Rychlost 100 Gb/s není u optických sítí ničím překvapivým. U bezdrátového přenosu však tato hodnota až doposud zůstala nepřekonána. Vědci z technologického institutu Karlsruhe pomyslnou hranici poprvé překonali a do budoucna mají s technologií veliké plány. Chtějí konkurovat optickým kabelům hlavně v místech, kde by se jen těžko pokládaly.

Přestože je optika pro infrastrukturu dnešních sítí nezbytná, v některých místech by bylo elegantnějším řešením nahradit jí bezdrátovým přenosem. Vědci se rozhodli, že technologii zrychlí natolik, aby byla použitelná i pro páteřní sítě v místech, kde by optickým kabelům hrozilo poškození, nebo by se zkrátka jejich pokládání nevyplatilo.

To si vyžádalo tvorbu speciálního vybavení, které vysílalo tzv. sub-terahertzové vlny o frekvenci 237,5 GHz. Na vzdálenost 20 metrů následně výzkumníci úspěšně vyzkoušeli jednosměrný přenos dat o rychlosti 100 Gb/s. 20 metrů se zdá jako velmi krátká vzdálenost, s čímž také souhlasíme, ale stejná skupina si už tento rok poradila s datovým přenosem o rychlosti 40 Gb/s, přičemž přijímač byl v danou chvíli kilometr vzdálený.

Pro vznik vln bylo využito dvojice technologií, kdy byly generovány rádiové signály za pomoci optické metody. Díky ní vysílač generuje signál prostřednictvím tzv. fotonového mixéru, vyráběného japonskou společností NTT-NEL. V něm je snímána dvojice optických laserových paprsků a elektrický signál, který tím vznikne, má frekvenci rovnou rozdílu těchto signálů. Vzniklý signál je následně vyzářen příslušnou anténou a na straně přijímače opět zachycen a převeden na data.

Prozatím se o praktickém nasazení spíše spekuluje, ale do roku 2015 by chtěli vědci vidět technologii úspěšně nasazenou a nabízenou na trhu. Přestože se s nasazením počítá hlavně u páteřních sítí, je zajímavé vidět, jak se technologie posouvají kupředu. Teoreticky se tím může i předejít komickým situacím, jako byla známá příhoda, kdy Gruzínská stařenka překopala motykou optický kabel, čímž odpojila celou Arménii od internetu.