Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1213-2225.
Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1213-2225.
Kdyby po hned po dosednutí přifrčelo z boku nějaké rameno o které by se ta raketa opřela tak by spadnout nemusela. Ty pidiopěrky dole mi přijdou příliš krátké...
Neni nutne aby raketa nespadla. Nutne je aby nevybuchla. Ja bych instaloval polstare. Nebo by se tesne po pristani ze stran te plosiny nafoukli airbagy. Pak bude stacit, aby se ta raketa udrzela rovne tak dlouho, aby vychladla na teplotu co ty airbagy nerupne.
Když sebou škrabne o zem něco několik metrů vysoké tak se to poškodí i kdyby to nebuchlo, nesmí to spadnout ani omylem...
ten prvni stupen ma 50m na vysku, to je pro upresneni :)
Já myslím, že je to špatný nápad od počátku. Nechci dělat, jako že jsem "sežral všechnu moudrost světa", ale zkusme se nad tím cílem zamyslet:
1) recyklace prvního stupně rakety a zejména motorů je - zcela nepochybně - ekonomicky výhodná idea. O tom žádná a držím tomu všechny palce co mám...
2) řekněme, že se podaří "mouchy vychytat" a 19 z 20 startů bude "zachráněných." Ekonomicky to jistě bude super, ale co důležitost mise, tedy dostat náklad na orbit?
Půjčím si úvahu od uživatele <b>kat</b>:
"<i>Navíc každým startem a přistáním se mohou v použitých materiálech objevovat únavové praskliny a jednoho dne...</i>"
Raketový motor je nesmírně namáhán a přes veškeré chlazení, atd. je většinou rád, že vydrží pracovat cirka minuty... Může se ten samý motor bezpečně užít znovu? A pokud ano, kolikrát, než to začne být nebezpečné?
A máte-li "mission critical" satelit, má startovat s 20x použitými motory, nebo vezmeme raději nové? A co lidi, lze s nimi letět s 5x užitými motory, nebo jen s 1x použitými...?
Vyvolává to celou řadu otázek a je to potenciální zdroj katastrofy.
...
Tedy mě přijde, že se tady Space X snaží o něco, co nikdy nebude spolehlivě fungovat a ztrácí čas a prostředky na to, aby zjistili, že tudy cesta nevede. Ano, je to rozumné, recyklovat, ale stejně jako se nerecyklují motory v Formuli 1, tak se nerecyklují raketové motory ze stejného důvodu.
Jsou postaveny na maximální výkon po danou dobu a to je vše...
Jistě, lze namítnout, že se budou stavět jinak, tak, aby vydrželi, atd. Nu... hodně štěstí přeji, ale bylo by lepší vidět nějaký pokrok v dobývání vesmíru, než se za 1/2 roku dozvědět, že se to zase "skoro" podařilo, ale exploze to zhatila.
A ano - zřejmě je nemožné dobývat vesmír, když budeme vše počítat na náklady a peníze...
Já myslím že prostě každá znovupoužitá raketa musí projít stejnou inspekcí jako nově vyrobená a nebojím se, že by nevymysleli vhodný rating bezpečnosti dané rakety.
A když jste viděl tu částku, tak je zřejmé, že se tato technika vyplatí i kdyby měli každou raketu použít jen dvakrát. Já kdybych měl na výběr, tak bych si osobně dokonce radši vybral let v té podruhé použité.
Lide, kteri tvrdi, ze neco nejde, by nemeli prekazet lidem co to delaji. Dobyvani vesmiru neni zmrzlina, stoji to takove penize, ze se proste pocitat MUSI. A nezapomente, ze ta raketa se rozbila pri pristani, satelit je uspesne na orbite - coz znamena, ze prisli jen o tolik penez, o kolik je ta jejich raketa drazsi nez jednorazova, a to neni tolik.
A ano, myslim, ze pro lidi si recyklovane motory nikdo pouzit netroufne, ale u vetsiny satelitu a jinych nakladu se musi s urcitym rizikem pocitat a rozhodovani, jestli poslat nahoru za $X 6 nakladu se spolehlivosti 90% nebo 12 nakladu se spolehlivosti 70% muze snadno dopadnout tak, ze si radsi udelate rezervni naklad.
ty motory jsou staveny na cca 50 startu a jsou takto testovany. uvedl to Elon na nejake konferenci
Raketoplán měl taky své motory a kolikrát byl schopen je opakovaně použít? A pokud vím ty havárie co měl s motory toho raketoplánu přímo nesouvisely...
Problém byl v tom, že revize motorů po každém letu a příprava na další start byly velice drahé. Ale jejich spolehlivost skutečně problémem nebyla.
Ovšem RS-25 a Merlin 1D jsou na opačných koncích spektra konstrukční složitosti (a materiálové zátěže), tudíž z raketoplánu extrapolovat na pohon Falconu určitě nejde.
S opravami se pocita a nejcitlivejsi a nejdrazsi jsou motory co jsou dole.
raketa je konstruovana na zvislu pevnost, nie na priecne namahanie, dalej nadrze su stavane na vydrzanie tlaku zvnutra von. cize ak by mala raketa padat nabok museli by zvysit pevnost trupu na priecne namahanie, takze viac materialu,na rakete menej nakladu na obeznu drahu...
opierky su take ako maju byt. opierka nerupla pretoze by bola slaba, ale pretoze sa nezamkla. Tazisko prazdneho boosteru je v spodnej casti (pocitam ze to nebude vyssie ako v 1/3), pretoze su tam motory, ostatne je prazdna nadrz.
Jen pro upřesnění, jedná se jen o první stupeň rakety a nejdražší jsou motory. Nová verze Falconu má pak dostatečné zásoby paliva pro návrat na pevninu. Ale bude samozřejmě záležet na váze nákladu a cílové oběžné dráze.
Uděláme to jinak. První stupeň se po použití rozpojí na menší díly, což jsou nádrže a jednotlivé raketové motorečky. Všechno to bude pospojované takovými malými nýtečky, které se pak odpálí. Každá jednotlivá částečka pak bude padat separátně na malém padáčku a před dopadem do vody se nafouknou malé polštářečky, které udrží ty věcičky na vodě. Ve hře je i alternativa, že se nechají klesnout na dno, odkud je pak vyzvedne Nautilus. ☺
To jo. Ještě bych každý díleček vybavil GPS navigací, ať se rychle najdou. Bude to složité jak žebř a drahé jak hotel v Dubaji. Navíc každým startem a přistáním se mohou v použitých materiálech objevovat únavové praskliny a jednoho dne .....
jasne, proc proste jen pristat, natankovat, pripevnit naklad a znovu letet, kdyz to jde udelat podle vaseho napadu! napiste Elonovi ze tomu nerozumi, urcite vas zamestna :DDD
velka gratulace pro SpaceX k uspesnemu vypusteni druzice a k presnemu a povedemu pristani! ted uz jen vylepsit zamky nohou a je to doma :)
Nemají náhodou nějakej problém s gyroskopy? Viz inerciální systém.
Podle mého názoru je chvění způsobené raketovými motory natolik silné, že gyroskopy již nestačí vyrovnávat výchylky z kolmého směru. Když k tomu připočteme silný vítr, zejména na moři...
Chtělo by to vymyslet něco jiného, třeba přistání na tři mocné hydraulické vzpěry, které by zvětšily průměr přistávací plochy. Tzn. musela by se zvětšit i přistávaní plošina, což by bylo na moři výhodou, protože by byla stabilnější.
Každé další technické opatření zvyšuje hmotnost prázdné rakety. Tím se snižuje užitečná hmotnost, kterou ta raketa může nést. Každá tuna, o kterou vzroste hmotnost prvního stupně při oddělení, znamená, pokud dobře počítám, přibližně o 200 kg méně nákladu na orbitě. Nejde jen o hmotnost toho technického řešení, ale také o hmotnost paliva navíc, protože v těžší prázdné raketě bude třeba nechat na přistání více paliva.
Souhlas. Otázkou je, zda-li je lepší přidat nějaká ta kila navíc, nebo vždy přijít o raketu... a ještě po sobě uklidit. Co napáchá raketové palivo v moři, to raději ani nedomýšlím.
Klidně se domýšlejte. Ta raketa létá na petrolej (trochu čistší a speciálně rafinonavý, ale to je asi jedno). Takže udělá menší škodu, než když do moře shodí letadlo obsah nádrží před nouzovým přistáním. A rozhodně méně škody, než když unikne palivo nějaké lodi
Přidat kila navíc je samozřejmě lepší, ale jen do určité míry - kterou musejí určit konstruktéři a ekonomové.
Jsem zapoměl... ty hydraulické vzpěry by měly být na těle trupu a měly by být vysouvatelné (roztažitelné) do pracovní polohy - vysouvaly by se před přistáním na plošinu.
ono beztak casem budou pristavat jen na pevnine, dnes pristavaji na "lod" jen proto ze nemaji jeste povoleni pristavat na vychodniho pobrezi, cena za palivo navic aby mohli pristat na zemi pobliz budouciho startu bude zrejme podstatne mensi, nez cena kterou stejne zaplati za znovu dopraveni rakety na start z mista pristani na vode
tyhle pristani na vode jsou spise testy toho, jak se jim bude dobudoucna pristavat treba na Marsu, protoze tam zezacatku zadna pristavaci pevna plocha nebude, a tech cca 20 mega $ za 1 stupen se jim pak mozna mnohanasobne zaplati pokud budou mit zkusenosti s pristanim v tezkych podminkach jake na te "pohyblive plose" na vode ted maji
na vode budu musiet obcas pristavat tak ci tak. pri niekrorych misiach s vacsim nakladom alebo na vyssiu obeznu drahu neostane tolko paliva aby sa booster obratil a vratil naspat na pristavaciu plochu.
Možná jsem žil v bludu, ale domníval jsem se, že dosažení oběžné dráhy není účelem spodního stupně rakety.
A alespoň ta rezerva paliva nehledě na misi by měla být stejná, ne? Přece to nezačnou šidit, jen protože se mění parametry mise.
Asi lepší na vodě než někde uprostřed pouště, pralesa nebo města. Ono je to přecejen flexibilnější - voda je všude stejná.
Elon Musk: Ship landings are needed for high velocity missions. Altitude & distance don't mean much for orbit. All about speed. Ship landings are not needed for flexibility or to save fuel costs. Just not physically possible to return to launch site. If speed at stage separation > ~6000 km/hr. With a ship, no need to zero out lateral velocity, so can stage at up to ~9000 km/h.
Tomu příspěvku teda nerozumím. Jako, že na loď není potřeba vyrovnat jejich vzájemnou rychlost? Tomu se říká "bouračka".
S návratem zpět na místo odletu jsem tedy nepočítal vůbec. Ale nevím co je na tom fyzicky nemožného - jenom nepraktické.
Věc se má tak, že pokud chcete dostat první stupeň zpět na Zem, tak ho musíte zbrzdit a přimět k téměř kolmému pádu, abyste minimalizoval tření o atmosféru. Pokud jste dopravoval něco na nízkou orbitu, tak máte relativně nízkou rychlost a ještě dost paliva a let pak může vypadat takto - přibrzdíte si a uděláte si saltíčko a doletíte si klidně i až "domů do garáže": https://i.imgur.com/D9BdO86.png Pokud jste však vynášel něco hodně vysoko, tak máte takovou rychlost, že palivo nebude na obrat domů stačit a jen se s prvním stupněm po oddělení otočíte a přistanete tam kde jen to bude možné - na plošině, která připluje tam kde jí bude zrovna potřeba: http://vesmir.stoplusjednicka.cz/sites/default/files/obrazky/2015/04/01_... V obou případech se první stupeň před dosednutím pohybuje rychlostí svižné chůze.
https://i.kinja-img.com/gawker-media/image/upload/s--0f4LidRT--/c_fit,fl...
https://www.newscientist.com/article/dn28788-watch-as-spacex-doesnt-quit...
Ono si to lidé málo uvědomují, ale celý proces je stále v plenkách a SpaceX postupně rozvíjí celý systém. Tento tweet ukazuje, že firma i nadále očekává havárie, které jsou přirozenou součástí vyšlapávání nové cesty. Už v příštím roce by ale SpaceX měla podle Muska zachránit 9 stupňů z deseti.
My best guess for 2016: ~70% landing success rate (so still a few more RUDs to go),
then hopefully improving to ~90% in 2017
— Elon Musk (@elonmusk) January 19, 2016
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.