Vyšší moc brali do úst lehkovážně a vysmívali se božímu úmyslu. Na Písmo svaté zanevřeli. Nový i Starý zákon skýtá mnoho zákoutí - v jejich náplni se především nachází mnoho obsahu, který určuje, jak se lidé mají v Bohem darovaném životě chovat. Jelikož On člověka miloval, strašil jej v rámci Bible pouze pár odstavci, které naopak říkaly, co se stane v případě jeho neposlušnosti. Zjevení svatého Jana si svou délku kompenzovalo hrůzou, kterou skrývá. Díky rouhačství se stala hrozba příchodu čtyř jezdců Apokalypsy nevyhnutelná.

Jenže Válka to krapet nedomyslel a odsoudil lidstvo k záhubě trochu předčasně než v Nebi a Pekle mysleli. Tedy údajně. Jezdec se dostal do problémů bezdůvodně. Aby se jeho jméno očistilo, vyráží jeho starší bratříček napříč dobrodružstvím za pomocí. Ještě že výjevy z Bible mají takový rodinný nádech.

Příběh Darksiders II probíhá paralelně s prvním dílem jen z pohledu jiné postavy, dalšího z jezdců Apokalypsy, Smrti. Ten, jehož obličej patří mezi poslední věci, co člověk uvidí, věří v nevinu svého milovaného bratra, a proto se jej chystá osvobodit. Aby toho docílil, snaží se osvobodit lidstvo předčasně uvrhnuté do zkázy. Děj příjemně graduje a především své dokonalosti dociluje díky skvělé výpravě a přehledným podstrojováním. Své příběhu přispívá i zvolený námět, který ve světě nemá obdoby a dodává tak hře unikátní atmosféru.

Tvrďák od kosti

Darksiders oplývaly jedinečným kouzlem, které je oddělovalo od všech ostatních titulů. Zasazení a ztvárnění naprosto vyjmulo hru z řad a zařadilo ji do samostatné kategorie. Apokalypsu se pokusilo ztvárnit mnoho studií. Pokaždé se jim do toho nešťastně přimotali zombie, nakažlivý virus nebo jaderný holokaust. Nikdo danou událost nevzal a nezpracoval v měřítku, v jakém ji často viděli lidé od počátku křesťanství - jako příchod čtyř jezdců Apokalypsy. Navíc návrh prostředí a design postav ještě umocňuje onu biblickou podobu a tak každá sekunda strávená v Darksiders II dodává pocit mystičnosti a nadpřirozenosti, stejně jako četba Písma svatého.

Vigil Games umí vdechnout svým navrhnutým postavám mistrovský originální charakter, který se tváří cool a především opravdově. Nejenom takový Válka, ale i démon Vulgrim patří k oblíbeným bytostem, na které si člověk rád vzpomene i mimo herní dobu. Tato měřítka se v Darksiders II zachovala, ba dokonce mnohonásobně zvětšila, především z pohledu na ústředního hrdinu.

Věděli to mnozí při oznámení titulu, ještě více lidí to zjistilo o výstavách a nyní po vydání všichni vědí, že představitel díla patří k těm nejlépe navrhnutým postavám v dějinách videoherního průmyslu. Pokud by se dnes vnímaná abstrakce smrti vtělila do nějakého hmatatelného tvora, vypadal by takto. I přes svůj zevnějšek deathmetalového kytaristy vyvolává řádný respekt a nadřazenost. I kdyby mu jeho hrudník záviděl kterýkoliv kulturista, je kostnatý a šlachovitý a tudíž rychlý - a přesto nevypadá unaveně, ale ani nepřekypuje životem. Pouští hloupé fórky ze svých úst, ale přitom nevypadá směšně, ba dokonce legračně, nýbrž naopak – každý by při jeho promluvě zesinal strachem a přitom si říkal: „To je frajer!“. No, tak taková postava tu skutečně ještě nebyla. Nikdo by nečekal, že se nejvíce cool postavou stane právě Smrt, jaká ironie.

Otevřený svět je lepší

Teď k samotnému obsahu hry. Po striktně lineárním úvodu, který trvá přibližně půl hodiny, se hlavnímu hrdinovi nechává volná ruka v konání. Svět, který tvůrci vytvořili, neklade hráčům příliš zřetelné mantinely, a proto po něm mohou volně pobíhat. Že se na mapě nachází žluté kolečko značící nový cíl hlavního úkolu, nikoho nezajímá! Komu brání hned u první odbočky sejít z cesty a vydat se objevovat ruiny, které jsou znečištěné hromadou nepřátel a zabláceny truhlami s cennými mincemi a vybavením?

Pokud Smrt dojde do zákoutí, odkud se nedokáže vlastní pomocí vymotat, pomůže věrný havran, který z ptačí perspektivy vždy vidí věci jinak. Rozsáhlá prostranství se nedají jen tak přejít po svých. Vhod tedy přijde pekelný hřebec, který svého pána dopraví na místo určení za mnohem kratší čas (pokud i to představuje mrhání, tak se na mapě nachází rychlé cestování). Někdy se místa tváří nedostupně díky všudypřítomné zkáze. Tu zase dokáže schopně zlikvidovat nápomocný golem, který najde i více uplatnění.

Mlátit, sekat, drtit, ničit a bavit se

Pryč s okolky. Nyní přijde na řadu, v čem hack and slash tituly skutečně vynikají. V überbrutální hratelnosti! Vývojáři snad museli uzavřít pakt s ďáblem, protože vytvořili krvelačné monstrum, které doslova přitluče hráče k židli a nenechá jej vstát, dokud nedokončí, co započal (a že toho není málo). Proč?

Darksiders II hýří velmi chytlavým soubojovým systémem a tunami nepřátel, které jen čekají na likvidaci. Skládání kombinací úderů se nijak neliší od původního titulu (a zejména tolik podobného God of War či později vydaného Star Wars: The Force Unleashed). Pár sestav s duem naostřených kos lze prolínat lebky půlícími údery dvěma břity i tupými nárazy kladiv či pěstnic (tedy sekundárních zbraní). Ale nepřátelé umí křivdu na svých tělech vyvolanou pěkně oplácet. Smrt se však sám o sobě neumí krýt před údery jako Válka. Svou rychlostí však dokáže dost dobře uhýbat, čímž získá daleko větší převahu.

Ani to však občas nestačí, a proto přichází na řadu speciální schopnosti, které se mohou používat díky ukazateli hněvu. V kruhovém menu, při kterém se pozastaví běh hry, se dají v nutných situacích použít. Díky tomu nabývají i souboje trochu taktického rázu (především na těžších úrovních). Správné načasování užití dovedností dokáže i z bezvýchodné situace bezúhonně vykličkovat. Pokud půjde skutečně do tuhého a i Smrt se začne bát o svou existenci, tak přijde čas k vyvolání obávaného Reapera (přeloženo jako Sekáč). V tu chvíli započnou všichni přítomní litovat, že se do někoho tak mocného naváželi. I démoni se zaleknou a odříkají otčenáše. Jezdec se po omezenou dobu stane prakticky nezastavitelným strojem na krájení veškerého druhu hmoty.

Vše zabít, ale s rozvahou

Nutno říci, že hrou se nedá projít pouze mačkáním levého tlačítka. Pokud se sejde více oponentů na jednom místě, tak se stává bojiště dosti krutým. Řadoví nepřátelé hlavně vítězí díky převaze, když člověk seká do dvaceti, deset jiných mu jeho útok přeruší, a proto se části komb musí rozložit na celou sílu nepřátelské ofenzivy.

Dále se tu nachází elitní bojovníci a bossové. Jejich vzorec bojů se chová dle přesně daných skriptů, a proto se nad nimi vítězí hlavně díky odhalení postupu jejich úderů a následných pomlk. Někdy ale objevení strategie proti jejich taktice stojí mnoho úmrtí v dané aréně.

Dvakrát měř, jednou řeš

Stejně jako v předchozím dílu se občas postupem času objevila nějaká hádanka, lépe řečeno puzzle. V Darksiders II se jedná prakticky o hlavní složku hned vedle gameplay. Nyní se hlavní hrdina potýká s daleko více úkoly, které je nucen vyřešit hlavou a ne ostřím. Povětšinu času stačí jen někde zmáčknout příslušnou dlaždici k otevření dveří, dostat magickou kouli do určeného důlku nebo vylézt na příslušný bod, ale někdy si hráč omlátí čelo o hranu stolu v přemítání nad vhodným průchodem hlavolamem. Někdy vázne načasování, občas dospějete k tomu, že z důvodu absence určité dovednosti nelze daný problém vyřešit, a ve výjimečných případech se vyskytne ve hře chyba, která nespustí daný skript.

Aby hratelnost nevyzařovala monotónně a puzzle působily komplexnějším dojmem, Smrt nedisponuje pouze obdivuhodnými akrobatickými schopnostmi a čepelemi. Takový revolver dokáže pořádně pocuchat na dálku nervy útočníků a zničit bomby nenacházející se v dosahu kos. Hák se zachytí o oka, a tak při akrobacii rozšiřuje možnosti. Ochočení mrtví vazalové zase pomohou v boji a při řešení hádanek. Bohužel většinu situací k použití nastrčí právě vývojáři a málokdy dojde na možnosti, kdy může hráč rozhodnout, jakou vymoženost k řešení problému využije.

Multižánr každým coulem

Dnes představuje nezbytnost kombinovat několik žánrů dohromady. Povětšinou se jako tajná přísada přimíchají RPG elementy, které celý koncept dalekosáhle oživí. Krom toho, že Darksiders II disponuje rozsáhlým otevřeným světem, tak do hry tvůrci implementovali i inventář, obchodování, vývojový strom a upgrade zbraní.

Každá z těchto zapříčiňuje maximální individualitu postavy hráče, kterou může obléknout do jakéhokoliv oblečení, osadit ji kteroukoliv zbraní a jakkoliv vylepšovat její dovednosti. Někteří mohou ve Smrti vidět mocného kouzelníka, tak se vydají po stopách nekromanta, jiní zase věří, že má vládnout pouze svými čepelemi, tak jej vybaví lepšími bojovými výpady. Tyto RPG prvky navíc zvyšují šanci na znovuhratelnost.

Špičkový dabing s ještě lepšími titulky

Jelikož nejstarší z Jezdců vládne mocí, s níž rozhoduje o konci života všech stvoření, nemusí se bát o svůj vlastní krk, a proto si dovolí pustit si pusu na špacír. Černovlasý zvěstovatel utrpení se ohání jazykem stejně rychle jako svou kosou. Dialogy tak působí velmi svižně a poutavě. Někdy se objeví i nějaký ten béčkový humor, kterým si hlavní postava doplní svou drsnost. Dabing patří mezi přednosti. Vývojáři herce k namluvení pečlivě vybrali, takže poslouchat samotné dialogy přímo lahodí hráčovým uším. Každý jistě očekával, že Smrti bude propůjčen hlas podobný chraptivému Geraltovi z Rivie či Adamu Jensenovi, ale opak se stal pravdou. Hlavní postava mluví charismatickým a výrazným tónem, který i tak nahání hrůzu zubyskřípající.

Významnou pochvalu si zaslouží čeští překladatelé, protože jejich úprava textu do českého jazyka perfektně sedí. Smysl textů a jejich hloubka je plnohodnotně zachována.  Darksiders II zrovna patří k titulům, kde se občas díky biblickým výrazům těžko běžní lidé doberou ke kloudnému porozumění dialogů. Vlastní jména a názvy lokací však nepatří ke vděčným slovům na překlad do češtiny. Jejich význam tým přenesl na sto procent, ale v češtině výrazy vypadají divně, ne-li směšně (Reaper – Sekáč, Harvest – Sklizeň atd.). Za to však nikdo nemůže a nelze to brát jako chybu. Bohužel nelze přepnout na jiný jazyk, protože při angličtině chybí dialogy a titulky (Steam verze).

Zvuk na špici

Grafické zpracování hry se řadí k lepšímu průměru. Neurazí, ale ani výrazně nenadchne. Engine zůstal prakticky stejný jako v prvním díle a dočkal se pouze pár vylepšení. Bohužel, náročnost mnohonásobně vzrostla díky otevřenému prostředí a také faktu, že se během hry takřka nikdo nesetká s loadingem (ten nahrazuje průběžné načítání dat z disku jako v případě S.T.A.L.K.E.R.a).

Z hlediska zpracování zvukové stránky patří titul k naprosté špičce. Nejenom soundtrack, ale i samotné efekty působí příjemným, precizním a uceleným dojmem. Nic neruší a tato kulisa příjemně doplňuje celý koncept.

I mistr tesař se někdy utne

Darksiders II není hrou bez chyb, ba naopak. Mnoho uživatelů zápasí s nepřeberným množstvím problémů, které se týkají specifických nastavení grafického adaptéru, opětovného pádu díla při startu, nekompatibilních ovladačů nebo špatně rozpoznaného hardwaru. I v samotném zdrojovém kódu se nachází mnoho zákoutí, která vytváří v obsahu neplechu. Množství bugů většinou znemožňuje postup v misi.

Další problém se nazývá ovládání. Ano, od minulosti se zlepšilo, ale stále se nejedná o nic světoborného, a proto se v rukou více ujme konzolový ovladač než myš a klávesnice (a to nepatřím mezi konzolové nadšence). Při akrobacii kolikrát skripty neposlouchají a dělají si své. Většinu pádu do hlubin vlastně zaviní samotný titul. Něco málo se přehlédne a člověk nad tím mávne rukou, ale všeho s mírou.

Další výhrady se stáčí k plnění úkolů. Autorům zřejmě docházely nápady, protože se mechanismy opakují (sežeň tři, otevři tři, zabij tři, znič tři atd.). Po chvíli se stávají hlavní úkoly (většinou před bossem) stereotypní. Tyto výmoly kazí jinak perfektní a bezkonkurenční zážitek.

Verdikt

Letošní léto trpělo ukrutným suchem. Velké přívalové deště se očekávají až ve čtvrtém kvartále. Darksiders II přineslo vlažnou spršku uprostřed slunečného dne a dopomohlo k navrácení vláhy zemi. Ve Vigil Games se poučili a udělali masivnější a propracovanější titul s daleko lepšími ambicemi. Hlavní hrdina je cool, příběh se dobře poslouchá a brutální hratelnost spolu s dějovou linkou vydrží na dlouhé desítky hodin. Toto je ukázka, jak se mají dělat druhé díly. Nebýt znatelných škobrtnutí, zasloužil by si titul vyšší hodnocení. Právě vzniklo nejlepší hack and slash současnosti a jmenuje se Darksiders II.