CDR.cz - Vybráno z IT

Diskuse k Velký třesk nikdy nebyl! Vesmír prý nemá konec ani začátek, šokuje nový výzkum

Byl jsem na přednášce prof. RNDr. Petra Kulhánka - Jak zkoumáme Velký třesk a říkal, že již delší dobu nikdo se singularitou či nekonečností nepočítá! Takže tvrzení "nekonečná hustota, která bývá běžně uznávána" se nějaký pátek ve vědeckých kruzích už nenosí, spíše se hovoří o kvarkové (gluonové) "pěně" :) No a jakmile někdo na mne vytáhne kvantovou mechaniku, pak si pod tím můžu představit naprosto všechno - od cestování časem až po zakřivení prostoru - je to taková obezlička, kterou vysloveně nemám v tomto oboru rád :) Navíc mi ta teorie moc nekoresponduje s výzkumem temné hmoty a energie dobře popsané v knize 4% vesmír ;)

+1
-22
-1
Je komentář přínosný?

Tak singularita na počátku (uvažujíc v našich čtyřech rozměrech) je nesmyslná i úplně selskou úvahou, na to nemusí být člověk žádný Einstein. Pokud bychom všechnu hmotu a energii současného vemíru umístili do klasické singularity (a počítali jenom naše známé čtyři dimenze), byla by to jenom obrovská černá díra s tepelným zářením limitně blízkým nule. Takže by ji nic nenutilo se rozpínat (nedejbože třesknout) a vypařovala by se jenom ukrutně pomalu. Prostě by jenom tak tupě ležela a nic nedělala. :-) IMHO se něco dovíme až studiem těch zbývajících šesti až sedmi dimenzí.

+1
-30
-1
Je komentář přínosný?

Tak si to zkuste představit tak, že vesmír je celý uvnitř té černé díry. Nepředstavujte si to, že vesmír se big bangem někam rozpíná, ale že big bang je vesmír.
Proto se tomu taky řiká singularita, že se to zrovna nechová standardně. Stejně tak jako 0 oproti ostatním číslům jdoucím po ní.
Tím neřikám, že BBT je automaticky správně.

+1
+21
-1
Je komentář přínosný?

Jdu nachytat další mínusy, i když nevím moc proč. :-)

Současná představa o černých dírách je asi taková, že uprostřed černé díry je veškerá hmota namačkaná buď v jednom jediném bodě (s nulovým průměrem), nebo kružnici, která se udržuje rotací, aby nespadla do jednoho bodu. Tomuto se říká singularita, její vlastností je, že nemá žádnou vnitřní strukturu - cokoli do ní spadne sice zvýší její hmotnost, ale jinak ji nijak nezmění. Jak by se koneckonců mohl změnit hmotný bod?

Dle obecné teorie relativity je v singularitě zhroucený i časový rozměr, opět do jednoho bodu, tzn. singularita obsahuje i veškerý čas. Takže pokud se na ni díváme z pohledu našich obvyklých čtyř rozměrů, je to ve všech směrech jenom bod bez vnitřní struktury. Tím pádem představa vesmíru uvnitř černé díry je spíš fantasy.

Na druhou stranu se za horizont událostí (a zpět) zřejmě nikdy nepodíváme, takže je určitě možnost, že za ním se hmota a energie začne chovat nějak úplně jinak (začne fungovat nějaká nová síla například), nebo se rozvinou nějaké další rozměry, které my vně nevnímáme, takže vyločit to samozřejmě nejde.

+1
-26
-1
Je komentář přínosný?

Jde o chapani nasema ocima, nasim meritkem. Kdyz hypoteticky prenesu popis cerne diry na neco beznejsiho jako je treba nase slunce a budeme uvazovat o bode kde je horizont udalosi, kde bude?
K zemi leti svetlo 8 minut ale od povrchu slunce k jeho stredu je to nekolik stovek tisic let. Je to dano obrovskou gravitaci ktera, ano, ovlivnuje i cas. Kdyz to znasobime do rozmeru nasi, spis mensi, galaxie v jejimz stredu je cerna dira, bude jeji hranice horizontu udalosti hodne vzdalena, ale jen z naseho pohledu. Pokud by nas gravitace neroztrhala na kusy tak by se dalo priblizit vice ke stredu a zhrouceni casove osy by zprvu nebylo tak ocividne.

+1
-36
-1
Je komentář přínosný?

Myslím, že velmi dobrou odpověď na otázka co je to sigulatira a jaký je vlastně vesmír dávají kvarkové experimenty - zejména quantum entanglement by ledaskomu mohl ledasco naznačit:
<b>Quantum Relativity</b>
http://www.youtube.com/watch?v=zVSe8JZ_eag

Mám za to, že kdo pochopíte toto video, které jsem linknul, pochopí, co je to celý vesmír: proč se zdá, že se rozpíná tak, jako bublina, na které jsou "projektovány" hvězdy a galaxie, atd. atd.

<i>"Time and space are actually created by the interaction of quanta."</i>

<i>"Origins of the universe is singularity: timeless and spaceless state."</i>

<i>"You can't say that the singularity existed before the Big Bang. That's putting timeless inside of time. If something is timeless, it have no temporal relationships. It cannot be before or after anything."</i>

<i>"Now if quanta and the singularity are both timeless and spaceless, then they cannot be separate. (...) If quanta and singularity are not separated, then they are actually one."</i>

<i>"The singularity does not ceased to exist in explosion billions years ago. Quanta are the singularity interacting with itself. Everything is one. Literally."</i>

...sice důsledky těchto faktů pochopí jen málo lidí (a daleko víc lidí je nebude chtít pochopit), ale když se budou odchovanci teorie Velkého Třesku snažit, tak snad i jim to třeba zapálí... (tuto hnusnou poznámku jsem napsal proto, že mě fascinuje množství mínus hlasů pro názory, které se odklání od teorie Velkého Třesku...)

PS. pokud chce někdo brát nějaké (jakékoliv - včetně teorie Velkého Třesku) teorie vědců vážně, pak je třeba si uvedomit, že např. fyzické modely a reálná měření energie ve vakuu se rozcházejí o tak moc, že počet všech atomů ve všech hvězdách v pozorovatelné čísti vesmíru (to je "jen" 10 na 80) je zcela zanedbatelný proti rozdílu mezi potenciálem 1m3 vakua naměřeným a teoretickým (to je 10 na 107 (!) ) ... Poněkud fail, že?

<b>The Vacuum Catastrophe - Zero-Point Energy</b>
http://www.youtube.com/watch?v=m1FUraLn4v0

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

To ale prave vubec neni pravda. Pokud by jste vsechnu hmotu a energii dal do jedne cerne diry tak v tom okamziku by zanikla moznost pozorovani vne jelikoz "venku" by uz nemohl byt zadny pozorovatel ale dokonce uz by vne nemohl ani existovat zadny cas. Cas bez hmoty a energie nemuze existovat. Pokud se tedy jednou stane to ze se vsechny cerne diry a zbyvajici energie ktera ve vesmiru je smrskne do jedne cerne diry pak nas vesmir s nasim casem zanikne. Nezanikne ale energie ktera se stane soucasti cerne diry. Sice pak nebude mozne tuto cernou diru pozorovat z venci ( zadne venku uz nebude) ale porat tu je moznost pozorovat deni uvnitr a to za predpokladu ze jsem uvnitr cerne diry. Osobne si to predstavuji tak ze cerne diry jsou zarodek noveho casoveho useku vesmiru. Uvnitr jiz bezi cas ktery je zcela nezavisly na casu a dejich vne. Myslim si ze cerna dira nekoncentruje jen hmotu a cas ale take prostor. Z naseho pohledu muze mit prumer treba kilometr ale pokud bych byl uvnitr tak bych videl prostor klidne velikosti galaxie nebo treba celeho vesmiru. Pokud totiz plati maximalni rychlost svetla tak se da snadno vypocitat i maximalni mozna hustota hmoty. Problem je ze tato hodnota nesouhlasi s velikosti cernych der. Jedine vysvetleni je ze uvnitr cerne diry je sice hustota hmoty relativne nizka ale prostor ve kterem se nachazi ma jine objemove parametry. Jednoduse receno. Co je pro nas centimetr muze byt z pohledu pozorovatele uvnitr cerne diry miliardy km. Z toho ale vyplyva jeden zajimavy dusledek a to ten, ze uvnitr cerne diry vubec nemusi byt nejake ultra brutalni podminky ve srovnani s tim co zname. Uvnitr muze byt uplne klidne z naseho pohledu temer prazdny prostor ve kterem je volne rozptylena hmota. Kdybych byl uvnitr takove cerne diry kterou bych povazoval za svuj vesmir a ktera by byla jeste obklopena vesmirem ve kterem vznikla a z toho vnejsiho vesmiru by pohlcovala energii tak bych mohl pozorovat jak ze vsech stran prichazi zareni. Jeho intenzita by byla dana hustotou energie vne cerne diry. Toto mimochodem pozorujeme. Rika se tomu reliktni zareni. Myslim ale ze nejde o pozustatek velkeho tresku ale o energii ktera prichazi z prostoru vne horizontu udalosti cerne diry ve ktere zijeme. Dalsim efektem ktery bych diky tomu pozoroval je skutecnost ze by se takova cerna dira z pohledu zevnitr rozpinala vsemi smery protoze by v ni pribyvala energie a s ni i prostor. Vesmir uvnitr by se zvetsoval. Hlavne by na tento vesmir uvnitr cerne diry ale pusobila gravitaci hmota vne. Vypadalo by to zevnitr jako by se vesmir nevysvetlitelne rozpinal zvysujici se rychlosti. Jako by ho pritahovala hmota nebo energie ktera ve vesmiru chybi. Tento efekt je take pozorovan. Domnivam se tedy he zijeme uvnitr cerne diry okolo niz se nachazi vesmir ve kterem vznikla. Tento vesmir postupne zanika a jednoho dne se vsechna energie tohoto vesmiru stane soucasti naseho vesmiru a ten vne zanikne. Nas ovsem ceka stejny osud a jiz dnes jsou tu miliafdy cernych der ktere jednou pohlti cely nas vesmir a s nim i cely prostor a cas. Vse pak bude znovu probihat v nekonecnem cyklu.

+1
+32
-1
Je komentář přínosný?

Zase to s tou černoděrovou paralelou nepřehánějme - to má být jen taková berlička. Když už tedy tl;dr bude Vám vadit, když Vám vaše představy trochu rozbořím, tak kde jsem jim porozuměl:

Nevím jestli součet energie v našem vesmíru, vzhledem k jeho hustotě vůbec může vytvořit horizont událostí. Jinými slovy jakékoli světlo v ČD nezná směr ven - to by se dalo otestovat - jakékoli světlo by nešlo rovně ale neustále mírňonce zahýbalo.

Pokud vím, vesmír se nesmrskne do ČD, naopak se zdá že se stále rychleji rozpíná.

V každém případě jakákoli hmota v ČD nepřipomíná cokoli co známe. Slunce se zbaví čehokoli co není vodík nebo helium. Následně neutronová hvězda čehokoli co není neutron a pravděpodobně komprese pokračuje dál. Cokoli co příjde do ČD později je termizováno a našpagetizováno(na Vaše nohy působí mnohonásobně větší gravitace než na Vaši hlavu)

Reliktní záření má přesně danou nízkou teplotu s minimálními rozdíly. U záření z vnějšku bych čekal celé spektrum, neboť přichází neustále nové, nebo alespoň vysokou teplotu(=dorazí nejdříve).

S přibývající energií prostor nepřibývá, ale spíš ubývá(energie=hmotnost=gravitace=ohýbání prostoru).

Gravitace se neuvěřitelně zmenšuje se vzdáleností, tak kdoví jestli by vnější vesmír měl vůbec nějakou sílu. Navíc bychom čekali, že na okrajích by se tak objekty vzdalovaly stále rychleji. Zatím to z pozorování vypadá, že vesmír se rozpíná všude stejně.

Energie vnějšího vesmíru nemůže všechna skončit v jeho ČD jestliže se stále rychleji rozpíná. Nějaká energie unikne a jestliže i ČD něco vyzařují(Hawkingovo záření), tak se ve vakuu taky za chvíli rozpadnou.

+1
+18
-1
Je komentář přínosný?

...S přibývající energií prostor nepřibývá, ale spíš ubývá(energie=hmotnost=gravitace=ohýbání prostoru).... To bych netvrdil. Pokud se shodneme na tom, že energie + čas = prostor pak platí, že prostor nemůže existovat bez energie. Pokud všechna energie spadne do černé díry a vně už žádná nezůstane tak už žádné vně není protože kde není energie není ani prostor ani čas. Domnívám se ale, že energie a čas je stav prostoru a to co doopravdy padá do černé díry je samotný prostor. Čím má prostor vyšší energii - tím má i větší gravitační sílu. Jelikož ale s narůstající energií pádu se čas spomaluje tak do černé díry vstupuje energie sice rychlostí světla ale s nízkou energií - reliktní záření by pak byla jen pravděpodobně interakce vnitřní energie černé díry s prostorem který vstupuje zvenčí. Vzhledem k tomu že nevidíme ani jádro naší galaxie (díky plynům v okolí) pak bych si nedělal iluze že bychom mohli vidět okraj vesmíru.

+1
-31
-1
Je komentář přínosný?

Slunce = hodně energie, málo prostoru. Hluboký vesmír = málo energie, hodně prostoru. Takže jestli vůbec nějaká korelace mezi energií a prostorem existuje, tak "čím víc energie tím míň prostoru". To je spíš jen vžitá představa z toho, jak nám ve škole do hlavy vtloukali Kartézskou soustavu souřadnic. Podle mě prostor vzniká jakmile jsou dvě částice, které si spolu můžou povídat (vznikají "události" podle Einsteina).

Pokud spadne všechna E do díry, jakože nespadne pokud víme.

Prostor nikam nepadá, ale ohýbá se ke všemu co má gravitaci. Tedy i k ČD. Pokud by tam vyloženě padal, světlo by se kolem ohýbalo jinak, a my bychom to viděli.

Jestli je vnější vesmír tak:
A) by jsme ho neviděli, neboť nedohlédneme ani na kraj vnitřního světa. Tzn. reliktní záření není od tamtud.
B) reliktní záření je přesně stejné ve všech směrech. U ČD díry bych čekal, že nejvíc světla jde ze směru jejího prstence a nejmíň od jejích pólů.

+1
+12
-1
Je komentář přínosný?

a) jestliže je reliktní záření pozůstatek velkého třesku pak sledujeme okraj našeho vesmíru. Tzn. Tak nebo tak je to okraj vesmíru ať už věříme tomu že to je pozůstatek velkého třesku a nebo energie přicházející vně.
b) Reliktní záření není přesně stejné ve všech směrech. Naopak vykazuje velké fluktuace

http://cs.wikipedia.org/wiki/Reliktn%C3%AD_z%C3%A1%C5%99en%C3%AD#mediavi...

Nicméně nevypadá jako záření přicházející dovnitř rotujícího tělesa kde venkovní hmota má tendenci soustředit se v oblasti rovníku. Ona ale nejspíš černá díra není těleso které by rotovalo. Ani nemůže být. Jediné co rotuje je energie která obíhá vně. Je to pozůstatek rotace původní hvězdy. Nicméně černá díra začíná těsně za horizontem událostí kde by již obvodová rychlost byla vyšší než rychlost světla. Což není možné. Samotná černá díra tedy nerotuje. Myslím si tedy, že horizont událostí je oblast kde se všechna energie pohybuje stejnou rychlostí a stejným směrem. Tedy rychlostí světla a směrem k centru černé díry. A to bez ohledu na směr ze kterého do černé díry energie spadne. Nemůže ale jíž o zcela homogení sféru protože by to odporovalo kvantové teorii. Nicméně o homogenitě v reliktním záření nemůže být řeči - viz. mapa reliktního záření.
Další možností proč by reliktní záření nemuselo být uspořádané okolo poledníku je situace kdy černá díra (náš vesmír) je již tak velký že vnější rotace je velmi pomalá. Stejně jako se pomalu točí naše země a nepozorujeme že se mraky hromadí okolo rovníku. Spíše jsou rozprostřené +- pravidelně ale nějaké proudy se samozřejmě dají vysledovat. Nicméně v případu vesmíru budou tyto změny tak dlouhodobé že sledovat změnu topologie reliktního záření není v lidských časových možnostech.

+1
+5
-1
Je komentář přínosný?

a) Jestliže my sledujeme okraj vesmíru, tak jsme přesně uprostřed. To je žůžo. U reliktního záření jde o to, že sledujeme světlo, které cestovalo přesně tolik a tolik let odpovídající tomuhle a tomuhle jevu co se stal v minulosti všude na všech místech.
b) Teplota je 2.72548±0.00057 K. Rozdíly na tom obrázku jsou asi 100000x zvětšené (účelem bylo zvýraznit počátek změny z vesmíru, který je všude stejný).

+1
-27
-1
Je komentář přínosný?

Problém situace že bychom byly ve středu vesmíru je stejný jak u reliktního záření tak u hypotetického záření přicházejícího vně černé díry zvané náš vesmír. Pokud vyloučím situaci že skutečně jsme +- uprostřed tak relativní rovnoměrnost může znamenat také to, že přicházející záření se s časem v podstatě nemění. Pokud horizont událostí funguje tak že nasměruje každou energii dovnitř rychlostí světla a kolmo ke středu pak je klidně možné že po celou dobu bude záření rovnoměrně rozptýleno po celém povrchu černé díry (horizontu událostí) ve stejné hustotě. Homogenita reliktního záření právě mluví spíše ve prospěch teorie že vesmír je vnitřek černé díry. Nicméně velký třesk je vlastně jen začátek rozpínání a ochloazování prostoru uvnitř černé díry takže se jedná o dva názvy pro stejný jev.

+1
-35
-1
Je komentář přínosný?

U reliktního záření ten problém neni. Neboť byl vesmír všude skoro stejný, je jedno kde jste a kam se koukáte - pozorujete prakticky to samé.
ČD by musela energii z úzkého pásu, kde jí přijímá z vnějšku homogenizovat a rozprostřít po celé kouli a pak ho vstřelit dovnitř a to pod přesně daným úhlem. To nevím jak by toto světlo zorganizovalo, ale řekněme kdyby. Pokud byste nebyl veprostřed vesmíru, pak z okraje který je Vám blíž byste pozoroval víc světla než z okraje který je od Vás dál. Jednoduchý protipříklad.
Navíc pokud vidíte okraj odsud, pak se stačí kousek posunout a vidíte co je za okrajem. U RZ pokud se posunete vidíte to samé, neboť zdroj světla v místě na které se koukáte(před těmi mld let) vypadá stejně jako ten na původním místě

+1
-30
-1
Je komentář přínosný?

Pokud bych pozoroval reliktní záření a nebyl uprostřed tak by se právě to co vidím muselo lišit. Protože čas který trvá než ke mne informace dorazí by byl z různého směru různý. A je obecně přijímáno že reliktní záření se mění. Chladne. Pokud bych nebyl skutečně uprostřed pak bych viděl že z jedné části přichází záření teplejší než z té druhé. Oblast která by byla blíže - by mi připadala chladnější a ta vzdálenější teplejší. Buďto tedy nesleduji reliktní záření (které se musí s rostoucím prostorem a snižující se hustotou energie ochlazovat) a nebo jsem skutečně ve středu vesmíru (nepravděpodobné ale ne vyloučené).

+1
+7
-1
Je komentář přínosný?

Oblast kterou sledujete je přesně daleko a přesně dávno. Cokoli co sledujete blíž je novější a tudíž jiný vesmír(už s hvězdami), cokoli dál nevidíte protože to bylo před BB(resp. před expanzí). Cokoli novější co vidíte je blíž(hvězdy), cokoli starší je před BB. Ve všech místech ve všech směrech vidíte obdobné reliktní záření stejné teploty ze stejné doby, ale na jiném místě(ale to je jedno pže vesmír vypadal všude skoro stejně +- ty miniaturní odchylky). Důsledky rychlosti světla se blbě chápou, uznávám.

+1
-34
-1
Je komentář přínosný?

To si nemyslim (stejne daleko a stejne davno) ale na tom nezalezi. Kdyby bylo to stejne daleko a stejne davno okraj cerne diry zevnitr tak se bude projevovat stejne jako okraj vesmiru. Otazka je proc by se melo zareni z expanze ktera smeruje smerem "od stredu" hnat smerem k nam. Tedy "dovnitr". Mnohem pravdepodobnejsi by bylo ze se jedna o hawkingovo zareni - tedy ta cast ktera se zjevi uvnitr cerne diry. To by pak melo presne ten charakter. Prichazelo by ze vsech stran a bylo by relativne stejnorode. Hawkingovo zareni vznika nahodne po cele plose cerne diry.

+1
-30
-1
Je komentář přínosný?

Myslet si to nemusíte, ale tak to je. Jakékoli světlo, které k nám doputuje pochází z minulosti. Tak funguje rychlost světla. Čím vzdálenější místo, tím vzdálenější minulost. Nejvzdálenější místo původu světla = nejdávnější minulost = reliktní záření.
Nežene se od středu k nám, ale ze všech bodů vesmíru dávné minulosti, do všech bodů současného vesmíru (jako normální bodový zdroj světla).
To záření není z expanze - tu právě nevidíme, protože byla rychlejší než světlo(je pro nás za časovým horizontem - světlo nemělo dost času doputovat). Je z okamžiku těsně potom, kdy vesmír začal být průhledný a světlo mohlo volně přímočaře putovat maximální rychlostí světla.

Jak říkám, jestliže jste v kouli která na Vás homogeně svítí, jak tvrdíte, pak dostáváte víc světla z té strany, které jste blíž(pro představu od Slunce dostáváte víc než od Alpha Centauri). Jestliže dostáváte stejně, pak jste přesně uprostřed a dohlédnete až tak daleko - vesmír je přesně tak velký, aby ti vyvolení dohlédli všude. Z toho jsem doufal už jsme vyrostli - kolem země neobíhá žádná koule s dírama z kterých na nás svítí světlo.

+1
+11
-1
Je komentář přínosný?

Homogenni zareni muze prichazet ze vsech smeru pouze pokud jsem uprostred (pravdepodobnost miziva) a nebo pokud se vlastnosti reliktniho zareni v case nemeni. Coz neni pravda. Energie reliktniho zareni klesa jak se rozpina vesmir. Vzhledem k tomu ze reliktni zareni ke me putuje ze vsech stran sice rychlosti svetla ale po ruznou dobu ( ruzna vzdalenost - pokud nejsem priblizne uprostred ) pak neni mozne aby bylo reliktni zareni homogeni zalezitost jelikoz jeho intenzita v case klesa. Jelikoz ale reliktni zareni homogenni v podstate je tak jsou jen dva mozne zavery. Budto jsem uprostred vesmiru cemuz se da s uspechem neverit ( to uz tu bylo nekolikrat) a nebo neni zareni ktere pozorujeme tim cim si myslime ze je.

+1
-2
-1
Je komentář přínosný?

Světlo vznikne v bodu p1...n, ve všech bodech vesmíru do všech směrů s teplotou T1 +- malé odlišnosti v různých bodech. Putuje konstantní rychlostí c. Za stáří vesmíru t, doputuje vzdálenost s a roztahováním vesmíru ve všech jeho bodech "schladne" na teplotu T2.

Tudíž ze Země vidíme toto světlo s T2 na povrchu koule o poloměru s a středem v Zemi, kde vidíme vesmír v čase (současnost - t) a podmnožinu z bodů p1...n. Světlo z bodů které jsou uvnitř té koule, už u nás dávno bylo a putovalo dál. Světlo vně té koule k nám ještě nestačilo doputovat. V každém případě ho vidí někde jinde na planetě X, na své kouli s poloměrem s a taky teplotou T2. V budoucnosti t2 > t, kdy to světlo bude putovat čas t2, ho všichni uvidí s teplotou T3 < T2, protože se vesmír ve všech svých bodech zase o něco rozepnul, světlo musí rozložit svojí energii na větší prostor.

Nepotřebuju být veprostřed. Všichni uvidí světlo s teplotou T2, akorát uvidí na tom obrázku jiné fleky těch odchylek, pže se jedná o jiná místa vesmíru minulosti.

+1
+7
-1
Je komentář přínosný?

Při pádu hmoty do černé díry dochází k vyzařování, které se rovná takřka hmotnosti hmoty, která do ní padá. Jinými slovy, dnes známý fyzikální stav černých gargantuů neodpovídá modelu počátku vesmíru. Problém je v tom, že u dnešních černých děr existuje teoretický předpoklad výpočtu hustoty hmoty za horizontem událostí. U počáteční singularity to jen tak udělat nelze.
Proč?
No protože ani nemůžeme mít prozatím informace o celkové hmotě a celkové velikosti teoretického horizontu událostí.
Co ale můžeme zkoušet, je objevovat hustější a hustější formy hmoty a vytvářet jejich teoretické modely. Nepochybuji, že jednoho dne objevíme stav hmoty, jaký panuje za horizontem dnešních černých děr. Je ale pravděpodobné, že to stále nebude dost.

Už jenom teorie expanze, která by měla vysvětlit fungování vesmíru v úplných počátcích, je dle mého názoru pochybná. Z ničehonic se vesmír roztáhne rychlostí vyšší než světlo? Docela blbost, ne? Ale kdyby byla v dané velikosti singularita, která se vnitřními procesy narušila a došlo k narušení horizontu událostí, to už by bylo jiné kafe.

Obecně ale problém vesmíru, jak jej známe, je postaven v několika věcech na hlavu. Pokud je vesmír bez cyklů, jaktože ještě energeticky nezdechnul? Pokud vesmír existuje v cyklech, jak se podařilo narvat veškeré částice zpět do singularity, aby energeticky nezdechnul? Pokud je vesmír singularitou a drží si záření vevnitř, jaktože uvnitř vznikají další singularity?
Je v tom bordel, kterému nikdo nerozumí.

+1
+5
-1
Je komentář přínosný?

...Z ničehonic se vesmír roztáhne rychlostí vyšší než světlo? Docela blbost, ne?...

Ani ne ale otázka je kde stojíte. Pokud stojíte vně černé díry a sledujete jak do ní padá hmota pak v současné situaci nemůžete pozorovat nadsvětelné rychlosti. V podstatě je nemůžete pozorovat nikdy. Co ale můžete pozorovat je změna velikosti prostoru. Jednoduše řečeno - co byl včera metr je dnes centimetr...ale to opět nemůžete pozorovat pokud jste součástí děje. To by se Vás to také týkalo a ačkoliv by se vzdálenost mezi hmotou zmenšovala vy by jste to vnímal jako že se vzdálenost nezměnila. Představte si to tak že vesmír je gumová tkanina s pevně danou strukturou kdy jsou od sebe vlákna vzdálena 1mm. nic mezi vlákny prostě nemůžete pozorovat protože tam už nic není z pohledu pozorovatele který je vetkán do tkaniny. Pokud jste vlákno tak víte že vedlejší vlákno je vzdáleno 1 mm a tak to prostě je. Vidíte souseda a víte že to je minimální vzdálenost rovna 1 mm. Podíváte-li se ale z vnějšku jako pozorovatel který není součástí této tkaniny tak vidíte tuto tkaninu a vidíte i mezery mezi vlákny. Pokud tkaninu natáhnete tak se vzdálenosti mezi vlákny zvětší - pro vnějšího pozorovatele. Ale pro samotné vlákno se pokud jde o prostor nic nemění. Pořád mám vedle sebe souseda kterého jsem měl, pořád je z mého pohledu stejně daleko protože nejsem schopen pozorovat nic mezi vlákny (to neznamená že tam nic není). Takže se mi jeví vzdálenost k sousedovi stále stejná. Co se ale změní jsou vlastnosti souseda. Změní se to že je natažen - tím na venek se může jinak projevovat. Nicméně jde o změnu stavu nikoliv o změnu vzdálenosti. Pro pozorovatele vně se pak změní jak vzdálenost tak stav.
A tedy k tomu podstatnému. Pokud sleduji vesmír uvnitř tak nic se nepohybuje rychleji než světlo - vždy vidím svého souseda. Klidně se ale může stát, že se změní struktura prostoru a to vyšší rychlostí než je rychlost světla. Sousední částice se ode mne vzdálí nadsvětelnou rychlostí (pohledem z venku) ale zůstane vedle mne (při pohledu zevnitř). Jediné co zevnitř vnímám je změna jejího stavu - například klesne teplota. V podstatě je to velice jednoduchý princip na přestavení si. Jen je třeba stále brát v potaz kde stojím a co sleduji (co si představuji že sleduji). Problém ale je ten, že jednotlivé dimenze jsou si zřejmě schopny vyměňovat energii pouze na té nejelementárnější úrovni - tzn. mezi dimenzemi se přelévá pouze prostor a stav prostoru teprve dává vzniknout vyšším formám věcí jako je energie.

Pro představu analogie ze světa počítačů.
Existuje nějaká paměť a já jsem v ní uložen. Vidím že se skládám z nějakých součástí až se dopracuji k tomu že nejmenší součást je 1bit. Nic menšího už adresovat nelze a považuji to za nejmenší jednotku všecho. Nejsem schopen vidět že 1bit se skládá z hromady atomů a ty z dalších částic. Jednoduše proto, že tyto částice na mne už nijak nepůsobí a z pohledu uvnitř prostě neexistují. Mám li vedle sebe dva bity tak vzdálenost mezi nimi je prostě stejná a nic mezi není. Pokud ale moje paměť ve které se nacházím je složena z modulů propojených kabely tak je klidně možné že vzdálenost mezi jednotlivými bity je jakákoliv . Mně jako pozorovateli zevnitř se jeví vzdálenost mezi bity vždy stejná - a ta je pevně daná a nemůžu s tím nic udělat - analogie rychloosti světla. Pokud přejdu mezi jednotlivými bity překonám nějakou vzdálenost ale ta pro pozorovatele uvnitř a vně může být uplně jiná. A pokud pozorovatel vně vezme kabel s jedním čipem a odtáhne ho kilometr daleko tak pozorovatel uvnitř to vůbec nezjistí. Co ale zjistí je to že doba kterou mu trvalo přejít z jednoho bitu do druhého se zvětšila. Nebude ale schopen zjistit proč. Najednou se bude jeho svět sestávat z bitů několika kategorií. Všechny sice budou stejně daleko ale změní se doba kterou do něj bude putovat. To je přesně stav který nastal po vzniku časového úseku našeho vesmíru.

Vzdálenosti se nezměnily jen se změnily měrné jednotky prostoru. Prostor jako by se nafoukl ale přitom zůstala zachována jeho velikost a hmotnost věcí uvnitř. Jako když zahřejete vzduch v balonku. Obsah zustane stejny jen rozměry se zvětší. Jelikož se prostor ve kterém je hmota vesmíru zvětšil tak energie jednotlivých součástí přímo tomu úměrně klesla. Platí tedy zákon o zachování energie.

+1
-27
-1
Je komentář přínosný?

To je všechno pěkné, ale nemění to můj pohled na věc. My jsme vevnitř vesmíru. Někdo si vypočítá, že musela nastat velká expanze. Bezva. Zároveň máme například zákon o maximální rychlosti, který se nepodařilo vyvrátit.
Ale, ten člověk, který to vypočítal i my dva jsme vevnitř systému. Projev systému pro nás může být jedině dle platných zákonů. Teď mě nezajímá, jak to vidí pozorovatel z vnějšku, protože jako vnitřnímu pozorovateli mi to může být putna. Zajímá mě, jak to vidím já. A já vidím následující věci:

1) řekněme (plácám), že jsme zachytili světlo z nejvzdálenějšího kvazaru, který se nám jeví vzdálen 10 miliard světelných let.
2) řekněme (zase plácám), že se od něj vzdalujeme čtvrtinovou rychlostí světla
důsledek: V době, kdy kvazar k nám světlo vyslal, jsme byli vzdáleni 7,5 miliardy světelných let.
důsledek: abychom se setkali, museli bychom se setkat 40 miliard let v minulosti.
Spor: Jenomže vesmír má dle tvrzení vědců stáří jenom 14 miliard let. Navíc nedávno byla objevena galaxie stará přibližně 100 milionů let po velkém třesku, stará tedy oněch 14 miliard let. Spektrální analýza naznačuje, že metalicita zdejších hvězd je nulová, vypadá to důvěryhodně...

Takže jinými slovy máme problém. Vesmír se nestačil roztáhnout dost rychle. Jak to vyřešíme? No přece vymyslíme si nějakou expanzi. Popřeme jakoukoli teorii relativity, veškeré zákony. My se pachtíme v LHC, abysme urychlili jednotlivé atomy zlata na 99,9999999% rychlosti světla a ono stačí expandovat! A bude to fungovat i pro vnitřního pozorovatele!
Ale prosímvás... Princip zákonů fyziky je v tom, že fungují dnesvčerazítratuhletámhle. Jenom na začátku vesmíru pro jistotu ne. Wau. To mě to rozpálilo.

Jedinej argument, kterej jsem ochoten přijmout, je ten, že takřka veškerá hmota na začátku se od veškeré hmoty vzdalovala rychlostí blízkou rychlosti světla a tím pádem se promítla diletace času. Ale to jenom pořád znamená, že staří vesmíru je nejmíň o deset miliard větší, než nám povídají.

+1
+11
-1
Je komentář přínosný?

Každý fyzikální zákon má své předpoklady a omezení. Relativita platí mimo černé díry a kvantový svět. A hádejte co: na začátku byla energie tak hustá, že (plácnu) každý mm^3 měl tolik E jako černá díra ve středu naší galaxie a kvantové jevy byly četnější a silnější než kdy potom.

"Problém" počátku vzniká přirozeně velice často. Příklady:
5/5 = 4/4 = 3/3 = 2/2 = 1/1 = 1. Čemu se rovná 0/0?
Veškerý život se řídí evolucí a vzniká z jiného života. Jenom na počátku musel vzniknout z něčeho neživého.

+1
+12
-1
Je komentář přínosný?

Já to vidím tak, že problém je v tom, že neznáme podstatu prostoru. Tedy té šachovnice ve které se hraje tento vesmír. Zabýváme se silami ale to pravděpodobně není podstata. Podstata je prostor který je jak to tak vypadá hodně gumová záležitost. Pokud je platná kvantová teorie pak se prostor může zvětšovat nadsvětelnou rychlostí. Příklad. Mám dvě částice které se jsou těsně vedle sebe jak jen to jde. Tzn. dotýkají se obě se však pohybují rychlostí světla a každá pro jistotu jiným směrem. V jednom okamžiku se dotýkají a pak už se jenom vzdalují. Navzájem se vidí a vidí jak vzrůstá jejich vzdálenost. Jenomže pak dojde ke kvantové fluktuaci a mezi nimi vznikne "z ničeho" nová částice. Jenže částice = energie a energie = prostor. Najednou mezi nimi tedy dojde k situaci kdy prostor mezi částicemi je o jednu částici větší než vzdálenost která je mezi nimi pokud by se od sebe jen pohybovaly rychlostí světla. A to se teď stane? Přestanou se vidět? To by ale znamenalo že by se od sebe oddělili navždy a už by jedna té druhé nemohla nikdy poslat jakoukoliv informaci. Pokud by se to stalo tak by se vlastně rozdělil vesmír na dva kusy. Pravděpodobně by tak ovšem už dávno došlo k situaci že by se vesmír rozdělil na neuvěřitelné množství pidivesmírů které by obsahovaly pouhou jedinou nejmenší možnou částici. K tomu ale pokud vím nedošlo. Vesmír se jeví jako relativně kompaktní záležitost. Hvězdy se neztrácí tak to asi tak nefunguje. Na jedné straně tu máme čas po který se dvě částice od sebe vzdalují a na druhou stranu tu máme prostor který maximálně mohou mít mezi sebou. Prostor mezi sebou ale mají větší a současně rychlost nemůže být vyšší. Z toho plyne jediná možnost. Pokud vznikl mezi částicemi nový prostor tak musí být schopen prostor nakynout bez ohledu na rychlost šíření světla. Jak se od sebe dvě částice budou vzdalovat tak fluktuací bude čím dál více (v dráze částic) jak se od sebe částice zdalují a tudíž tyto částice mezi sebou budou mít stále větší vzdálenost přesto, že ji nikdy nemohly urazit. Což v podstatě pozorujeme - dopplerův efekt.

+1
-31
-1
Je komentář přínosný?

Vy si tu černou díru představujete v současném vesmíru, jenže ten tu tenkrát nebyl, neexistovaly 4 síly, žádné částice, prostor ani čas.

+1
-30
-1
Je komentář přínosný?

V okamžiku vzniku "našeho vesmíru" tu pravděpodobně byl (možná ještě je) vesmír vně. Pokud by vznik vesmíru proběhl tak že se zhroutí hmota, energie ale hlavně prostor do jednoho místa a já to pozoroval zevnitř tak bych snadno nabyl dojmu že se tu ta energie, čas a prostor vzala "odnikud". To by ale nebyla pravda. Jen moje omezené možnosti pozorování (za žádných okolností není vidět co se děje "venku" stejně jako zvenku není vidět co se děje "uvnitř") a hlavně fakt že jsem nemohl zevnitř pozorovat dění před vznikem, by mne utvrzovaly v dojmu, že se vesmír zrodil z ničeho. Pokud bych vznik vesmíru pozoroval zevnitř krátce po vzniku viděl bych pak pravděpodobně přicházející záření ze všech směrů. Jak by se vesmír ve kterém bych toto pozorování prováděl zvětšoval tak by záření přicházející ze všech směrů sláblo v přímé závislosti na objem prostoru který by "můj" vesmír obsahoval. Kdyby tedy byl vesmír již dostatečně starý, viděl bych na první pohled pouhou tmu ze všech stran a pokud bych se jo snažil tak bych změřil, že ze všech stran přichází nějaké záření - velmi slabé záření. To pozorujeme.

+1
-26
-1
Je komentář přínosný?

Každá singularita (podle našeho současného chápání) v sobě obsahuje veškerý čas, prostorové dimenze jsou v ní zhroucené a neexistují v ní čtyři síly (resp. se neprojevují). Je to jenom bod s hmotností.

Navíc se snažíme najít řešení, ve kterém fungují stejné zákony, jako v současném vesmíru, to je základní pravidlo. Pokud na to rezignujeme, můžeme rovnou povolat špagetové monstrum.

+1
-25
-1
Je komentář přínosný?

Podle mne je chyba si představovat obsah černé díry jako nekonečně husté cosi. Do singularity totiž nepadá pouze energie ale její součástí je i prostor. Ten prostor prostě musí někde být. Může být klidně stlačen uvnitř. Uvnitř tedy je hodně prostoru ač vně se tato černá díra jeví jako koule o průměru 1km. Pro pozorovatele zevnitř tento průměr bude diametrálně jiný. Jediné dva okamžiky kdy průměr černé díry pro pozorovatele vně i uvnitř bude stejný je okamžik vzniku černé díry a okamžik zániku mateřského vesmíru. Problém je že pozorovatel uvnitř nemůže pozorovat vznik (protože pozorovatel ještě neexistuje) a pozorovatel vně nemůže pozorovat zánik svého vesmíru (protože už neexistuje). Většinu času ale pohled na velikost černé díry pro pozorovatele z vnějšku a zevnitř je diametrálně odlišný. Stejně tak oba pozorovatele dojdou k zcela opačným závěrům pokud jde o stav uvnitř černé díry. Pozorovatel vně vidí malý prostor který obsahuje neskutečné množství energie - z toho usuzuje na velmi vysokou hustotu. Pozorovatel uvnitř naopak vidí prostor s monstrózním objemem a malým množstvím energie - tzn. vidí malou hustotu. Hmotnost oba vidí stejnou. Rozdíl však je v tom co vidí za prostor. Podstata různých pozorování tkví v tom, že hustota prostoru je pro oba pozorovatele různá. Stejně jako může různě plynout čas tak i prostor může mít různou hustotu.

+1
-32
-1
Je komentář přínosný?

Co bereš jako "unvitř" a "vně"? Horizont událostí? Singularita není "výplň" horizontu událostí. Singularita je jediný bod uprostřed horizontu událostí, popřípadě kružnice. Mezi horizontem událostí a singularitou prostor opravdu je.

Hmota našeho Slunce by formovala černou díru s horizontem událostí o průměru cca 3km, ale singularita by byla pouze ten bod uprostřed. Pokud by se v jednom okamžiku naše Slunce zhroutilo do černé díry o stejné hmotnosti, na nás (na Zemi) by to mělo překvapivě malý vliv. Gravitace této nové formy Slunce by zůstala stejná (hmotnost se nezměnila), takže by planety dál vesele obíhaly po stejných drahách. Jenom by tady bylo méně světla a víc zima.

Umožnilo by nám to cestovat blíže k bývalému Slunci, tepelné záření už by nepředstavovalo problém. Pokud bychom vyslali sondu do středu černé díry, z pohledu té sondy by ona sama dosáhla singularity v konečném čase - byla by urychlována gravitací černé díry, prošla horizontem událostí a za stálého zrychlování by prostě skončila v singularitě, kterou by byla anihilována. (Z pohledu zvenčí je to trochu zajímavější.)

Navíc všechny možné budoucnosti všeho uvnitř směřují do té singularity, zpravidla ve velmi krátkých časech. Tzn. uvnitř není zrovna nejpříjemnější prostředí pro stavbu nového vesmíru a spíš se to tam jeví jako dosti těsné. :-)

+1
+11
-1
Je komentář přínosný?

Myslím si, že horizont událostí je hranice která odděluje vně a uvnitř. Vně a uvnitř se navzájem nemůže vidět protože to neumožňuje rychlost světla. Potud asi spolu souhlasíme. Dále si myslím, že žádná singulariata neexistuje (tady už spolu asi souhlasit nebudeme). Domnívám se že energie = stav prostoru. Pokud tedy spadne nějaká energie do černé díry (překročí horizont událostí) tak tam s sebou stáhne i kus prostoru z vnějšího vesmíru. Tedy vnější vesmír se změnší a vnitřní vesmír uvnitř černé díry se naopak zvětší. Nikde není psáno že hustota prostoru by musela být všude stejná. Naopak - přesně tak tomu být ani nemůže. Když je černá díra (vesmír) ještě mladá tak uvnitř je relativně málo energie a málo prostoru. To málo má však na naše poměry poněkud nepředstavitelnou hustotu. Čím však energie do černé díry spadne více - tím se i prostor uvnitř nafoukne. Pravděpodobně neplatí lineární závislost mezi množstvím energie a množstvím prostoru. Třeba to je tak že na 1 "kuličku" energie je 10 "kuliček" prostoru. Pak by se uvnitř hromadil prostor, ale řídla by energie. To ale pro pozorovatele zvenku nemusí být vidět. Jelikož si nejsou oba světy schopny vyměňovat informace tak vnější svět nemůže vědět kolik uvnitř je prostoru a jaká teplota a vnitřní svět nemůže tušit to samé o vnějším světe. Tzn. oba světy si pokud jde o prostor mohou žít svým vlastním životem a ničemu to nevadí. Z toho vyplývá že v kouli velikosti 3 km (zvenku) se může klidně ukrývat prostor odpovídající velikosti galaxie - a kdybych byl uvnitř tak bych to tak skutečně vnímal)

+1
+5
-1
Je komentář přínosný?

No já nevím, osobně se teda držím celkem známého "černé díry nemají vlasy" a necítím se dostatečně elokventní k tomu, abych předjímal vnitřní prostorové uspořádání černých děr...

+1
+12
-1
Je komentář přínosný?

černé díry na pólech tryskají energií, problem solved, nic nikde nemizí ;)

+1
+11
-1
Je komentář přínosný?

No pokud je mi známo, tak černé díry mohou ztrácet energii (podle kvantové teorie) jedině přesně na rovníku. To co tryská z pólů je odmrštěná energie která původně směřovala k černé díře.

+1
+9
-1
Je komentář přínosný?

a jak víš, že to není zevnitř?

+1
-25
-1
Je komentář přínosný?

Tak samozřejmě je to jen teorie ale... Zevnitř nic uniknout podle současné teorie nemůže protože to neumožní rychlost světla. Jediné co se dle současných vědomostí může stát je situace kdy na horizontu událostí dojde ke kvantové fluktuaci a jedna částice spadne dovnitř černé díry a jedna odletí vně černé díry. Tím ztratí černá díra část své hmotnosti. Moc mi to ale nedává smysl protože černá díra pohltí polovinu něčeho co vzniklo z ničeho - každopádně by měla její hmotnost narůst přesně o to co pohltila. A to co pohltí by mělo být protikladem energii která unikne. Černá díra tak vlastně nezáří - nicméně pro vnějšího pozorovatele se to může tak jevit. Každopádně se jedná o kvantový jev a tudíž na něj bude platit princip neurčitosti - tzn. tento děj se +- pravidelně rozptýlí po povrchu a rozhodně nebude na jednom místě (polu) nějak soustředěn.
Mimochodem teď mi napadá, že pokud nějaká energie spadne dovnitř tak by se uvnitř měla taky nějak projevit a tudíž je to další kandidát na vysvětlení reliktního záření. Jestliže známe teplotu reliktního záření a skutečně to je vnitřní projev hawkingova záření pak bychom z teploty reliktního záření měli být schopni spočítat vnější průměr našeho vesmíru při pohledu vnějšího pozorovatele. Jednalo by se o kouli o docela malém průměru. Otázka ovšem je zda se stejnou teplotou projevuje i navenek.

+1
+6
-1
Je komentář přínosný?

proč by v černé díře nemohlo dojít k přeměně energie na jinou a vymrštit takovou silou, že by překonalo gravitaci černé díry?

+1
+7
-1
Je komentář přínosný?

Podle současně přijímané teorie by tato energie musela mít vyšší rychlost než je rychlost světla. Což není možné protože by pak nefungovala základní mechanika jejíž fungování pozorujeme. Jednoduše to řeknu na příkladu. kdybych chtěl urychlit těleso na rychlost světla spotřeboval bych k tomu energii celého vesmíru. Pokud bych chtěl urychlit těleso na ještě vyšší rychlosti - dodat mu další energii - mám problém. Už jsem spotřeboval celý vesmír a není kde brát. Hmotné těleso se tedy nemůže pohybovat nadsvětelnou rychlostí protože pro to není dost hmoty ve vesmíru a energie se prostě pohybuje rychlostí světla. To je prostě vlastnost energie. Jelikož se energie tedy pohybuje rychlostí světla a obvodová rychlost na horizontu událostí je také rychlost světla - žádná energie nemůže přímo uniknout. Na horizontu událostí je vlastně vyvářený status Quo kdy se nic nepohybuje nikam. Jsou přesně vyvážené síly. Horizont událostí je tak vlastně nejstudenější místo ve vesmíru kde je absolutní nula.

+1
+14
-1
Je komentář přínosný?

Proč by měla přesáhnnout rychlosti světla? Síla náboje může být pomalá jak šnek ale silná a tlačená další energií, takže může zničit třeba i černou díru.
Proti sobě letí 2 objekty rychlostí poloviny světla, takže proti sobě letí rychlostí světla. Žádný problém nevidím.

+1
-28
-1
Je komentář přínosný?

Pokud proti sobě letí 2 objekty rychlostí poloviny světla tak proti sobě letí rychlostí světla (pravda)
Pokud proti sobě letí 2 objekty rychlostí světla tak proti sobě letí také rychlostí světla (paradox)
Pokud od sebe letí 2 objekty každý rychlostí světla tak součet rychlostí není 2x rychlost světla a 1x rychlost světla. (další paradox)

To je bohužel důvod proč nemůže být rychlost světla překonána a přímo vyplývá z rovnic obecné teorie relativity. Nárůst energie není lineární.

Tzn. žádná částice nemůže do druhé částice udeřit takovou rychlostí aby součet rychlostí byl vyšší než rychlost světla.

+1
+13
-1
Je komentář přínosný?

Ale stále může vyšší energie či hmota vytlačit tu nižší i maličkou rychlostí, takže silný náboj může pomalu z černé díry unikat i být současně tlačen další energií z černé díry na pólech, vůbec nemusí dosahovat rychlosti světla.
Nechápu, proč si fyzikové myslí, že z černé díry nic neuniká, je to naprosto mimo selský rozum.

+1
+5
-1
Je komentář přínosný?

Protože se to selským rozumem neřídí. V ČD jednoduše a prakticky neexistuje směr ven. Světlo se tam nepohybuje na přímce. Prostor je tak ohnutý, že každá přímka je ve skutečnosti kruh. To je zas to jak do nás ve škole cpali Kartézskou soustavu. Vesmír neni kartézská soustava.

+1
+18
-1
Je komentář přínosný?

to je jen teorie, co píšeš
světlo se může chovat jak chce, hmota (jiná energie) nemusí, selský důkaz: černé díry putují vesmírem, světlo však černá díra pohlcuje
nebo chceš říct, že ČD je jen nehybný bod ve vesmíru a tyto body mají všechny od sebe stejnou vzdálenost?
Jestli ne, pak černá díra je jen forma hmoty, kde světlo se chová jinak než jiný druh energie.
kdyby to bylo naopak, ČD je jen bod ve vesmíru a vůči ostatním dírám má konstatní vzdálenost, což je samozřejmě nesmysl, takže logika:

černá díra je jen pračka na energii, kterou předává do okolního vesmíru v jiné formě

+1
-27
-1
Je komentář přínosný?

Všechno je jen teorie.
Světlo se nemůže chovat jak chce. Například by na hodně místech mělo dodržovat rychlost světla.
Černá díra putuje. No a co. Dokonce má i spin a magnetické pole. Černá díra pohlcuje všechno co zachytí její gravitace a sama je gravitací přitahována, jako cokoli jiného. Za horizontem údálostí je dokonce garance, že co se tam dostane už klasickou fyzikou nevýjde. Něco jako kdyby rychlost na dosažení oběžné dráhy země byla rychlost světla. Prostě se dostanete na oběžnou dráhu, ale dál už ne.

Zase nic nebrání dostat se z ČD nějakým kvantovým způsobem. Takže jako pračka proč ne.... Jenom Vám to prádlo promění na prvočinitele.

+1
-26
-1
Je komentář přínosný?

Já bych doporučoval se na to dívat spíš z pohledu obecné teorie relativity. Za horizontem událostí je časoprostor ohnutý tím způsobem, že pokdu se člověk vydá jakoukoli rychlostí do kteréhokoli směru, skončí vždy v singularitě.

Uvažování, jaké množství energie potřebuju k jaké rychlosti, mi přijde v tomto kontextu spíš matoucí.

+1
-29
-1
Je komentář přínosný?

jako jsem správně selským rozumem už v 17 určil, co se stane s hmotou v absolutní nule, tak říkám, že za horizontem událostí může být cokoliv, a je nelogické, aby se tam hromadila energie a tvrzení "vydá jakoukoli rychlostí do kteréhokoli směru, skončí vždy v singularitě." může být prostě mylné

+1
+2
-1
Je komentář přínosný?

Mylné být samozřejmě může. Prostě vycházíme jenom z toho, co aktuálně spočítáme pomocí obecné teorie relativity. Stejně tak se například mylným ukázal být předpoklad o existenci absolutního času po zavedení speciální teorie relativity.

+1
+10
-1
Je komentář přínosný?

a teorie relativity padá za horizontem událostí, takže je v celku jasné, že
1) temná hmota neexistuje (to je jako napíchnout hliněnou kuličku na kružítko, roztočit a zdůvodnit neklesající rychlost vnější části kuličky oproti středu temnou hmotou :)
2) černé díry vytlačují svou energii

+1
-34
-1
Je komentář přínosný?

Obecná teorie relativity nepadá za horizontem událostí, ale až v singularitě. A ani tam bych nepoužil slovo "padá", ale musí se počítat v limitách.

+1
-28
-1
Je komentář přínosný?

Pokud proti sobě letí 2 objekty rychlostí poloviny světla tak proti sobě letí rychlostí světla (pravda) - ale prdlačku, výsledná rychlost je (0.5c+0.5c)/(1 + 0.5c.0.5c/c.c) = c/(1+0.25) = 0.8c.

+1
-5
-1
Je komentář přínosný?

To se dá vyzkoušet. Země má taky gravitaci. Je uvnitř a i na povrchu větší než z vnějšku?
ČD žádný prostor nepojídá. Objekty co se k ní přibližují vezmou prostor před sebou a všechen ho zase poctivě vrátí za sebe (říká se tomu pohyb, nebo taky rychlost). Nevím, že by někdo pozoroval úbytek prostoru, naopak se zdá že stále přibývá a to všude stejně nikoli od okrajů.

+1
+11
-1
Je komentář přínosný?

Ja si stejne myslim ze jakajoliv energie a gravitacr je jen stav prostoru. A to co se skutecne pohybuje je prostor.

+1
+10
-1
Je komentář přínosný?

No proč né, akorát nahraďte "prostor" slovem jako třeba "vlnová funkce". Slovo prostor už je zabrané :)

+1
-27
-1
Je komentář přínosný?

prosím tě, ti rádoby užiteční fyzikové najednou zjistí, že temná hmota prostě neexistuje
tím jen vysvtlují něco, co nedokáží vysvětlit, to se vsadím
vyhozený prachy místo aby řešili opravdu potřebné problémy jako rychlejší cestování prostorem

+1
+5
-1
Je komentář přínosný?

Temná hmota je matematická pomůcka. Fyzikální zákony prostě nejsou dostatečně přesné, tak se to zatím řeší těmito obezličkami. Nebo si vážně myslíte, že všude ve vesmíru temná hmota je a čistě náhodou jsme ji nenašli u nás?
Prostě po pár letech zase přepíšeme učebnice... to je toho.

+1
-25
-1
Je komentář přínosný?

no právěže nemyslím :)
jen obchází pravidla důvěryhodnosti ve jménu popularizace, takže nakonec už velkohubé fyziky neberu vůbec vážně :)

+1
-31
-1
Je komentář přínosný?

Koncept temné hmoty není na představu moc složitý. Různé částice reagují pomocí základních sil - slabá, silná, elektromagnetická, gravitační. Ne všechny elementární částice reagují na všechny síly. Pokud existují částice, které reagují jenom na gravitační sílu, hned máme krásně definovanou temnou hmotu. :-)

Bohužel její vlastnosti jsou pro zkoumání dost nepraktické - gravitace je hrozně slabá síla. Pokud máme částici o hmotnosti třeba i těžkého atomu, letící okolo nějakou libovolnou rychlostí, která navíc veškerou naší známou hmotou proletí bez zpomalení (nereaguje s ní), dost těžko sestavíme detektor pro takovou částici jen na základě fluktuace gravitační síly, která navíc fluktuuje zcela přirozeně i dle ostatních částic všude kolem.

Každopádně temná hmota není něco, co leží někde ve vesmíru na okraji galaxie a nejde to vidět dalekohledem. Spíš je to něco, co je všude kolem. Když si vezmu prázdný hrnek, určitě je v něm nějaká temná hmota. :-)

+1
+8
-1
Je komentář přínosný?

:) a nebo není
dle historie je víc než pravděpodobné, že fyzici opět udělali botu :)

+1
-31
-1
Je komentář přínosný?

Pokud by existovala částice, která reaguje jen gravitační silou, nutně by musely vznikat singularity už jenom při kontaktu dvou částic temné hmoty. Tohle Vám nevyjde.

Pozn.: to patřilo xvasekovi

+1
-17
-1
Je komentář přínosný?

dal sis předpoklad, který může být mylný, tohle ti nevyjde )

+1
+14
-1
Je komentář přínosný?

Tak možností, jak to řešit, je víc - buď může být nějaká další vlastní síla temné hmoty, kterou neumíme detekovat (nemáme jak), nebo můžeme singularity nechat klidně vznikat a volně se zase kvantově vypařovat. Koneckonců singularita není konec světa. :-)

+1
+13
-1
Je komentář přínosný?

Sleduji přednášky Kulhánka. Nevím ale on vždy uvádí velký třesk a výzkumy reliktního záření mluví o upřesnění vzniku vesmíru atd... Takže s BBT počítá.

Představit si singularitu není problém. Navíc pokud černá díra posbírá dostatek hmoty, může překonat síli v částicích, rozloží je tak, že mezi nimi přestane působit gravitace a hups je tu velký třesk, uvolněná energie nutí všechno rozpínat se...

+1
+17
-1
Je komentář přínosný?

Jenom bych chtěl upozornit, že gravitace vlastně není dle obecné teorie relativity síla, ale důsledek zakřivení časoprostoru. Jako sílu si ji modelujeme, protože je to jednodušší, než počítat zařivení časoprostoru, :-) jinak by se dalo říct, že to je v podstatě jenom duální definice. Ale v tomto speciálním případě bych řekl, že je dobré použít definici zakřivením časoprostoru, protože pak jde vidět, že slovní spojení "přestane působit gravitace" je nesmyslné. Protože gravitace je v podstatě stav okolí, ne vlastnost částice samotné.

+1
+11
-1
Je komentář přínosný?

Za předpoladu, že stav okolí není to samé jako vlastnost částice samotné. Jakože asi je, jestliže je částice ve skutečnosti "kvantová vlna".

+1
-26
-1
Je komentář přínosný?

Tak je to taková trochu Cimrmanova filosofie externismu. :-)

+1
+10
-1
Je komentář přínosný?

Nj. ten věděl jak na tyto složitosti... :)

+1
-23
-1
Je komentář přínosný?

Informace že něco nemá začátek ani konec v prostoru a čase, mi dělá potíž byť jen tento fakt zpracovat. Dostávám se do stavu kterému říkám že mozek to nebere.

+1
+28
-1
Je komentář přínosný?

Tak zalezi na tom co vlastne cas je. Pokud by jsi si ho predstavil jako povrch koule tak zkus najit zacatek a konec :-) . Bohuzel lidstvo je omezene tim, ze na vsechno kouka ze sve velmi omezene perspektivy, tj. z tech "par dat " vedci "hadaji" jak by to mohlo byt. Stejne je to uzasne, co vsechno z toho mala jde zjistit.

+1
-14
-1
Je komentář přínosný?

Ta vaše představa o čase jako kouli je v rozporu s druhým termodynamickým zákonem. Samozřejmě za předpokladu, že vesmír je uzavřený systém.

+1
-23
-1
Je komentář přínosný?

jak spolu souvisi cas jako koule a 2. termodinamicky zakon? prosim vysvetlit

+1
+9
-1
Je komentář přínosný?

Ten zákon říká, že vesmír se s časem stává stále "chaotičtějším". Pokud by čas šel v kruhu, někdy v budoucnu by musel vesmír být stejný jako v minulosti. Ten zákon dokud platí říká, že v budoucnu vesmír nikdy nebude jako byl v minulosti.
Druhá věc s vesmírem jako hyper-koulí je, že vyvstává otázka, jak vznikla ta koule(vesmír v celé kráse včetně všeho času v něm) jako celek. Singularita big bangu je aspoň tak jednoduchá, že je možná s trochou úchylné představivosti vytvořitelná z "ničeho".

+1
-25
-1
Je komentář přínosný?

Ne nutně. Pokud dojde k tomu, že vše skončí v černých dírách s následným odpařením, tak za pár trilionů let budete mít prázdný vesmír rovnoměrně proložený neinteraktivním zářením. To mi přijde docela dost spořádané...

+1
+16
-1
Je komentář přínosný?

Je to ještě o něco složitější, ale pravdu máte v podstatě oba. Chaotičnost vesmíru s časem roste, ale komplexita roste a poté zase klesá! Viz: https://twitter.com/seanmcarroll/status/559159993216139264

+1
+14
-1
Je komentář přínosný?

No logicky. Komplexní život existuje jen tam, kde neni moc teplo ani moc zima. Ale co to jako má dokazovat?

+1
-18
-1
Je komentář přínosný?

Pokud. Jakože spíš né, když se vesmír rozpíná rychleji, než ho ČD stačí polykat.

+1
+8
-1
Je komentář přínosný?

Ja nerikam ze cas je jako koule. Copak nekdo kdo vi co je cas ? Pouze existuji predpoklady. Je jiste ze casem se vyvrati. Presto vsechny ty "slepe" teorie vedce posunou k novym poznatkum.

+1
+14
-1
Je komentář přínosný?

Někdo chytrý kdysi řekl: čas si lidé vymysleli, aby věděli od kdy do kdy a za kolik ...

+1
-25
-1
Je komentář přínosný?

Ten "někdo" se jmenoval Jan Werich. Tento týden by myslím slavil narozeniny.

+1
+16
-1
Je komentář přínosný?

Obávám se, že spíš slepé teorie nepomůžou. Těch už je tolik, že to ani nikdo nečte a nekontroluje jestli jsou rozumné, konzistentní a přinášející něco lepšího. Spíš by to chtělo více pozorování a inženýrů stavících na to přístroje.

+1
-37
-1
Je komentář přínosný?

Otázka zní takto: "Za předpokladu, že Bůh je nekonečný a vesmír je taky nekonečný… Dali byste si palačinku?" :)

+1
-17
-1
Je komentář přínosný?

Ano, prosím. S džemem, ne se sirupem.

+1
+8
-1
Je komentář přínosný?

"... mozek nebere"

V tom pripade - teda jestli umis anglicky - doporucuji obcas zkusit takzvanej "Explain like i'm five" subreddit, kde se vice ci mene chytri lide snazi vysvetlit ostatnim ruzne temy.

Treba hezky pohled na vztah casu a prostoru je tady:
http://www.reddit.com/r/explainlikeimfive/comments/22pi7o/eli5_why_does_...

+1
-27
-1
Je komentář přínosný?

Nic proti popularizacii vedy aj na portaloch, ktore s vedou nic nemaju, ale nemusi to byt az takym bulvarnym sposobom. Nadpis na styl Blesku:)

Singularita robi problemy odzaciatku, nie len preto, ze je to nieco "nepredstavitelne", ale ani nezapada do vzorcov a ako vieme su vsetky astrofyzicke teorie o matematike a vzorcoch. Derivaty teorii vylucujucich singularitu sa dlhodobo rozvijaju (cyklicky vesmir, mnohovesmir..) Spojenie obecnej relativity a kvantovky robi tiez vrasky, aj v astrofyzike (informacny paradox ciernych dier), existuju mnohe a niektore z nich aj dost "uletene" teorie, ktore hladaju "teoriu vsetkeho", ktora by tieto dva rozdielne svety spojila (hlada sa tzv. Nova Fyzika, aj experimentalne na hadronovych urychlovacoch..). Najblizsie k logickemu pochopeniu su strunove teorie, aj ked ich problem je, ze disponuju ako mnohe ine jednou vlastnostou, ze sice zneju logicky, zapadaju do vzorcov a su "sexi", ale je ich nemozne dokazat:)

+1
-23
-1
Je komentář přínosný?

Souhlasím, bulvární nadpis nehodný obsahu článku. A není to ani šokující, ani nic nového, jen jedna z mnoha teorií...

+1
+17
-1
Je komentář přínosný?

Kdo chce víc informací doporučuji tento tweet - https://twitter.com/seanmcarroll/status/564934129167253504

+1
+10
-1
Je komentář přínosný?

No to bylo prece jasne ze ta teorie je od zakladu spatne - ti krestane maji pravdu, kdyz rikaji ze svet vznikl za 7 dni. Kdyby to mel buh zmaknout za 10-na-minus-nevimkolik-vterin, by se z toho podelal ! ;-)

+1
-30
-1
Je komentář přínosný?

Vtip je v tom, že ti křesťané mohou mít klidně pravdu. Protože nikdo neví, jestli jedna sekunda v době vzniku vesmíru byla stejně dlouhá, jako je dnes. Takže stvoření světa za 7 dní Bohem, nebo velký třesk, nebo nějaké šmodrchanice se singularitou může být ve skutečnosti ten stejný proces, jen popisovaný jinými slovy. Jsou to jen slova. Tedy pojmy, jejichž význam jsme si dohodli. Když řeknu, že slunce je žluté, a nějaký tvor z druhého konce vesmíru řekne, že jeho slunce je zelené, ještě to neznamená, že ta dvě slunce mají různou barvu. Jde jen o to, jaký význam jakému pojmu kde přiřadí. A třeba i mylně. Ono to naše slunce třeba vůbec není žluté... ve skutečnosti. :-)

+1
-14
-1
Je komentář přínosný?

Pač je bílé. Žlutý pastelky se používají, protože bílá je na bílém papíru blbě vidět :-)

+1
-20
-1
Je komentář přínosný?

:)
"Třeba to co chutná jako pšeničný vločky mělo původně chutnat jako ovesná kaše nebo jako tuňák. To přece člověka nutí k zamyšlení, ne? Vemte si takový kuře, co když nevědí, jak chutnalo, a proto chutná tak jako všechno ostatní."
:))

+1
+12
-1
Je komentář přínosný?

Jak se řiká, když 1000000 opic 1000000 let mlátí do klávesnice, tak dřív nebo později napíšou Shakespearův sonet. Obávám se ,ale že tyto zmiňované opice se zrovna netrefily.
Slova mají definice, někdy méně přesné než by bylo dobré. Žlutá jsme se dohodli, že má +- nějakou vlnovou délku, tak mi něakej vesmírnej vidlák nebude řikat, že je to něco jinýho :).

+1
-30
-1
Je komentář přínosný?

Stačí trocha nepozornosti při formulaci slov a rázem věta dostane úplně jiný význam. "Žlutá jsme se dohodli, že má nějakou vlnovou délku". Nebo jsme se dohodli, že nějakou vlnovou délku budeme označovat pojmem žlutá? A proč ne zelená? Nebo bagr?
Takhle vznikají fámy. Příklad: Jablko nepadá daleko od stromu. Platí to i pro hrušky? Ano? Takže ani hrušky nepadají daleko od jabloně? :-)

+1
+9
-1
Je komentář přínosný?

Ano z takových nedorozumnění vznikají intergalaktické války :D
Koukám, že se zajímáte o analytickou filozofii a teorii formálního jazyka. Ano slova jsou jen symboly a jazyk může být přesný nebo méně restriktivní. Proto jich máme víc, včetně matematických a programovacích. A nepleťte si žlutou barvu s bagrem, to může mít fatální důsledky.

+1
-28
-1
Je komentář přínosný?

Vzhledem k tomu ze zlute svetlo ( energie) a bagr (hmota) jsou ruzne strany stejne mince tak bych zamenu ani nevylucoval. Zalezi na stavu pozorovatele co uvidi. A pokud stav pozorovatele neni zrovna optalni muze snadno zlute svetlo bagru prehlednout a to s katastrofalnimi nasledky.

+1
-31
-1
Je komentář přínosný?

Odhliadnuc od vedeckeho pohladu.
Ak by bol tento novy objav pravdivy tak to definitivne zbura aj podstatu vsetkych nabozenstiev. Pretoze doteraz vseobecne prijimana teoria Velkeho tresku sa dala z teologickeho pohladu pokladat za bozi akt stvorenia. Ak vsak vesmir existuje vecne tak nieje mozne definovat casovy usek kedy boh stvoril vesmir ,Zem atd. Tym padom boh nemohol stvorit nic -> ziadny boh neexistuje.

+1
-27
-1
Je komentář přínosný?

Za predpokladu ze boh existuje mimo cas, ma tvoje "vecne" z jeho pohladu inu definiciu. Ked vyrobim mydlovu bublinu, moze niekto/nieco v nej ziskat informacie o bubline, moze sledovat jej zmeny, moze istym sposobom tusit o existencii tvorcu a aj o tom ze pride chvila ked bublina praskne. Tazko vsak zvnutra bubliny ziska informácie o lavej topanke syna cinana, ktory pracuje v tovarni, kde sa vyrobili plastove casti bublifuku.

+1
+14
-1
Je komentář přínosný?

Nepopieram samozrejme mozeme sa bavit len o tom co sme zatial zistili v ramci nasich obmedzenych moznosti.
"Za predpokladu ze boh existuje mimo cas " ano cisto teoreticky by mohol existovat nejaky boh tvorca niekde mimo nasej priestorocasovej bubliny (vesmiru)
Napr v niecom ako paralelnom antivesmire (inej dimenzii , nadvesmire ;11tom rozmere , neviem ako to nazvat)

Ale ak sa potvrdi ze nasa bublina (vesmir) je vecne trvajuci (v nekonecnom priestorocase bez singularit) tak potom aj ten paralelny antivesmir musi byt nekonecny takze ho nemohol niekto stvorit v urcitom momente.

S toho vyplyva ze ak predsalen neco ako boh "zije" v nasom alebo inom nekonecnom vesmire tak ten svoj vesmir nemohol sam aktivne stvorit. Cisto preto lebo boh sam je sucastou daneho priestorocasu. Inak povedane najprv musel byt nejaky priestorocas aby sa potom v nom mohol objavit niekto ako Boh ktory potom mohol zacat nieco aktivne tvorit.

Samozrejme to je vsetko len teoria. Dost mozne ze v urcitych podmienkach neplati nas zakon kauzality takze dosledky tam existuju uz pred pricinou.(z nasho pohladu spiatocny chod casu)

+1
-24
-1
Je komentář přínosný?

Na to se da implementovat teorie ze bohem je lidstvo. Clovek odpali atomovou bombu a to muzeme nazvat jako BBT a v tom kratkem okamziku, z naseho pohledu, probehne v centru toho vybuchu komplet cely deni vesmiru jak ho chapeme my nyni. To jest velky tresk, vznik vesmiru, galaxii, nejake slunecni soustavy, modra planeta, zivot-pozdeji inteligentni atd. a vse to pak nejak zanikne. My nic nepozorujeme, ale uvnitr treba neco vzniklo a vse probehlo. Co kdyz my ted a tady jsme jen nejaky vybuch nekde.

+1
-31
-1
Je komentář přínosný?

"Ale ak sa potvrdi ze nasa bublina (vesmir) je vecne trvajuci (v nekonecnom priestorocase bez singularit) tak potom aj ten paralelny antivesmir musi byt nekonecny takze ho nemohol niekto stvorit v urcitom momente."

Preco? Preco by mal byt boh vo vnutri tychto systemov? Ak je a je obmedzeny ich zakonmi alebo aj kauzalitou potom to nie je Boh ale iba velmi mocna bytost.

+1
-24
-1
Je komentář přínosný?

pred velkym treskem nebyl ani prostor ani cas, takze "buh" nemel kdy a kde stvorit velky tresk ;-)

+1
+15
-1
Je komentář přínosný?

Já bych to tedy poupravil. Před velkým třeskem nebyl v našem vesmíru pozorovatel ktery by byl schopen dnes nést informaci o stavu prostoru a času před velkým třeskem. Na druhou stranu stále může existovat pozorovatel který sledoval vznik našeho vesmíru vně, ale neexistuje žádná možnost jak by nám své pozorování mohl sdělit. A bůh je jinak samozřejmě nesmysl v klasickém pojetí. Nicméně je možné že náš vesmír běží jako software na hardware který mi vůbec nejsme schopni pozorovat. Jen stavy uvnitř. Pro tvůrce hardware mohou platit uplně jiné zákonitosti takže není problém si představit cokoliv a nazvat to bůh. Pravděpodobně je ale hw na kterém běží software wesmír 365 uplně mimo jakoukoliv naši představivost. Jen doufejme že ho nenapsal někdo jako Microsoft. Pak by se mohlo dít uplně cokoliv.

+1
+3
-1
Je komentář přínosný?

To vi prece kazdy maly dite, ze vesmir je citron. Me spis desi vety typu "ale věří, že jejich práce " - Vedci prece nemuzou verit, oni musej vedet, ne?

+1
+16
-1
Je komentář přínosný?

Já taky věřím tomu, že existuje Austrálie ikdyž jsem ji nikdy na vlastní brejle neviděl.

+1
+17
-1
Je komentář přínosný?

Vědci ano, teoretici ne.

+1
+7
-1
Je komentář přínosný?

LOL, ja mam jedinou otazku "A NENI TO KAZDEMU UPLNE JEDNO???":o)

"mohlo by to znamenat spoustu nových objevů a změnu toho, jak vesmír a jeho vznik chápeme dnes" ... zajimal by me ten byt hypoteticky objev:) Uz na stredni, kdy se pouzila nejaka konstanta 10^-5446 sekundy nebo podobna picovina, ktera pry byla vznik vesmiru po velkem tresku nebo neco takoveho, tak jsem to verejne oznacil za picovinu a bylo ...... stejne jako teorii relativity, ktera je spis jen dopplerovym jevem a mel jsem po starostech:o) ..... teda az do maturity, kdy jsem samozrejme par vzorecku vytahal z tabulek a neco rekl, ale to, ze to povazuju za picovinu a ze jde o perverzne slozite opsany doppleruv jev, jsem se nezapomenul zminit, asi proto jsem dostal dvojku:o)
Cela teorie relativity je zalozena na jistych postulatech o kterych se reklo, ze je musi vsichni prijmout, aby cela slavna teorie davala smysl:o))) To si myslim o te konecne rychlosti, teoriich, ze v rychle se pochybujicich telesech bezi cas jinak a podobne ......

O tom, co si myslim o "vedcich" kteri travi svoje zivoty "studiem" teorie velkeho tresku a hadaji se, jestli nastal v cas 10^-5335 nebo 10^-5336, radsi nebudu mluvit ......

+1
-34
-1
Je komentář přínosný?

Tak ale třeba zase při tom zkoumání omylem narazí na způsob jak získávat nekonečné množství energie a to se hodí. Tak já bych je nechal zkoumat. Ono i znalost tepen velryb si může něčemu hodit ač si dnes nedokážu představit k čemu. (to si myslím na rozdíl od Islámského státu)

+1
+13
-1
Je komentář přínosný?

Hehe a ja si rikal, kde uz jsem to o tech tepnach velryb slysel:o)

+1
+5
-1
Je komentář přínosný?

Někdo tráví čas tím, že dává lidem do schránky reklamní bordel. Tak co je horší? Dobírat se podstaty vesmíru, nebo to co dělají "ostatní" lidé.
Zase školství to je hrůza no... co naděláš. Každý to vydržel a některé to dokonce nezlomilo.

+1
+4
-1
Je komentář přínosný?

Země je placka na hřbetu 4ech slonů a ty stojí na želvě. To ví každé malé dítě ;-)

+1
+14
-1
Je komentář přínosný?

nakonec alespon jeden smysluplny prispevek. a to uz jsem ztracel nadeji v lidstvo...

+1
-18
-1
Je komentář přínosný?

tak se nam to tu zase pekne rozdelilo, jako u vetsiny takovych nesmyslnych clanku, na dve homogenni skupiny:

1) chleba levnejsi nebude a nejlepsi by bylo narvat ty hajzly intelektualsky do michelinky
2) amatersti kvantovi fyzici, diskutujici nad problematikou singularity

:-D

+1
+9
-1
Je komentář přínosný?

Ale zase by to byla frajerina, kdyby se vznik vesmiru, ktery resi nejvetsi mozky sveta klidne cely svuj zivot, vyresil v diskuzi na cdr.cz, no ne? ;-)

+1
+22
-1
Je komentář přínosný?

3) Amaterští sociologové dělící lidi na skupiny. :p
Můžu být kvantovou superpozicí všech předchozích skupin? :)

+1
-28
-1
Je komentář přínosný?

Je hezké, jak ti vědci umí kecat o věcech, které ani neviděli. Je to stejné jako se sexem. Je lepší to zažít než o tom několikrát kecat. Vždycky jsem se smál, když chytrolíni říkali že je vesmír nekonečný. A v jakém prostoru je tedy ten nekonečný vesmír, ptal jsem se jich já. Pak ovšem již zmlkli. Každá věc totiž někde začíná a také končí. Abychom pak jednoho dne nezjistili, že náš vesmír je jen prostor v krabičce nějakého mimozemšťana a my jste jen podřadné bakterie.

+1
+2
-1
Je komentář přínosný?

A jakym cislem zacina a konci ciselna řada?

+1
-27
-1
Je komentář přínosný?

Já myslím, že ten prostor zbytečně přeceňujete. Teoretická fyzika je o myšlenkový konstrukci podpořený matematikou, kterou možná v budoucnu někdo ověří nějakým pozorováním. A to pak ještě nemusí být Pravda. Může to jen tak vypadat z toho úhlu pohledu a měřítku v jakým se na to koukáme.

Klidně bych se nebál předpokládat, že naše chápání je natolik omezené a že se pohybujeme třeba jen v nějaký miniaturní části komplexu, ve kterém obecný princim rozeznat ani nelze.

Podobný je to s mozkem a umělou inteligencí. Může lidský mozek pochopit vlastní funkci, nebo pro pochopení funkce mozku je potřeba řádově složitější strukturá než je mozek sám. Atd atd.

Veškerý tohle bádání je super, krok po kroku I za cenu slepejch uliček. Je to prostě vzrušující zkoumat svoje okolí.

+1
-11
-1
Je komentář přínosný?

podle komentů se to tu hemží samými postkvantovými fyziky :) co říkáte na to, že "gravitony" vidím? A to prosím pouhýma očima bez nějakých detektorů... nechci lhát, nevím jistě jestli to je přesně ono, ale ty průhledné malé kouličky se pohybují dost zvláštním způsobem jakoby náhodně, ale zároveň sehraně ...doufám, že mi to nějaký odborník logicky fyzikálně matematicky či jakokoli jinak vědecky znehodnotí :-)

+1
-22
-1
Je komentář přínosný?

Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.