Podařilo se ale vývojářům z Phoenix Online Studios naplno rozjet a předložit nejlepší kapitolu série, která dovysvětluje, co jsme ještě nevěděli a zakončuje populární ságu? Inu, podařilo se jim přijít s titulem, jenž skutečně uzavírá dosavadní události, což je plus. Dokonce ani nevadí mírně pootevřená zadní vrátka pro možné pokračování, protože to by s Cognition nemělo mnoho společného. Problém je, že tady, obrazně řečeno, lepíte psa na telefonní budku. Vlastně ne, problém je, že se autoři bojí otevřít čemukoliv obsáhlejšímu a drží vás striktně v rámci neprůchozích stěn scénáře, který popravdě také zrovna dvakrát neoslní. No a animace a technické výkyvy, aach!

Vezměme výčet nepovedených věcí, jak následují přímo ve hře. Hned zpočátku je vám představen prvek ve formě jakéhosi ukazatele sympatií, jež k vám chovají postavy, s nimiž mluvíte. A je implementovaný celkem zbytečně. Ne úplně zbytečně, protože později v průběhu se od něj odvinou snad celé dvě skutečnosti, ale minimálně ho ovlivňujete příliš okatě.

Postavíme huhuláha

Náklonnost vzrůstá a klesá v závislosti na vašich odpovědích při dialozích, na čemž by nebylo nic špatného, kdybyste na výběr neměli buď dvě, ze kterých je jedna většinou úplný nesmysl, nebo jiné dvě, z nichž vás po vybrání špatné NPC osoba zastřelí. Nápad to byl pěkný, rozumíme, že Telltale Games jsou dobrý vzor, ovšem tudy cesta nevede. A už vůbec ne, když jsou rozhovory od základu naprosto tupé.

Dalším průserem jsou naznačené nelogické hádanky. Vážně, skoro nic tady nedává smysl. Přitom se Phoenix Online pokusili zase o něco nového, když nám dali pod kontrolu Ericu a Cordelii naráz – dva psychicky nadané charaktery, z nichž jeden vidí do budoucnosti a druhý do minulosti. Hlavolamy, jež máte řešit za využití schopností obou, jsou ale zhmotněná hloupost. Dokonce i ty zdánlivě normální se později ukážou být překombinovanými volovinami.

Loutky bez nití

Díky kombinaci figurky a fotky zjistíte, že dál máte pátrat v krbu, WTF?! Až potom můžete uhasit oheň, předtím kombinace kelímku s vodou a hořícího dříví nefungovala, WTF?! Rozhodně nepotěší ani přehnaná linearita. Ano, příběh adventury má být přirozeně vyprávěn v určitých mezích, nicméně tohle je příliš. The Cain Killer se tolik snaží podobat The Walking Dead, současně však na sebe přebral akorát jeho největší zápor – více koukáte, než hrajete a jste vedeni za ručičku. The Hangman a The Wise Monkey vás nechali jako v klasické žánrovce volně cestovat mezi lokacemi. Není to ideální, ale funkční. Opravdu povedený byl volný pohyb po hotelu v The Oracle, tohle je na palici.

Ve čtvrté epizodě jste automaticky vhazováni do lokací podle toho, jak vývojáři potřebují, kromě zamýšlené návaznosti jednání však nedocílili vůbec ničeho. Titul na vás neklade už skoro žádné nároky a z hraní tak nemáte dobrý pocit, protože ani pořádně nemusíte přemýšlet. Tedy krom míst, kde nechápete, co se vám sakra scénárista s designérem snaží říct.

Když už, tak fest!

Výrazně povedeným technickým zpracováním Cognition nikdy neoplývalo, ale čtvrtá kapitola všemu špatnému nasazuje korunu. Animace jsou horší než obvykle a kvůli dabingu si snad z Phoenixu zajeli pro radu do Bohemia Interactive, kde jim půjčili klíče ke garáži pro nahrávání dialogů DLC Army of the Czech Republic pro Armu 2.

Nepovedené namluvení už jenom nasazuje korunu ostatním elementům bez hlavy a paty. Smutné je, že pokud jste odehráli předchozí díly, tenhle zákonitě musíte taky. Alespoň pokud chcete vědět, jak Eričina cesta skončí. Pakliže jste však se sérií dosud nezačali, možná raději sáhněte po něčem jiném.

Verdikt

Do třetice všeho dobrého a napočtvrté už radši nic. Toliko očekávaný The Cain Killer je rozbitý či nezvládnutý skoro ve všech směrech. Aspoň, že ho máte rychle za sebou. Fakt není o co stát.