Paraplegici po úrazech páteře se musí potýkat s řadou nejrůznějších problémů. Tím nejvýraznějším je pochopitelně ztráta citu u většiny části těla. Ta ale není zárukou, že se u těchto lidí nebudou vyskytovat takzvané fantómové bolesti. Vědci z federální polytechnické školy ve švýcarském Lausanne naštěstí objevili způsob, jak za pomoci virtuální reality pacientům s fantómovými bolestmi značně ulevit.

Navzdory ztrátě citu v dolních končetinách zakouší řada paraplegiků neuropatickou bolest, způsobenou míšní lézí. Pacient cítí bolest v nohou i přesto, že pod lézí nelze cítit nic. Pocit bolesti je zcela reálný a většinou i farmakorezistentní. Virtuální realita ale může představovat klíč k úlevě od těchto nepříjemných pocitů.

Tým výzkumníků vybavil skupinu pacientů VR brýlemi, kterými živě přenášel záznam umělých nohou. Díky umístění kamery, která simulovala úhel pohledu pacienty, byla vytvořena iluze, že nohy skutečně patří pacientovi. Když pracovníci poklepali současně na umělé končetiny a na oblast nad míšní lézí pacientů, pocit neuropatické bolesti u testovaných osob se skutečně snížil. „K vytvoření iluze stačí zhruba minuta souběžného poklepávání,“ uvádí Olaf Blanke.

Neurologovi Olafovi Blankemu a jeho týmu se podařilo vyvolat iluzi vjemu v nohách – ten je ale ve skutečnosti prováděn na zádech pacienta. Pacienti, u kterých byl tento postup aplikován, uváděli, že se jejich bolest snížila.

„Poklepali jsme subjektu na záda v blízkosti ramen, a subjekt zaznamenal iluzi poklepání na paralyzované končetiny,“ vysvětluje Polona Požeg, spoluator studie. „Je to proto, že subjekt zároveň obdržel skrze headset pro virtuální realitu vizuální stimul poklepání na končetiny.“.

Virtuální realita nabízí pacientům plné ponoření do daného zážitku, a tím jejich pocity zintenzivní. „K vytvoření iluze stačí řádově minuty souběžného poklepávání. Poklepání na záda se do nohou přenese díky tomu, že vizuální podnět dominuje nad taktilním.“

Na základě svých zjištění vědci v současné chvíli usilovně pracují na vývoji VR technologie, která automatizuje vizuálně-taktilní podněty. Takzvaná imersivní digitální terapie pak pomůže nejen pacientům po úrazech páteře vypořádat se s fantómovými bolestmi v klidu a teple domova.

Zatím není jasné, zda bude digitální terapie využitelná i pacientů po amputacích nebo s jinými obtížemi. Jisté ale je, že virtuální realita nachází v medicíně čím dál širší uplatnění – tým výzkumných pracovníků na Duke University například vyvinul VR systém, který pomáhá paralyzovaným pacientům znovu nabýt alespoň  část pohybů, v Evropě zase vzniká VR projekt k léčbě depresí a na oxfordské univerzitě pracují vědci na využití virtuální reality v terapii paranoidních pacientů.