Po téměř nekonečné betě přišlo oficiální vydání doslova božského titulu Smite, prvotiny v MOBA žánru od Hi-Rezu. Sice jej šlo hrát i dříve, ale tentokrát se jedná o oficiální spuštění finálního produktu. Otázkou ale i tak zůstává, zda stojí za vaší pozornost.

Jedna z předních věcí, která odlišuje SMITE od všech ostatních MOBA titulů, je záměna obyčejných hrdinů, či něčeho podobného, za pravé bohy. Najdete zde zástupce z mnoha kultur, tedy monoteistům vstup zakázán. Zdá se to jako maličkost, ale který, duševně zdravý člověk, by nechtěl vidět, jak Thor (konečně) zamáčkne Lokiho do země? Ježíše v roli nesmrtelného tanka bohužel nepotkáte, ale stále se jedná o velmi osvěžující zasazení.

Dokonce musíme i zmínit, že toto zasazení už vyvolalo několik rozporů na internetu v řadách věřících, kterým se nelíbilo, že je jejich božstvo ztvárněno jako hratelná postava ve videohře (obzvláště ženské charaktery, které popsali jako zbytečně sexualizované). Víra je samozřejmě velmi subjektivní věc, a tak dokáže leckomu zkazit i požitek ze hry. Pokud se tedy mezi takové řadíte, bylo by moudré tento aspekt zvážit.

Zabil jsem Poseidona, pánové

Ovšem, klíčová věc, díky které nemáte šanci si titul splést s jakýmkoliv jiným, je právě úhel kamery. Na rozdíl od všech ostatních titulů z žánru, kde se koukáte na svého hrdinu z boží perspektivy, tak zde máte kameru z pohledu třetí osoby (možná právě proto, že koukat na boha z boží perspektivy by mohlo vyvolat nežádoucí paradox). Což je hlavní mechanika, na které stojí jeden ze základních pilířů hry.

Umístění kamery má také za následek, že úplně zapomenete, že hrajete MOBA titul. Pohyb pomocí WASD vzbuzuje spíše pocit z hraní RPG PvP, je to pocit velmi neobvyklý a o to více fascinující. I přes naši prvotní nedůvěru ve funkčnost tohoto nápadu se ukázalo, že vše působí velice přirozeně, jednoduše a bez problémů.

Těžkou roli hraje hlavně proto, že na rozdíl od ostatních titulů, kde máte rozhled do všech stran, musíte zde kvůli limitovanému úhlu pohledu být všeobecně obezřetný a daleko více si hlídat svá záda (asi si dovedete představit, že hrát za postavu asasínů je nesmírně zábavné). Dále to ovšem také znamená, že se svými schopnostmi nemůžete nikam klikat, a tedy devadesát procent z nich jsou „skill shoty“, které musíte sami poctivě mířit, aby dosáhly svého účinku.

Při oznámení nové MOBY možná řada z vás již obrátila oči vsloup, že je tu zase další hra, nad kterou budou muset trávit dlouhé a nekonečné hodiny hraním jen proto, aby nebyli úplně špatní. Smite je ale hrou relativně jednoduchou, a svojí neskutečně uživatelskou přívětivostí potěší nejenom nováčky, kteří by se jinak cítili jako v jiné dimenzi. Ačkoliv vás za ručičku v začátcích do jisté míry vede každá MOBA, ve Smite vám hra dokonce nabídne možnost automaticky nakupovat předměty pro vaši postavu i vylepšovat skilly podle užitečnosti – a tento systém funguje kupodivu velmi dobře.

Ty nejlepší věci jsou zadarmo

Pro příchozí ze hry, jako je Dota 2 či League of Legends, je toto vše samozřejmě neomluvitelné rozmazlování, ale pokud se jako nováček bojíte MOBA her, tak Smite je pro vás rozhodně ideální startovní bod. Jedná se o jednu z těch her, které si snadno zahrajete, ale těžko ovládnete.

Obchodní model Smitu, jakožto zdarma hry, je více než vyhovující. Staví na principu týdenních rotacích, známých například z League of Legends, a jednotlivé bohy si samozřejmě můžete koupit buďto za peníze reálné nebo herní, z nichž obě ceny jsou rozumné, a tak získat vysněného boha není tak obtížné. Svou roli samozřejmě sehrají i všelijaké skiny pro různé bohy, které sice občas působí jako jednoduché přebarvení, ale povětšinou jsou originální a zábavné.

Pokud navíc budete hrát za určitého boha delší dobu, získáte speciální skin jakožto důkaz, že dotyčnou postavu už máte (pravděpodobně) naučenou. Milým přídavkem je, že si určitého boha můžete za malý obnos jen „zapůjčit“ na jednotlivé zápasy. Nebo je tu stále i možností si celou hru jednoduše pořídit, a odemknout si tak všechny aktuální i budoucí bohy.

Další ze zajímavých změn oproti zajeté tradici je záměna bezbranné hlavní budovy (kterou je nutno pro vítězství dobýt) za obřího titána, který se rozhodně nebojí někoho praštit. A tak po zničení veškerých věží vás před výhrou ještě čeká určitý mini-boss. Změny se dostalo i „junglení“, kde nyní kromě zkušeností a zlata získáváte i určitý buff specifický pro daný kemp (mana, peníze,…). Nechybí samozřejmě ani Dota/LoL verze Roshana/Barona, na kterého je třeba celý tým, a který vám po jeho poražení dá určité výhody oproti vašim oponentům.

Modů je požehnaně, včetně těch klasických je tu i několik nových, takže nudit se rozhodně nebudete, naším nejoblíbenějším byla Aréna, která je plnohodnotně zaměřená na souboj. Na každé straně malé arény stojí tým po pětici bohů a portál pro miniony, kteří jím budou postupně prostupovat. Jakmile vaším portálem projde určitý počet oponentových minionů, prohráli jste.

Jediné, co snad chybí, je nějaký příběh v pozadí celého děje, jehož nepřítomnost vyloženě vybízí k jeho zaplnění. Chybí zde nějaké odůvodnění, proč spolu zápasí banda cizáckých nadlidí. Stačil by klidně i nějaký nesmysl ala Heroes of the Storm, tedy zkrátka něco, po čem byste si pořád nekladli podobnou otázku.

Nějakou dodatečnou práci by ještě jistě uvítalo uživatelské rozhraní. To sice nabízí spoustu informací, ale je v něm obrovský Kocourkov, takže zmatené hledání toho, co zrovna potřebujete, je obvykle na denním pořádku. 

Verdikt

Hi-Rez se rozhodli pro něco, co vyžaduje kuráž. Vzali MOBA žánr a od základu jej převrátili. Byl to risk, ale zisk. Titul je to nejen nadmíru dobrý, ale je i zdarma, není tedy důvod ho alespoň nevyzkoušet.