Na výsledek testu se můžete podívat na videu včetně ponoření a vyjmutí média z vody, čištění a tak dále…

A samozřejmě pokud nechcete na celé video koukat, klíčové informace vám předneseme i v písemno-obrázkové podobě. Takto vypadala kvalita zápisu média hned po prvotním vypálení:

DTD ve vodě - kvalita hned po vypálení

Pro ty z vás, kteří nevědí, co mají sledovat: fialová křivka v horní části představuje zaznamenanou rychlost vypálení (zde 4×, stupnice vpravo) a spolu s bledě modrou, která ji překrývá a která zobrazuje rychlost testování (také 4×) jsou pro nás obě v podstatě nezajímavé ;-).

Zelené hodnoty v horní části by se měly dle standardu ECMA držet do 300 maximálně (stupnice vlevo), což platí pro rychlost čtení 1× (my ale testujeme z časových důvodů rychlostí 4×, takže by mohly být teoreticky hodnoty klidně vyšší, ale počítejme to klidně tak, jako bychom testovali jedničkou). Ve spodní části by se hodnoty měly držet do 4 (opět platí pro rychlost 1×). Křivka v dolní části uprostřed grafu představuje jitter (v podstatě ukazuje stabilitu korektní délky pitů a landů v průběhu vypalování) a je též v podstatě nezajímavá.

Nejdůležitější je tedy horní graf plný zelených hodnot, který ukazuje kvalitu vypálení, spodní graf pak ukazuje spíše kvalitu média jako takového, zde se projevují i případné nečistoty na povrchu (smítka, škrábance a jiné nerovnosti).

Jak sami vidíte, médium je vypáleno velmi kvalitně, neboť hodnoty z 300bodové stupnice nepřekročily ani stovku, a to především na začátku, kde je na tom médium nejhůře. Pravděpodobně to má na svědomí kvalita média jako taková, u středu se médium nejspíše ne zcela povedlo, i tak lze bez problémů hovořit o záznamu, s jehož čitelností by neměly být žádné problémy. Čím dál ke kraji je médium kvalitnější, což je zajímavé i proto, že tomu tak nebývá, a to především z toho důvodu, že se média běžně vypalují rychlostí vzestupnou (čím dál ke kraji se pálí rychleji a rychleji). DVD Data Tresor Disc lze však pálit pouze rychlostí 4×.

No, a jak dopadlo médium po vytažení z vody? Prvotní dojem „zhuntovaného“ média vyřešilo rychlé opláchnutí, kdy bylo médium zbaveno vodních kultur a poté vypadalo už docela kulturně ;-). Pak stačilo jen očistit v ruční rotační čističce a znovu zkontrolovat. Takhle to dopadlo.

DTD ve vodě - kvalita po 3 měsících ve vodě

Hned na první pohled je zřejmé, že se nezměnilo v podstatě vůbec nic. Médium nijak nedegradovalo, stále je čitelné úplně stejně jako bezprostředně po vypálení. Kvalita zápisu dokonce vykázala nepatrně nižší počet chyb, což je v rámci chybové tolerance měření zanedbatelné. Konstatujeme, že pobyt ve vodě médiu nedělá vůbec nic.

Samozřejmě, chybí nám tady srovnání s jiným běžným médiem, za což se omlouváme a hodláme to do budoucna napravit. Pokud jste sledovali video výše, jistě vám neuniklo, že jeho součástí je příprava na další podobný test. DVD Data Tresor Disc jsme ponořili do vody znovu, tentokráte s relativně běžným médiem JVC Archival Grade, což i přes honosný název není nic jiného než běžný Taiyo Yuden, jedna z těch výrazně kvalitnějších značek, přesto stále s organickou záznamovou a stříbrnou odrazovou vrstvou. Obě média byla ponořena do relativně mělkého jezírka s vodou, lekníny a dalším organickým harampádím, předpokládaný pobyt médií je přes zimu, takže se na nich podepíší i teploty pod bodem mrazu, dokonce předpokládáme, že média budou přes zimu zakonzervována v ledové vrstvě (je tu jisté riziko, že tím média budou poškozena, ale to se holt u médií zapomenutých v jezírku stává ;).

Za tento test neudělíme médiím DTD žádné ocenění, protože jsme to zatím neměli s čím srovnat. Příště se ale podíváme na něco výrazně zajímavějšího. Od května do září jsme totiž jedno DTD médium nechali „zapomenuté“ za předním sklem auta parkovaného výhradně venku. Vzpomínáte jistě, jaká byla letošního léta horka (padaly teplotní rekordy). Co myslíte, přežilo DTD takovou saunu? Dozvíte se již brzy.