Po skončeném Kickstarteru se vývojáři rozhodli hru ze zbylých peněz malinko přepracovat a vydat dříve skrze službu Steam Early Access. Díky té získali peníze na budoucí tvorbu titulu, který tak před nedávnem dorazil na Steam už v plné verzi.

Insurgency je taktická střílečka, a že jste tuto kombinaci už dlouho neslyšeli? Nedivíme se. Poslední pokus o něco podobného byl Takedown: Red Sabre, které nezažilo úplně fantastický start, a celková hra tak působila spíše jako beta, které do finální podoby chyběly ještě měsíce práce. Tedy, jak jste asi správně uhodli, žádná sláva to nebyla. A před tímto projektem na cross-žánrové půdě skutečně není moc o čem básnit.

Tento titul je zkrátka taktická střílečka každým svým coulem a všichni milovníci stříleček stylu, který nabízí hry typu Battlefield a jiné, by měli svižně utíkat opačným směrem, protože Insurgency… je fakt hardcore. Na jakékoliv UI můžete zapomenout a ještě můžete být rádi, že vám prozradí, kolik máte zásobníků. Zašel až tak daleko, že odstranil i potvrzení zabití, což, ač se nezdá, hraje opravdu velkou roli.

Za ručičku vás tady nikdo nepovede

O nějaké mapě si také můžete nechat jen zdát. Pokud chcete být opravdu dobří, tak se jednotlivé lokace musíte podrobně naučit, abyste věděli o každém místě, kde by váš oponent mohl být. Skutečně velkou roli hraje i zvuk, je třeba poslouchat prostředí okolo sebe, jedině tak totiž získáte přehled o tom, co se děje kolem vás. A u ozvučení ještě na chvíli zůstaneme, protože ve hře jde o složku opravdu působivou. Zbraně zní velice důvěryhodně i přes to, že se nejedná o hru od DICE, což je na malé indie studio opravdu překvapující.

Každá kulka ve hře může být smrtelná. Jedna rána do hlavy z téměř jakékoliv zbraně znamená smrt. Když jste tedy kupříkladu na ulici při probíhající přestřelce, skrýváte za stěnou a sem tam vypálíte směrem, odkud se ozývá palba, přichází čas, kdy si kladete otázky typu: „Trefil jsem ho? Je bezpečný vyjít?“. A přesně tyto paranoidní myšlenky dodávají hře nový a osvěžující náboj, který jsme skutečně už dlouho nezažili.

Nové – dobré

Vůbec celkové pojetí Insurgency je velmi osvěžující právě proto, že se lidi z New World Interactive rozhodli, že nechtějí jen hloupou náhražku reality v podobě levoluce, ale že skutečně naservírují sodu, kterou jste možná ani nemuseli čekat. Důraz je kladen i na vybavení, které s sebou ponesete. Kromě toho, že se každá zbraň chová jinak a je v nich opravdu cítit kopnutí, má každé vybavení svoji váhu, která vás logicky s rostoucím nákladem zpomaluje. Takže například po navléknutí těžké neprůstřelné vesty možná přetrpíte jeden zásah navíc, ale olympijský běžec z vás rozhodně nebude.

Arsenál zbraní není moc rozsáhlý, ale zase je propracovaný, vybalancovaný a existuje možnost jej všelijak modifikovat. A ač pojem taktická střílečka vybízí k dojmu, že se jedná o pomalou akci, skutečně tomu tak není. Nejlepší přirovnání bychom asi nalezli u série Counter-Strike; kombinuje její svižnost soubojů a graduje obtížnost a nutnost skillu ke hraní.

Z grafického hlediska Insurgency rozhodně není nic, co by vám vyrazilo dech. Přestože však titul není nikterak působivý, neurazí a občas i překvapí. Grafika zaujme zejména v momentě, kdy se spustí velká bitka a ze země se začne zvedat prach. To nejenže neuvěřitelně dodává dobrému pocitu z hraní, ale dokonce ovlivňuje i jeho průběh. Když se zvedne prach, práce odstřelovačů je téměř nemožná a stejně tak i obyčejná pěchota je v obrovské nevýhodě. A jak jste asi stihli uhodnout, tak i kouřové granáty jsou nesmírně užitečné tím, jak dokážou kompletně rozhodit postup nepřítele.

Krev je cítit až skrze obrazovku

Jednoduše řečeno, autenticita je hlavním zaměřením hry, okolo ní byla koneckonců od samotného začátku budována. My můžeme bezpečně říct, že svého cíle dosáhla. Spoustu z vás by možná mohlo vyděsit slovo „autenticita“, ale i přesto, že se hra chová až mimořádně reálně, tak přehnaně komplikovaná rozhodně není (v porovnání například se sérií Arma). Samozřejmě je k ní zapotřebí spousta skillu, ale když se to vezme kolem a kolem, tak Insurgency si v prvé řadě rozhodně nekupujete kvůli odpočinkovému střílení.

Herní mody jsou přizpůsobeny tak, aby člověk skutečně cítil motivaci je plnit, jakmile je totiž nesplníte, váš tým ztrácí možnost se po smrti znovu vrátit do hry. Pokud tedy chcete, abyste měli alespoň nějakou šanci, sedět na jednom místě není ta správná cesta. To je ironicky ta největší slabost titulu, jehož hlavní záměr je týmová souhra. Abyste ze hry vymáčkli opravdu veškerou zábavu, je třeba se dostat na server, ve kterém váš tým skutečně jedná… no, jako tým. Když se nepodaří sehnat kompetentní partu, hra se zničehonic stává o mnoho horším zážitkem.

Takový scénář se však naštěstí příliš často nekoná, herní komunita je vyspělá a snaží se zadané cíle plnit (i když občas ne moc šikovně), ovšem čas od času zkrátka narazíte na bandu stánkařů s automatickým kulometem, kteří vám budou hraní kazit. To ale je veskrze problém každé týmové záležitosti, s níž lze přijít do styku, tudíž to titulu můžeme jen stěží vytýkat. 

Verdikt

Insurgency je nová, osvěžující a nesmírně zábavná střílečka, která - ač je nevšední - by
měla patřit do sbírky každého fandy stříleček. Není ovšem moc vhodná pro příznivce her
ve stylu Call of Duty.