Mark Cerny hned na začátku zdůraznil, že se nesnažili naslouchat pouze hráčům, ale také vývojářům, kteří potřebují na konzoli optimálně vyvíjet své hry, jelikož se jim již v minulosti podařilo tuto část zanedbat a vývoj her na PS3 tak trval delší dobu, než bylo nutné. K tomu, aby tohoto pochopení dosáhli objíždí jednou za dva roky velké množství vývojářských a vydavatelských studií a ptají se na jejich názory a poznatky.

Největší část z nich se shodla na tom, že by nová konzole měla obsahovat SSD, pokud to bude možné. Na tom se shodli i s architekty Sony, protože to, co Blu-ray disky a HDD dříve omezovaly, je najednou díky SSD na dosah ruky. Pro představu se například 1 GB dat načítal na PS4 průměrně 20 sekund (přesný čas záleží na tom, kde na disku se informace nachází, nejrychleji to však mohlo být necelých 7 sekund).

U PS5 je díky SSD možné načíst 2 GB dat za 0,27 sekund, což je značný skok otevírající nové možnosti pro vývoj her. Kromě načítání her v mrknutí oka to znamená i mnohem rychlejší instalace her samotných, i patchů, které dříve znamenaly tvorbu nového souboru, a tím pádem zbytečné duplikace. To vše je díky použití SSD vyřešeno.

Dalším důležitým krokem bylo také vybalancování prvků evoluce/revoluce – čili vytvořit novou revoluční konzoli tak, aby stále působila familiárně – jak pro hráče, tak pro vývojáře. To je krok, na který se zaměřili už i u předchozí generace konzole, kdy se jim povedlo zkrátit času přizpůsobení na novou technologii oproti problematické PS3 na necelé dva měsíce. U PS5 se posunuli však ještě dál a požadovaná doba by se měla zkrátit ještě o polovinu. Adaptace by tak neměla trvat ani celý měsíc.

Dočkali jsme se také některých konkrétních dat, které však nemusí přímo odpovídat konečnému výkonu. Ten bude závislý zejména na optimalizaci daných součástek. Informace však tvrdí, že by se mělo jednat o trošku slabší konzoli, než jakou slibuje Xbox. Obě konzole nové generace slibují osazení 16 GB GDDR6 RAM, která je podle Marka Cernyho lépe utilizovaná než u předchozí generace a nově v sobě dokáže naráz držet potřebná data pro zobrazení jedné sekundy hry.

Avšak v dalších specifikacích už se mírně liší. PS5 se má honosit CPU s 3,5 GHz, kdežto Xbox slibuje až 3,8 GHz. Rozdíl je i v grafických kartách, kde Sony dnes oznámilo použití 2,23 GHz GPU s 36 CU, které ale velikostí odpovídají 58 CU obsaženými v PS4 a celkově tak vychází na 10,3 TFLOPS, což je o kapku méně, než slibovaných 12 TFLOPS Xboxu. Dle Marka však samotné číslo nemá takovou váhu, jelikož FLOPS ani CU není absolutní ukazatel – z důvodu použití naprosto jiných technologií. Technologie AMD SmartShift navíc umožňuje převést nevyužitou sílu z CPU do GPU v případě potřeby.

Polepšit se chtějí i v systému chlazení, konkrétní informace se prý ale dozvíme až na chystaném teardown. Mark ve videu přiznal, že se jim v předchozích generací chladicí systém nepovedl úplně na výbornou, zejména kvůli vysoké hlučnosti. U nové konzole se pokusili napodobit nejhorší možnou situaci v nejhorší možné hře a optimalizovat chlazení tak, že i při takové situaci zůstane konzole výkonná a tichá.

Potvrzena byla i již dříve zmiňovaná zpětná kompatibilita, jež namísto drahého řešení v podobě integrace čipu z původní generace (jako tomu bylo u PS3 a PS2 kompatibility) zakomponuje pouze rozdíly v logických operacích přímo do vlastního čipu nové konzole. Tato funkce byla zahrnuta nejen kvůli hráčům, ale i vývojářům, kteří nyní stále mohou produkovat hry bez zahrnutí nových technologií, které PS5 přinese (jako ray-tracing nebo primitivní shaders), protože jejich implementace zůstává dobrovolná. Celkově se sice jedná o stálejší a levnější řešení, ale má také jednu nevýhodu – funkčnost zpětné kompatibility je dobré otestovat na každé hře ručně. To probíhá tak, že nyní berou všechny hry, které kdy na PS4 vyšly, seřazené od nejhranější po nejvíce zapomenutou, a u každé testují její výkon na nové konzoli. Zatím však prý všechny hry obstály na výbornou.

Co se týče slibovaného SSD, nabídne kapacitu 825GB, oproti tomu Microsoftu se pochlubil 1 TB úložištěm. Podle slov hlavního architekta však bude možné si úložiště vylepšit dle libosti. Pro hraní slíbených zpětně kompatibilních her z PS4 může postačit i zapojení externího HDD, jelikož nepotřebují takový výkon, jaké vnitřní SSD poskytuje. Do vnitřku konzole navíc bude možné dokoupit klasická komerčně vyráběná M.2 SSD. Háček je akorát v tom, že musí rozměrově a výkonově odpovídat nové konzoli.

To může být zezačátku trochu problematické, jelikož je takových disků zatím na trhu málo, nicméně Sony má v plánu již nyní při vývoji her na PS5 testovat zároveň kompatibilitu všemožných disků a po vydání konzole také průběžně zveřejňovat seznam podporovaných SSD. Nutno dodat, že takto přidaná SSD nikdy nemohou umožnit shodný výkon s nativním, už jen například kvůli nižšímu počtu priority levels (které rozhodují o prioritě načítaných informací) – u klasického disku se setkáme většinou s dvěma úrovněmi, zatímco jejich vlastní disk jich má šest.

Velká část konference se věnovala i vylepšenému audiosystému, jelikož považují zvukovou část hry za podobně důležitou, jako grafickou. Vytvořili nový čip s vlastní 3D technologií, která má fungovat nehledě na zdroj zvuku – ať už se jedná o sluchátka, reproduktory či jiné zařízení. Tento systém by měl být o hodně pokročilejší než současné technologie typu Dolby Atmos a posunout úroveň 3D zvuku ještě o mnohem dál.

Bohužel se stále mnoho informací neobjevilo a stále neznáme cenu ani vzhled konzole. Na doplnění těchto mezer však zbývá Sony ještě 9 měsíců, a tak si nejspíš ještě chvíli budeme muset počkat.