Nevím kolik má jeden satelit přenosovku dolů, 20Gbps na tak malý a levný satelit se mi zdá moc, ale může být.

Co jsi však stále nepochopil jsou dvě věci.

1) Orbitální mechanika vyžaduje, aby jsi měl rovnoměrné pokrytí na dané orbitě, aby služba byla 24/7 stabilně k dispozici. Na druhou stranu, lidé nejsou pod danou orbitou rozvrstveni rovnoměrně. Ba naopak, jsou nahuštěni na několika místech. Dám ti příklad, nejhustěji obydlený pás je mezi 40 a 45 stupněm sš. Žije tam téměř 500 miliónů lidí. Pás má 15 miliónů km2. Přesto všechno 3/4 toho pásu tvoří oceány a moře, 1/5 pouště a náhorní plošiny. V těchto lokalitách tedy žije prakticky 0 lidí. Nicméně jen v aglomeracích tohoto pásu žije přes 200 miliónů lidí a ty aglomerace dohromady zabírají méně než 9 000 km2. Už chápeš?
Délka tohoto pásu je 30 000 km. Dejme tomu, že satelity budou mít rozestup 200km. To jest 300 satelitů ve dvou dvou řadách. V praxi to znamená, že v daný okamžik je 285 satelitů bez využití (maximálně k retranslaci), 500 miliónů lidí se dělí o 15 satelitů, z toho 200 miliónů o satelitů 5-6.
Ještě stále ti 20Gbps připadá jako nějaká hitparáda?
Samozřejmě bude se to kompenzovat, dráhy s inklinací budou mířeny tak, aby co nejvíce pokrývaly obydlené oblasti a co nejméně neobydlené. Bude se využívat mnohem vyšších dosahů viditelných satelitů i za cenu výrazného snížení rychlosti a zvýšení latence (to nám zařídí fyzika a pokles síly signálu s druhou mocninou vzdálenosti v kombinaci s logaritmickou křivkou zisku/šumu). Ale prostě fyzika je zde nemilosrdná. Proto taky SpaceX chce mít na orbitě ne pouhých 12 tisíc, ale 43 tisíc satelitů. Sice stále bude většina bez využití, ale těch zrovna využitých bude teoreticky dost, aby tak nějak jelo.

2) Fyzika rádiových signálů. Zkoušel jsi někdy v laboratorním prostředí maxima toho co dokáže wifi? Pokud budeš mít wifi AP a k němu připojené jedno zařízení. Bude rychlost stejná/vyšší/nižší nežli když ke stejnému AP připojíš dvě stejná zařízení a naměřené přenosové rychlosti sečteš? Pokud jsi to zkoušel, už víš odpověď, bude nižší a to dost podstatně (zhruba o faktor 1,285). Proč? To si nech vysvětlit na nějaké přednášce o bezdrátových přenosech. Nicméně co to pro nás znamená? S rostoucím počtem připojených zařízení klesá celková kapacita pásma. To je ten důvod, proč v hustě zabydlených oblastech je LTE tak pomalé, i když hustota BTSek je značně vyšší než v prdelákovech, kde je LTE mnohem rychlejší. A Starlink bude mít naprosto stejný problém ještě navíc umocněný faktory které jsem osvětlil v bodě 1) protože zatímco BTSky jsou stacionární a lze je tak velmi dobře geometricky rozmístit, u satelitů máš smůlu a tvé možnosti vhodné geometrické konfigurace jsou prakticky nulové.

3) časové rozložení. Tvůj předpoklad 5Mbps = půl TB za měsíc při 1/3 vytížení je opět to kuře co jsem snědl celé a tudíž jsme měli oba půlku. Kdyby takhle jako ty uvažovalo ČEPS, tak máme prakticky permanentní blackout. V dané lokalitě budou samozřejmě období špiček, tj. dopoledne a v podvečer. A pak období klidu, v noci, nad ránem a kolem poledne a odpoledne. Je to dáno tím, že fakt nefungujeme tak, že třetina je aktivní v ranní směně, druhá třetina v odpolední a ta poslední v noční. Většina internetového provozu sleduje kancelářskou směnu.
Toto mimochodem zažívám i na kabelovém připojení od UPC, kde proklamované rychlosti dosahuji (či se spíše blížím) mezi 1:00-5:00. Zcela nejhorší období je pak mezi 17:00-21:00, kdy jsem kolikrát rád za polovinu maximální rychlosti. A to je kabel. Wifináři ti kvůli bodu 2) budou vyprávět o desetinách proklamovaných rychlostí v těchto špičkách.

Prostě zkus na chvíli opustit to jednoduché vidění světa s triviálními matematickými průměry a uvidíš, jak hodně nereálné jsou sliby Muska sám. Bez mé pomoci. I když pravda, to by jsi musel mít slušné znalosti matematiky, fyziky, elektrotechniky, zeměpisu a behaviorálních věd. Ne každý to má ;-)