Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1213-2225.
Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1213-2225.
Takže jako Elektromagnetické dělo z Mass Effectu. Akorát střílelo nějaký tekutý kov a ne pevný. Sci-Fi se stává zkutečností :)
http://masseffect.wikia.com/wiki/Codex/Ships_and_Vehicles#Normandy_Weapo...
tady se spíš nabízí, že budou používat radioaktivní materiál, jako třeba ochuzený uran, protože díky své hustotě bude projektil extra malý a tak nebude tak moc bržděnej atmosférou
Co máte na mysli tím radioaktivním ochuzeným uranem? Ochuzený uran se používá: jako závaží, jako pouzdro pro přenášení skutečně radioaktivních materiálů, pro barvení potravinářského a dekoračního skla...
Použití DU jako střely samozřejmě smysl má, ale s radioaktivitou to nemá nic společného.
Bohuzel i ochuzeny uran je castecne radioaktivni (tedy vic nez bezny material), a problem u streliva je ten ze se ho spousta vypari do vzduchu. Nasledne to lidi vdechuji, a radioaktivni castecky v plicich delaji obrovsky problem.
Oproti tomu napr. uran v dekoracnim skle je pevne vazany, takze sance ze se dostane dovnitr lidskeho tela je minimalni.
Částečně radioaktivní je i draselné hnojivo. A jsou lidé, kteří se pohybují ve skladu, kde jsou toho tuny. Ano, DU je o několi řádů radioaktivnější. Ale reagoval jsem proto, že původní článek vyzníval ve smyslu: "Proč bysme tam těm šmejdům měli házet železo. Radši jim tam hodíme něco radioaktivního, ať si užijou. Ale co? Jo DU je pěkný svinstvo, to by mohlo být fajn" ale tak to není. Na účinky radioaktivity DU by čekali minimálně řádově desetiletí. Správnější úvaha by spíš mohla být: "Maj tam pancíře. Železo je na prd. Co s tím? Potřebujem něco těžšího a tvrdšího... Jo.. DU by mohl být fajn. A navíc když se dostane skrz, udělá další rotyku protože rád hoří!"
Navíc co jsem četl, tak u DU není takový problém s radioaktivitou, jako spíš s toxicitou (těžký kov). A samozřejmě rozprášený uran se do těla dostane snadno, ale ven už je to horší.
Uran neni magneticky.
Uran je paramagnetický, po vložení do vnějšího magnetického pole toto pole zesiluje podobně, jako feromagnetické látky, jen magnetické domény nejsou schopny udržet orientaci bez tohoto vnějšího pole. Vystřelit ho lze, ale s nižší účinností, protože tato magnetická "skleróza" roste s čtvercem vzdálenosti a také hodně závisí na tom, jak se střela zahřívá.
Tahle zbran bude palit ciste kovove projektily bez vybusny hlavice vyuzivajic na niceni cilu jen silu kineticke energie, proto si ja osobne myslim ze nejednodusi se branit vuci takovym projektilum bude integrace vysoce vykonniho proti/anti-magnetu ktery by prave tehle strely jednoduse odpudzoval, zakladem je vedet jakym nabojem bude nabity projektil po vypaleni a podle toho seridit parametre magnetu(zaporny/kladny).
Možná v magnetickém poli neutronové hvězdy ano. Obávám se, že v našich podmínkách to nebude fungovat. V tomhle případě bude jednodušší uhnout. Výkonnější radar by měl stačit. Koneckonců za tou střelou se potáhne žhavá čára atmosférou. Když prsknete kus železa sedminásobkem rychlosti zvuku, bude to prostě vidět...
To je s odpuštěním blbost. Magnet nemá žádný máboj. Ty střely nejsou primárně nějak zmegnetizované. princip je podobný jako lineární asynchronní motor. Projektil je dynamicky magnetizován tím samým polem které ho urychluje. Chvíli po výstřelu je to jen kus letícího kovu. Abyste ten projektil mohl zachytit, musel byste přímo do jeho dráhy a v přesném směru strčit podobnou hlaveň, která by jej musela zachytit. Musel byste sehnat dost energie na vybuzení protizbraně, správně ji načasovat (jakou budete mít toleranci, když projektil letí 7mach?) a zároveň vymyslet co s tou energií, kterou z projektilu zachytíte.
A pak si ještě nejsem jist, nakolik je to technicky možné bez toho pouzdra a podstavce co ze střely po výstřelu odpadne.
Čistě fyzikálně se to běžně daří na úrovni atomů a molekul :-) U střely to není jiné, jen ta energie je trošku jinde. Jednoduše střela vletí do magnetické pasti, což by byl prstenec v ten správný okamžik napájený neskutečným množstvím energie. Takže scifi.
Takže stačí 16 motorů ze supersportu nebo tři motory z nějaké silné lokomotivy... Tohle myslím nebude problém.
Tedy pokud si někdo neplete MW a MWh...
jop pletu si to.64MJ je cca 0,01778 MWh. Ale prehnat tolko stavy za zlomok sekundy si vyzaduje riadne kondenzatory a silne kable ;-) ak dobre pocitam cca 12MW generator by mal stacit na nabitie kazdych 6 sekund=10 ran za minutu. + treba rezervu na straty + na technologiu prislusenstva a sme na tej 16 MW elektrarni.To sa na len tak nejaku lodicku nevojde. Pre predstavu diesel generator MAN 18V48/60 TS el. vykon do 20 MW vazi prazdny 407 ton (priestor 24m x 4m x 10m) + k tomu este kapacitory a cela technologia okolo kanona ....
Nebudou pálit hodiny v kuse. Bude stačit malinkatá turbínka co bude pálit letecký benzín nebo třeba zemní plyn. Za 30s nafičí na provozní otáčky a výkon je na světě.
To je sice pravda, ale zase na druhou stranu si dokážu představit "vytrvalou" palbu, kdy se bude vyhánět banda teroristů z jeskyní (proč jim nerozmlátit horu, že?), sestřelování letadel, likvidace seskupení plavidel a podobné úkoly. O možnostech aktivní obrany nemluvě.
Těch použití je nepřeberno. Jakmile se jim podaří vyřešit opotřebení kolejnic (ať už odolností nebo rychlou výměnou), budou to používat prakticky na cokoli. Ta turbína je dobrý nápad, ale potřebuje vysokou přesnost zpracování, byla by vysoce namáhaná proměnnými pracovními podmínkami a bylo by třeba sebou vézt další druh paliva.
Osobně se tedy přikláním spíš pro malý jaderný reaktor, protože ten poběží pořád, palivo se nemusí doplňovat každou chvíli a jeho výkon lze distribuovat dle potřeby mezi motory, podpůrné systémy a zbraně. Když se začne střílet, tak se holt na pár minut pojede setrvačností a námořníci se zrovna nebudou moct holit elektrickými strojky...
Malý jaderný reaktor určitě ne. Reaktory např. v ponorkách jsou dimenzovány na stabilní chod a proto fungují spolehlivě. Je naivní si myslet, že vytáhnu tyče a budu mít na chvíli desetinásobek páry a po hodince je zasunu a jedu na normál. V reaktoru totiž nejde jen o teplo, ale také o štěpné produkty, které se systémy na nějaké lodičce nedají takto rychle korigovat, proto to nikoho ani nenapadlo. Přes parní cyklus to nepůjde, musel by se vymyslet reaktor, který by využíval kromě (nepoužitelného) parního cyklu i cyklus elektronů z jaderné reakce, což by u malých reaktorů nemusel být problém, protože není třeba vést elektřinu přes půl kontinentu (a do zásuvek montovat filtr elektřiny z Temelína :-)
Já měl právě na mysli regulaci v podobě spotřeby. Výkon reaktoru by byl celou dobu stejný...
Nechápu formulaci "regulaci v podobě spotřeby". Nedává to logiku, pakliže reaktor běží na stejný výkon, nemůžete odebírat více tepla.
Turbíny, reaktory...mně přijde, že pro takovéhle aplikace (desítky megawattů po jednotky až desítky sekund) by byl ideální normální magnetohydrodynamický generátor.
Hmm, tak na tomto principu jsme před několika desítkami let "měřili" kapacitu filtračních kondenzátorů pro anodové napětí (cca 200 - 600V). Byla to docela zábava a chtělo to trochu odvahy. "Měřící přístroj" sestával ze skleněné trubičky (cca 1m) umístěné svisle, cívky ze silnějšího drátu (5-10 závitů). Ta se umístila kousek nad spodní konec trubičky. Do trubičky se vhodila ložisková kulička a nad ní "smuchlaný" kousek papírku (tvořil paměť špičkové hodnoty). Dobrým kondenzátorem známé kapacity nabitým na dané napětí se provedla "kalibrace" - vybití kondenzátoru do cívky vymrštilo kuličku do určité výšky a pak už se daly porovnávat ty další.
V reálu budou mít ty cívky určitě ze supravodičů.
Jj, člověk je tak chytrý až se jednou sám vyhubí.
OK, tak som si pozrel "cele" uvodne video.
www.youtube.com/watch?v=fhBIZF35rSM
Zaujimalo by ma, co je to vlastne za zdroj ohna, lebo tiez rovnako predpokladam, ze by sa mohlo jednat o nejaky druh linearneho motora - urychlenia. (a predpokladal by som dlhsiu drahu/hlaven).
OK, ale teda vec, ktoru si "vymyslat" nemusim - vsimnite si - ako sa po vystrele strela "kolise"...
Zdroj ohně je podle mě hoření materiálu střely na vzduchu (stejně, jako při vysokých rychlostech hoří kovy v atmosféře. Jde vidět, že zdroj hoření není externí, protože kopíruje konec střely. Otázka je, proč nehoří čelo střely (aneb něco se děje na bázi projektilu)
Ale i tak je to video důkaz "velkohubosti" světového četníka. Trapná vzdálenost s neidentifikovanou napájecí soustavou. Vzhledem ke kadenci to chtějí používat jako obdobu kaťuší, mizerná přesnost, ale deštík.
To není oheň, to je plazma.
Pekne video. Len nechapem, preco vystrelovali ojnicu z morota :) Tupi projektil nie je asi najvhodnejsi a smer dobre drzat nebude.
Jestli se divam spravne, tak v obrazku je uvedeno, ze to dostreli 200NM+, tzn ne "až 200 km" , ale vice nez 370km. Tedy pokud je to NM namorni mile, coz se da predpokladat.
U testovacího prototypu railgunu je uváděn dostřel pro nepřímou palbu až 110 nautical miles (to je těch +- 200 km), obrázek zmiňuje už finální railgun (200+ nautical miles, tedy 370+ km), který by se měl objevit na lodích (odhadem někdy mezi 2020 až 2025), na jakých typech (třídě) lodí bude nasazen to rozhodnou podle úspěšnosti/neúspěšnosti testy na moři už za dva roky.
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.