Dlouhou dobu jsme čekali na příchod nové generace konzolí, nyní se nám konečně poštěstilo. PlayStation 4 již od 13. prosince válcuje tuzemský trh a společně s ním i nemnoho launch titulů, které lze v této době na konzoli pořídit. Mezi ty nejzajímavější patří především střílečka ze série, která vždy neodmyslitelně patřila k hernímu systému PlayStation, a totiž Killzone s novým podtitulem Shadow Fall.

Pro stolní PlayStation platformu tvůrci ze studiu Guerrilla Games vydali už čtvrtý plnohodnotný díl. Od prvního Killzone na PS4 si veřejnost slibovala obrovský přelom. Přeci jenom zařízení přináší velmi výkonný hardware, který by mohl posunout hranice titulu o pár řádů výše.

Žádný srdcervoucí trhák

Příběh Killzone: Shadow Fall se odehrává po dějství třetího dílu. Hlavním hrdinou je Lucas Kellan, kterému jednotky Helghast zastřelí otce. Pod svou ochranu jej vezme Sinclair, velitel jednotek Shadow. Po několika letech tréninku začne Lucas plnit jeho rozkazy a bojovat proti nepříteli. Jednotlivé části příběhu se ve hře poodkrývají pomocí předskriptovaných cut-scén, které narušují běh akce a první desítky minut tak za hráče v podstatě odřítí stroj.

Vyprávění se dá označit za uspokojující. Nepřekvapí a ani neurazí. Zápletka příběhu nepatří mezi nejpovedenější a některé zlomové situace nejspíše vývojáři okopírovali z hollywoodských bijáků. Jinak řečeno – v pár místech se snaží Killzone tvářit šíleně cool, propracovaně a úchvatně, ale ve skutečnosti poodkrývá svá citlivá místa, která drží vcelku jenom silou vůle.

Tím se nedá říci, že se jedná o špatnou hru, pouze vývojáři nedokázali udržet hráčovu pozornost na dění ve světě Killzone. Stěžejní částí každé střílečky představuje přeci jenom eliminace všeho na čem zčervenají mířidla. A cílů na odstřel se zde nachází skutečně mnoho.

Chytráci ví, kam střílí

Umělá inteligence se chová dosti na úrovni. Nepřátelé se schovávají, taktizují a reagují na interakci uživatele. Občas se člověk u tužší přestřelky, kdy jej vojáci sevřou do kleští, pořádně zapotí a nejednou si zopakuje danou sekvenci.

Krom běžně dostupných zbraní, které si lze vypůjčit od padlých nebo nalézt rozseté po lokacích, si do parády Lucas vezme svou speciální pušku, kterou lze přepínat mezi dvěma módy – samopal a energetická odstřelovačka. Nejvíc mu však v boji i při řešení "puzzlů" pomůže létající dron Owl. Jeho ovládání zajišťuje dotyková část ovladače PlayStation 4, a proto jeho užívání nenarušuje hráčův komfort. Owl lze použít pro hackování, jako EMP nebo létající střílnu. Na omezenou dobu dokáže vygenerovat taktický štít, za který se lze v lítých přestřelkách schovat a může také vystřelit lano pro sestoupení do nižší nadmořské výšky.

Dobrou zprávou zůstává, že gameplay se dynamicky mění. Hráč se neprodírá pouze koridorem cvičných terčů, ale v omezené míře může na nevelkých prostranstvích zvolit svůj způsob postupu. Navíc se v hraní občas promítnou zajímavé mechaniky. Když se Lucas nachází na vesmírné lodi, která se blíží ke Slunci, může ve svůj prospěch využít její rozpadající se plášť k tomu, aby pod slunečním svitem usmažil své nepřátele.

Občas kolečka vržou

Bohužel, v herní lini se vyskytují hluchá místa, a to ne zrovna ojediněle. Nejedná se o klasický odpočinek hráče od akce. Téměř by se dalo říct, že tvůrci danou část hry omylem přeskočili a zapomněli ji něčím zaplnit. Takže občas se prostě začnete i nudit.

Nejvíc však dorazí quick time eventy. Moc jich není, ale když už na ně narazíte, dokážou vám pořádně znepříjemnit život. Především lidé, kteří drží PS4 ovladač poprvé, pak budou umírat na nevědomost jednotlivých tlačítek. V dnešní době navíc představují QTE přežitky. Tvůrci se rozhodně mohli namáhat víc a nějak z nich vybruslit.

Pravý next-gen

V čem však hra exceluje? V next-gen technologii! Vizuál Killzone: Shadow Fall jednoho posadí na zadek. Strhující osvětlení, stínování, pokročilé částicové efekty a textury ve vysokém rozlišení. Ještě před pár měsíci konzolová hudba budoucnosti a nyní sladká realita. Když se člověk prochází po lokacích, nechává se zabíjet jenom kvůli tomu, aby prozkoumal jak kolem něj poletuje listí, prach a ohýbají se koruny stromů.

Ani designu úrovní toho nelze mnoho vytknout. Přeci jen se jedná o FPS, a proto nelze čekat ani extrémní volnost pohybu. Některé lokace se však snaží otevřít své prostranství a navnadit alespoň takový pocit. Autoři se pokusili také o vertikální gameplay. Hráč se tedy nemusí držet pouze na zemi, může vyšplhat na vyvýšená místa a lépe taktizovat. Killzone nabízí i zárodky stealth, ty však využijete jen zřídkakdy.

Soundtrack a doprovodné zvuky se dobře poslouchají a nijak neruší tempo hry. Dabing lze považovat za zdařilý. Animátoři také nelenili, a proto i emoční projev na tvářích modelů vypadá skvostně.

Cenníme si faktu, že se v konceptu nenachází chyby technického rázu, které by ztěžovaly hratelnost. I sladění ovládání s novým DualShockem dopadlo na výbornou, a tak vše krásně pasuje do sebe a uživatel se tedy necítí frustrován zmršeným ovládáním.

Verdikt

Killzone: Shadow Fall představuje dobrou demonstraci technologických možností PlayStation 4. Jako ucházející střílečka plní svůj účel zabavení na pár hodin. Bohužel v titulu nelze hledat žádné hlubší kouzlo. Důvod, proč jej hrát i po dohrání hlavní linie, představuje pouze implementovaný multiplayer.