A Shortfall of Gravitas je zcela autonomní a oproti předchozím plošiným už nebude muset být na místa přistání prvních stupňů vlečená remorkérem, ale dostane se tam sama. Kvůli tomu musí fungovat podle předpisů v omezeném režimu (zkušebním nebo s výjimkou), protože ještě není dokončena kompletní právní regulace.

Zásadní pro zajištění startů z Floridy, odkud se startuje poměrně často. A už na podzim bychom se měli dočkat současně dvojitého přistání postranních bloků nosiče Falcon Heavy, které doposud přistávaly na plochách u pobřeží. Prakticky vzato to znamená, že bude moci být využito zase o něco více paliva k urychlení celého nosiče s vynášeným nákladem.

Přistávací plošiny

O stavbě přistávacích plošin začaly do médií pronikat první přesnější zprávy na podzim 2014. První pokus o přistání 1. stupně rakety Falcon 9 na plošině Just Read the Instructions (Marmac 300) proběhl už 10. ledna 2015. Dosednutí ovšem bylo tvrdé, kvůli čemuž došlo ke zničení stupně a drobnému poškození plošiny. K prvnímu úspěšnému přistání tak došlo až 12. dubna 2016 na druhé plošině Of Course I Still Love You v Atlantském oceánu u pobřeží Floridy. Bylo tomu po čtyřech neúspěšných pokusech (jeden další byl zrušen kvůli špatnému počasí a k dalšímu nedošlo kvůli nehodě rakety).

1. stupeň Falconu 9 přistává na autonomní plošině

První plošina Just Read the Instructions byla vyřazena už v květnu 2015. Druhá Of Course I Still Love You byla postavena s řadou vylepšení jako její náhrada s použitím trupu Marmac 304. Původně sloužila na východním pobřeží, ale v červnu letošního roku byla přesunuta na západní pobřeží, odkud mají startovat Falcon 9 s družicemi Starlink na polární dráhu. U Floridy zůstává třetí postavená plošina postavená na Marmacu 303 a pojmenovaná stejně jako ta úplně první Just Read the Instructions. A v polovině letošního července dorazila do přístavu Port Canaveral celkově již čtvrtá plošina A Shortfall of Gravitas.

Vedle přistávacích plošin provozuje SpaceX také několik plavidel. Ty fungují právě jako obsluha plošin, či třeba využívány i k zachytávání, či vyzvedávání aerodynamických krytů.

V plánu starty z ropných plošin

Plovoucí plošina určená ke startům se objevila už ve videu z roku 2017 představujícím tehdy ještě raketu označovanou jako BFR k cestování mezi městy. V polovině minulého roku přišel Elon Musk s tím, že pro lety na Měsíc a Mars postaví plovoucí kosmodrom. Ten je podle něj potřeba kvůli tomu, že starty i přistání (Super Heavy) Starship budou velmi rušivé a proto je vhodné je provádět dostatečně daleko od obydlených oblastí.

Konkrétně má jít o plošiny po zbankrotované firmě Valaris, přičemž každý kus stál údajně jen 3,5 milionu dolarů. Což je opravdu málo vzhledem k tomu, že původní pořizovací cena překračovala 300 milionů dolarů. Zakoupeny byly prostřednictvím nově založené společnosti Lone Star Mineral Development právě v červenci 2020.

Vizualizace Super Heavy Starship na upravené plošině (Kendall Dirks / Twitter)

Obě plošiny byly v texaských přístavech Brownsville a Galveston a ještě pod původním označením Valaris 8500 a 8501. V září 2020 už byly přejmenovány na Phobos a Deimos. V obou případech jde o tzv. poloponorné plošiny. Ty se obvykle používají v hlubokých vodách, kde není možné upevnění přímo ke dnu. Jsou vybaveny balastovými nádržemi dávajícími stabilitu i vztlak. Paluba je umístěna na pilířích tak, aby co nejlépe odolávala vlnám. Konstrukci nicméně lze kotvit ke dnu a pro zvýšení stability je možné zvýšit ponor. O pohon se v obou případech stará sedm diesel motorů. Maximální rychlost přesunu dosahuje 3,5 uzlu (6,48 km/hod). Pro přesuny na delší vzdálenosti je proto třeba využívat podpůrné plavidlo.

K prvnímu "oceánskému" startu má dojít z plošiny Deimos snad už příští rok. Minimálně první start lodi Super Heavy tak bude ze souše, konkrétně z pobřeží Texasu, kde v současné době probíhají intenzivní práce na rampě v Boca Chica na pobřeží Mexického zálivu.