Drastické zadržení a výslechy

Dne 18. dubna 2024 vtrhlo do bytu Kirilla Parubetse a jeho manželky šest ozbrojených agentů FSB. Bylo brzy ráno, a podle Parubetsova svědectví je policisté donutili ležet na zemi a nedovolili jim se obléci. Při výslechu se agenti zajímali o jeho finanční a humanitární pomoc Ukrajincům i jeho údajné vazby na „Ivana Ivanova“, přítele, kterého chtěli propojit s ukrajinskými zpravodajskými službami. Pod hrozbou trestu ho přinutili prozradit heslo k jeho telefonu.

Zneužití technologie pro sledování

Po patnácti dnech věznění a výslechů, během nichž byl údajně i fyzicky napaden, byl Parubets propuštěn. Zanedlouho si všiml podezřelých notifikací na svém telefonu, které naznačovaly přítomnost neznámé aplikace. Díky své expertíze v oblasti kybernetické bezpečnosti zjistil, že jde o trojanizovanou verzi legitimní aplikace Cube Call Recorder. Tato falešná verze umožňovala přístup k citlivým datům, jako je poloha uživatele, textové zprávy, seznam kontaktů či dokonce kamera telefonu.

Zdroj: Shutterstock

Odborné potvrzení a analýza

Organizace Citizen Lab, která byla požádána o analýzu této aplikace, potvrdila, že jde o spyware, pravděpodobně novou variantu malware známého jako Monokle. Tento software byl dříve identifikován jako produkt společnosti Special Technology Centre, která má vazby na ruské vládní zpravodajské služby. Spyware Monokle umožňuje širokou škálu činností, včetně nahrávání hovorů, pořizování screenshotů či instalace dalších aplikací.

Důsledky a varování

Parubetsův případ odhaluje znepokojivý trend ve využívání fyzického přístupu k zařízením k instalaci špionážního softwaru. Podle expertů je tento přístup stejně účinný jako sofistikované hackerské útoky, zejména v prostředí, kde je násilí nebo zastrašování běžnou metodou získávání přístupu. Výzkumníci varují, že jakmile je zařízení v rukou bezpečnostních složek, nelze mu již důvěřovat.

Dmitrij Zair-Bek, vedoucí projektu První oddělení na ochranu lidských práv, upozornil, že podobné případy mohou postihnout kohokoliv. Obzvláště v ohrožení jsou občané Západu cestující do Ruska. „Měřítko represí je děsivé. Ruské speciální služby již nemají žádné hranice toho, co je přípustné,“ uvedl.

Po propuštění Parubets a jeho manželka opustili Rusko. Ironicky právě jeho napadený telefon pomohl zakrýt jejich odchod – zanechali jej v Moskvě, aby vytvořili iluzi, že tam stále pobývají.

„Musel jsem předstírat, že jsem stále v Moskvě, abych získal čas,“ řekl Parubets.