Dnes recenzovaný kousek patří k těm zajímavějším za poslední dobu. Jde o akční RPG s hardcore prvky, které se inspiruje dnes již kultovní sérií Soulsových her. Díky nálepce „klon Dark Souls“ si titul vysloužil obrovský zájem ze strany novinářů i hráčů. Bohužel si ihned do launche svého vydání nesl mnoho předsudků a fakt, že jej všichni okolo neodvratně budou porovnávat s ikonou daného subžánru.

My jsme taktéž poznamenáni tvorbou From Software, ale rozhodně se neřadíme mezi zbytek mania... tedy zarytých fanoušků, kteří strávili v říši nemrtvých stovky hodin svého života. Pro čtenáře může jít o výhodu, protože uslyší názor z trochu jiného úhlu pohledu. Z tohoto důvodu tato věta obsahuje poslední zmínění hry Dark Souls v rámci celého článku.

Hlavně ať to má tuhé souboje

Lords of the Fallen patří do žánru RPG. Trochu specifičtěji se dá hovořit o akčním RPG, ale ne v blizzardím diablovském smyslu. Kostrbatý hack'n'slash vyžaduje totiž kapku trpělivosti. Nepřátelé do sebe nenechají jen tak bušit a rádi oplácí utržené rány mnohonásobně větší mírou. Smrtícím salvám úderů se chtě nechtě člověk musí vyhnout a číhat na správnou příležitost, kdy zasadí jeden mizerný protiútok.

Po dlouhých chvílích taktizování se podaří ukutat prvního mordýře, na něhož po startu hry hráč narazí. Bohužel se jedná o vcelku nadlidský úkol, a tak bude umírání velmi časté. Jedná se o hlavní rys této řady titulů, který rozděluje názory hráčů na dva nepřátelské tábory. Jedni tento systém zbožňují a druzí jej nesnáší. Co naplat.

Po každém cyklu úmrtí-znovuzrození u checkpointů dojde i na obnovení veškerých nepřátel. Toto zamrzí po poměrně dlouhém průchodu s řadou tuhých soubojů. Navíc postava přichází i o získané zkušenosti. Pokud se k nim v následující instanci nedostane a nesebere jejich část, tak o ně přichází. To ale, z určitého úhlu pohledu, nevadí, protože se cestou respawnovaly všechny potvory.

Soubojový systém se opírá o standardní schémata RPG her. Těžká zbraň udělí velké poškození v rámci jednoho útoku, ale pomalu se s ní máchá. U malých a lehkých toto funguje naopak. Existují zde rychlé a těžkopádné seky a pokud hráč disponuje štítem, tak i možností krytí. Samosebou nechybí ani úskok, bez něhož by se v Lords of the Fallen žilo velmi nepohodlně. Po krátkém čase se do zbraňového arzenálu přidá i jakási magická rukavice, vypadající jako kanón z dynastie Ming. 

Téměř veškerá umělá inteligence prahne po krvi hlavního hrdiny. Zplozenci pekla disponují vždy sadou definovaných útoků a sekvencí, které se téměř nemění. Cílem tedy není ovládnout soubojový systém, ale naučit se, jak nepřátelé útočí. Protože, jakmile vezmou situaci do svých rukou, jen těžko se jim rány oplácí. Systém mechanik soubojového systému musí hráči dostat pod kůži a naučit se, jak hra chce, aby bojoval. Pokud uživatel nepřijme pravidla Lords of the Fallen, tak dříve nebo později začne ukusovat desku stolu a vázat si smyčku z USB kabelu. No někdy může mít takový pocit i tehdy, když se skripty zaseknou a oponent běhá dokola jako o život.

Děj zněl strašně už na papíře

Málem by se zapomnělo na zmínění příběhu a to opodstatněně a omluvitelně. Chlápek "někdo" musí vymlátit vagabundy od "někud" v místě "někde", aby zachránil "někoho", protože "něco"... Tedy to, že hlavní maník se jmenuje Harkyn, jde o bývalého vězně s vytetovanými hříchy na tváři, musí vymlátit bandu démonů v klášteře mnichů, všechny stejně po hodince přestane zajímat, a to i přes spisy poválené po všude po lokacích, které předčítá perfektní dabér.

Musíte pobít vše, co se hýbe – o to přeci jde. Vidíte? Není lepší nevyprávět žádný příběh než naprosto otřesný? Ano, tuto narážku jsme si bohužel nemohli odpustit.

Prostředí vypadá poměrně zdařile, i když nutno podotknout, že klášter vypadá spíše jako pevnost. Skvělý nádech stavbě přidává i zimní období. Design úrovní neoslní něčím světoborným (ostatně, co vymýšlet na chodbách starověké tvrze, že?), ale perfektně dotváří kulisu. Trochu zamrzí modely nepřátel, protože se většinou jedná o humanoidní typy navlečené v brnění. Dvě ruce, dvě nohy, vzpřímená postava, jedna hlava - prostě nuda. Chtělo by to trochu více kreativity. Pochvalu si zaslouží návrhy vybavení pro Harkyna. Každé kuchadlo se liší od těch ostatních.

RPG prvky stranou

Co by to bylo za RPG bez pořádného vývoje postavy, že? Na začátku se k výběru vybízejí tři základní bojové třídy: válečník, lotr a písař (mnich, duchovní... prostě klerik). Ti se liší především v oblibě způsobu, jakým likvidují nepřizpůsobivé. Je libo přímočařejší přístup, zbabělé čekání na skulinku pro smrtící ránu nebo raději síla mysli? Následně si lze zvolit kouzelnický styl, opět ze tří variant. Skromná nabídka rozvoje však pokračuje i v rámci celé hry. Klasický vývojový strom zde téměř neexistuje, vylepšuje se zde pouze pár kouzel (spíš řečeno triků) a statistiky postavy.

Pochvalu si zaslouží odladěné ovládání, které funguje skvěle nejenom na gamepadu. Počítačoví hráči, co neradi páčky, si také přijdou na své, protože klávesnice a myš v tomto ohledu nejsou nijak zanedbány. Případný hráč se nemusí obávat nutné investice do Xbox 360 ovladače. Záleží na preferencích.

Hezká grafika aneb standard nové generace

Lords of the Fallen se díky své grafické stránce řadí ke standardům nové generace. Vypadá skutečně k světu. Precizní práce se světlem a stíny, odlišené povrchy různých materiálů, jemné částicové efekty, textury o vysokých rozlišeních, modely s vysokým počtem polygonů a netřeba zmiňovat ani fyzikální simulaci pohybu tkanin.

Pokud se však člověk podívá na vizuální elitu (nutno připomenou, že námi recenzovaný titul běžel na počítači), tak se nejedná až zas o takový zázrak. Titul požaduje i next-gen nároky. Průměrné počítačové sestavy se již krapet zapotí při renderování tamějšího prostředí. Abyste předešli případným pádům ihned po spuštění hry, raději si aktualizujte grafické ovladače.

Titul se pyšní slušnou grafickou stránkou a také hardcore hratelností. Bohužel jej shazuje dost menších i větších chyb. Zejména se jedná o příběh a charaktery, které Harkyn potkává. Tvůrci právě zde chtěli soustředit své síly. Nezadařilo se, a to těžce.

Negativa si s sebou nese i samotný subžánr. Nejde tedy o hru pro každého. Lokace se zdají být velmi malé (opět, odehrává se to v klášteře. Jiště že nikdo nečeká louky a lesíky), soubojový systém frustrující a AI neférová. Obrovský nedostatek tkví v jakési vnitřní prázdnotě. Ve hře se nachází pouze jeden cíl, a to mlátit vše okolo sebe. Ano, nacházejí se zde vedlejší úkoly, ale o nich snad raději pomlčíme. Z tohoto odstavce vyplývá jasně, že se jedná o mizerné RPG a o trochu nedodělanou hardcore rubačku. 

Verdikt

Lords of the Fallen možná následuje svůj vzor, ale nenaplňuje videoherní zážitek. Pro next-gen konzolisty se může jednat o lukrativní titul, ale pro PC hráče nemá toto RPG příliš velký smysl. Lords of the Fallen stavěl na slušném základu, ale tvůrci do něj přidali málo ze svého vlastního repertoáru.