší ladění barev.

Vaše střety s ostatními pozemskými frakcemi a mimozemskými bytostmi (těžko můžeme říci „vetřelci“, když vetřelci jste tam ve své podstatě spíše vy) nepatří zrovna mezi ty nejzábavnější části hry. Přeci jen, Civilizace není válečnou strategií. Naštěstí ne vždy je nutné sáhnout k agresivním přesvědčovacím metodám. Vždy to však záleží na vašem stylu hry. Obchod, diplomacie, využití tajných agentů, možnosti jsou široké.

Co tak úplně nepotěší je jistá nevyváženost ve válečných střetech. Na (především zezačátku) tuhé mimozemšťany si ještě dokážete zvyknout, ale až nezvykle snadné zabírání měst působí poněkud zvláštně a nepatřičně, stejně jako křehkost některých jednotek. Ta je však samozřejmě závislá na výzkumu a upgradech.

Autorům se povedlo zapracovat na umělé inteligenci protivníků, která vás místy až překvapí svými reakcemi. Prakticky žádné vaše konání nezůstane nepovšimnuté nebo bez odezvy, často budete muset se soupeři komunikovat a buď se vám podaří prohloubit spolupráci, nebo vyvolat konflikt.

Čas od času před vás hra postaví dílčí úkoly, jejichž splnění do jisté míry formuje váš vývoj, protože zamezují příliš jednostrannému zaměření. Neznamená to, že by vás nějak nevhodně omezovaly, vždy mají vztah k vašemu stylu hraní. Uvítáte je jako zpestření a vhodné doplnění herního zážitku.

Ačkoliv máme z nové Civilizace velmi dobrý dojem, nelze přehlédnout některé nedodělky. Obzvlášť přehlednost některých nabídek a technologického stromu dostala poněkud na frak, určité podstatné informace nejsou na první pohled zřetelné a proklikat se k nim není zrovna pohodlné. Není to nic, na co by se nedalo zvyknout, každopádně to trochu zamrzí.

Zcela legitimní otázkou je, zda Beyond Earth obstojí jako samostatná hra, nebo se jedná pouze o svého druhu datadisk k předchozí Civilizaci. Za nás můžeme říci, že rozhodně obstojí. Ačkoliv změn není tolik, celkový pocit z odlišného herního prostředí je natolik dobrý, že nemůžeme jinak, než hru doporučit, ať už jste fanoušci série Civilizace nebo vesmírného dobývání.

Verdikt

Civilization: Beyond Earth je splněným snem všech, kterým se stýskalo po staré dobré Alpha Centauri. Kvalitou a zpracováním však potěší všechny dobyvatele vesmíru. Do nekonečna a ještě dál!