Více jak dvě dekády je opravdu mnoho času k rozvoji značky. Série Tekken tedy nečítá pouze hry, (kterých je aktuálně sedm číslovaných), ale dokonce několik komiksů a pár animovaných i hraných filmů, ač ty hrané nejsou zrovna výkvětem kinematografie. Takový počet vypadá jako základ opravdu slušného univerza.

Opožděný příchod

Kupodivu vyšel Tekken 7 již před dvěma lety, ovšem teprve nyní se dočkal masového rozšíření. Pokud si říkáte, jak je to možné, tak právě proto, že se titul opět objevil na arkádových automatech, přičemž o rok později přišla upravená verze nesoucí podtitul Fated Retribution. A přesně takový je Tekken 7 vycházející na konzole PlayStation 4, Xbox ONE a poprvé také na PC. 

Možná se to zdá jako zvláštní způsob vydávání hry, nicméně série Tekken si tak nějak vždy razila svou cestu a zůstala věrna svým kořenům. To znamená, že obecně jsou souboje svižné, rychlé a nezaberou mnoho času. Komba také nejsou žádná věda, přestože lecjaká 10-hit útočná sekvence není zrovna lehký oříšek.

Z pera jednoho žáka

Pro první seznámení se s hrou nejspíš většina lidí okusí Story mode, který je tradičně zaměřen na rodinu Mischimů, zejména tedy na Kazuyu a Heihachiho. Nutno podotknou, že tato část je asi tím nejslabším, co v Tekken 7 hráči najdou.

Scénář, který je přitažený za vlasy bychom ještě dokázali tolerovat (přeci jen japonská tvorba taková je), problém je spíše v tom, že kampaň zabere přibližně 3-4 hodiny času, přičemž je hráč většinou odkázán na sledování videí, ne na samotné hraní. A hlavním problémem je, že to časem ani nevadí, což ale není u bojovky zrovna žádoucí.

Souboje jsou totiž značně nevyvážené. Buď se jedná o likvidování stále přicházejících minionů, kteří sotva vydrží jedno kombo (jakási variace na Tekken Force ze starších dílů), nebo je to klasický souboj, který ale dokáže nepříjemně zabrat. Nejednou se tedy může stát, že se vlastně budete těšit, až konečně bude po souboji, aby bylo možné se v klidu koukat dál.

V příběhu se navíc vystřídá opravdu málo postav. Pokud je tedy například v seriích Mortal Kombat, či Injustice možné brát příběhovou kampaň jako jakýsi tutoriál, pak přesně tohoto efektu se v případě Tekken 7 nedočkáte. Ani forma vyprávění, kdy vše vypráví jakýsi reportér, který se snaží vnést do příběhu „lidský element“ díky ztrátě rodiny a touze po pomstě, není nejvhodnější. Rozhodně škoda.

Ozvěny minulosti

Další nabídka je pak o něco zajímavější. Klasicky nalezneme Versus, Online a arkádový režim, který je určitě chvályhodný, bohužel „turnaj“ o pěti zápasech (z toho dvou proti bossům), kdy obtížnost roste téměř strmě, není to, co bychom od tohoto režimu čekali. Trochu smysluplnější je Treasure Battle, který odemyká kosmetické úpravy pro postavy a také přidává herní měnu Fight Money.

Ano, podobně jako tomu je v Injustice 2, i zde je možné postavy upravovat. Proti konkurenci se zde ovšem skutečně jedná jen o kosmetické úpravy. Na druhou stranu nabízí hra nespočet možností, kdy lze vzhledově upravit takřka cokoliv. O něco zajímavější je to s herní měnou, respektive s nabídkou, za kterou je možné ji utratit.

Mimo nakupování nových účesů a oblečků je možné tuto měnu investovat v galerii. Ta nostalgicky potěší každého fanouška, který někdy hrál předchozí díly, jelikož zde najdou řadu artworků a videí ze všech předchozích dílů. Další příjemností je i Jukebox, který rovněž mimo aktuální soundtrack nabízí zvukový doprovod všech předchůdců a je možné ho různě promíchávat, dle vlastního uvážení.

Jedna velká rodina

Nabídka postav, za které je možné hrát, není nejmenší. Číslo 36 je rozhodně zajímavé a nalezneme zde mnoho starých známých jako Paul Phoenix, Jin Kazama či Yoshimitsu (který ale prošel solidním faceliftem), desítku nových postav jako exorcista Claudio, nebo Katarina. Naopak pár postav zmizelo, kupříkladu klokan Roger (Kuma i Panda zůstali).

Arén je dvacet, některé nabízejí určité dynamické prvky a nejsou čistě 2D, ale opět je možné dělat úkroky do stran, takže se vlastně jedná o kruh. Nicméně jak jsme uvedli výše, souboje jsou natolik rychlé, že si tohoto moc hráči neužijí.

Osvědčená pohádka

Tekken 7 se dost silně drží zajetých kolejí a toho, co vždy fungovalo. Ovládání je tedy velmi intuitivní a i nováčci budou po chvíli jako doma a souboje nebudou vypadat nijak zvlášť krkolomně. Veteráni pak mohou plesat, jelikož komba se nezměnila.

Pár novinek se ale najde. Asi nejvíce je vidět tzv. Rage Art, kdy je možné při kriticky nízkém zdraví provést natolik silné kombo, že ubere značnou část protivníkova zdraví a nahne misky vah blíže k rovnováze. Této novinky se nám dařilo využívat asi nejčastěji. Druhou možností jak využít „hněv“ postavy je Rage Drive, který zvýší účinnost speciálních útoků.

Dalšími pak jsou Screw Attack a Power Crush. První jmenovaný protivníka ve vzduchu přetočí a dostane ho po dopadu do pozice, kdy je možné se do něj ihned opět pustit. Druhý umožňuje pokračovat v kombu i přesto, že bylo přerušeno úderem od protivníka.

Všude samá blikátka

Sedmý díl Tekken je během soubojů plný líbivých efektů. Občas se ale stane, že jsou tak časté, že hra vlastně působí přeplácaně a moc si díky tomu hráč neužije například konečný úder. Ocenit je lze ovšem v rámci zpomalených záběrů, kdy se ve změti efektů lze vyznat, a působí tak patřičně. 

Horší je ovšem technické zpracování. Titul je poháněn Unreal Engine 4, jehož grafické možnosti se vývojáři rozhodli obětovat plynulosti. Hrany nejsou moc uhlazené, textury jsou občas rozmazané a celé prostředí působí velmi průměrně. Konkurenční Injustice 2 je poháněn o generaci starším enginem, ale přesto vypadá mnohem lépe, překvapivě. 

Na druhou stranu PC verze je na tom poměrně slušně, jelikož optimalizace se dle všeho povedla a fanoušci si jí zatím chválí. Je však škoda, že právě konzolové verze (které v žánru bojovek spíše dominují) v tomto směru dopadly opravdu hůře. Obzvláště při prvním zapnutí jsme byli značně rozčarováni.

Co není rozbité, neopravuj? 

Tekken 7 rozhodně není špatným titulem. Naopak ukazuje, v čem série excelovala před lety a že stále mají arkádové bojovky světu co nabídnout. Fanoušci budou rozhodně nadšení. Nelze ovšem čekat grafické zázraky a kvalitní scénář, oba aspekty jsou jen doprovodem ke svižné arkádové hratelnosti.

Vypadá to, že se série na vrchol dostala v roce 1998, kdy vyšel třetí díl, a od té doby svůj úspěch nedokáže zopakovat. Souboje jsou ovšem stále zábavné, dobře se na ně kouká a hlavně se velmi intuitivně hra ovládá. A to je to, na čem by u bojovky mělo záležet nejvíce. 

Verdikt

Tekken 7 staví vše na pevných základech, se kterými nehýbe. Fanoušky rozhodně potěší, nováčky zabaví, nicméně hledáte-li skutečně dobrou bojovku tohoto roku, sáhněte raději po superhrdinech od DC. Nejlepším indikátorem pro Tekken 7 je zkušenost s hraním předchozích dílů.