Kdybychom byli nechutně bohatí, mohli bychom si každý rok nebo dva (a klidně i častěji) pořizovat nový sportovní vůz a ukojit naši touhu po rychlosti v něm. Jenže my nejsme ani trochu bohatí, navíc máme kolem sebe akorát tak české silnice, které jsou všechno jen ne rovné, a tak nám nezbývá než naši touhu po rychlosti ventilovat v závodních videohrách. Jednou za pár měsíců tak vyprázdníme peněženku alespoň na nový díl Need for Speed, letos s podtitulem Rivals.

Pokud máte v živé paměti tři roky starý díl Hot Pursuit nebo loňský Most Wanted, budete v Rivals jako doma. Criterion rezignují na revoluci a věnují se mírné evoluci. Pokud vám styl výše zmíněných her nesedl, nemá nejspíš cenu ztrácet s Rivals čas ani peníze. Příznivci arkádových závodů a adrenalinu v krvi by však rozhodně měli zpozornět.

Opět se vžijete do schizofrenní role, kdy během hry mezi jednotlivými závody volně měníte strany a z policisty se stáváte silničním psancem. K dispozici máte rozlehlou mapu Redview County, po které jsou rozeseta hlídková stanoviště pro policisty a utajené garáže pro nelegální závodníky. Odtud se vydáváte ke konkrétním honičkám a závodům a zase se sem vracíte.

Mohu vás vyzvat k závodu, slečno?

Závody začínají zdánlivě náhodně a jakoby přirozeně. Stačí na silnici potkat podobně agresivně jedoucího šílence a hra vám nabídne, zda si s ním chcete zazávodit. S tím souvisí také největší novinka Rivals, kterou je bezesporu režim AllDrive, který představuje jakési prolnutí single a mutliplayerového herního zážitku. Vůz, se kterým závodíte, totiž může být klidně řízen jiným člověkem.

Soupeření se živými protivníky má mnohem větší náboj a strhující tempo. Přirozenost, s jakou se připojují a zase odpojují z vašich výzev, si zaslouží uznání vývojářům. Výběr protihráčů, který vy ani nepocítíte, navíc probíhá velmi dobře. Za celou dobu se nám nestalo, že bychom narazili na výrazně zkušenějšího jezdce než jsme byli my sami. Pokud jsme za někým zaostali, pak především kvůli vlastním chybám.

Nablýskaná karoserie

Karoserie sporťáků Need for Speed: Rivals je nablýskaná tak, až to musí oslňovat všechny přihlížející. Skutečně, všechny ty odlesky, jiskry, sníh nebo déšť působí úžasně realisticky. Místy jich je možná až příliš, ale výsledný dojem z grafického pojetí je jedním slovem úchvatný. Obzvlášť se nám líbilo zpracování prostředí v okolí silnic. Někdy tak moc, až jsme se nechali unést a skončili ve svodidlech. Ale ta podívaná za to stojí.

Jízdní model je zábavný, na chuť jsme mu přišli během pár závodů. Každý vůz se řídí mírně odlišně, navíc je možné auta vylepšovat a i díky tomu poznávat drobné rozdíly v řízení. Jízda smykem je opět lahůdkou. Jen si ji musíte trochu natrénovat, nebo zmačkáte všechny plechy, co jich jen na vašem autě je. Je pravdou, že vozy občas od překážek až legračně odskakují, ale není to nic, co by vám kazilo požitek ze hry. Realismus hledejte jinde, rozhodně ne v sérii Need for Speed.

Pod kapotou

Podívejme se hře také pod kapotu. Omračující grafické efekty má na svědomí třetí generace enginu Frostbite, který pohání například i Battlefield 4. Musíte však počítat s tím, že Frostbite 3 potřebuje opravdu slušné železo. S podprůměrnou sestavou si v zapalování neškrtnete vůbec a s průměrnou sestavou se vám podaří Rivals rozjet asi jako studentovi autoškoly auto při své první jízdě. Jde to, ale dře to.

Ovládání hry je zcela jednoznačně dimenzováno na konzolové ovladače. Máte-li k dispozici gamepad pro připojení k PC, budou se vám vozidla ovládat mnohem pohodlněji a váš pohyb v nabídkách menu bude dozajista plynulejší. Na druhou stranu pokud jsou vaše schopnosti na úrovni alespoň průměrně cvičené chobotnice, nebudete mít problém ani s ovládáním pomocí klávesnice. :)

Pod kapotou se však skrývá také několik problémových součástek v podobě technických nedodělků. Některým uživatelům na 64bitových systémech hra padá, místy pozdě doskakují textury (častěji na klasických pevných discích než na SSD) a nepotěší ani zámek frameratu na 30 fps u PC verze (občas to může být patrné v dešti nebo podobných extrémních podmínkách). Musíme ale přiznat, že my jsme žádné technické problémy během hraní nezaznamenali.

Rivalové na stříbrném plátně

Prostřihy mezi závody pracují s dynamickou kamerou a efektními zpomalovačkami, což hře dodává filmový feeling. V této souvislosti by bylo vhodné zmínit, že Need for Speed: Rivals se jako první díl série dočká filmové inkarnace. Příští rok se tak můžeme těšit na zběsilé honičky na stříbrném plátně ve stylu Rychle a zběsile. Příběh se bude točit okolo mechanika Tobeyho. Ten je čerstvě propuštěn z vězení, kam se dostal za něco, co nespáchal. A nebyl by to správný filmový hrdina, kdyby si to se svým rivalem, který na něj celou tu boudu ušil, nechtěl vyřešit hezky po chlapsku, za volantem nadupaného sporťáku.

V podstatě největším problém NFS: Rivals, když pomineme technické lapálie, které se snad časem podaří vychytat, je fakt, že už jsme velmi podobnou hru viděli a hráli před třemi lety, jen nesla podtitul Hot Pursuit. Ale ruku na řadicí páku, fanouškům arkádového závodění to příliš vadit nebude. Několika vylepšení jsme se dočkali a zábava je to pořád skvělá. Ostatně, vyzkoušejte to sami, ať už v roli těch hodných (tedy policie), nebo těch zlých (tedy pirátů silnic). Anebo je to naopak?

Verdikt

Need for Speed: Rivals navazuje na tradici automobilového boje mezi silničními piráty a strážci zákona velmi příjemným způsobem. Nabízí adrenalinovou porci arkádové zábavy s několika inovacemi, ale víc od něj čekat nemůžete.