Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1213-2225.
Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1213-2225.
Letadlo je na něcoi takového krajně nevhodné. Prostě to žere zbytečně moc paliva jen aby se to udrželo ve vzduchu. Co se vrátit ke vzducholodím?
Ty jsou zase obří a pomalé. Předpokládám, že takové řešení nebude mít na splnění úkolu týden :)
Vzducholoď má spoustu nectností:
- omezený dostup - s každým kilometrem výšky klesá její nosnost o přibližně 10%. Do nosnosti se počítá v tomto případě i její vlastní prázdná hmotnost a zátěž pro manévrování. Užitečná nosnost tedy s výškou klesá ještě rychleji.
- ztráty nosného plynu při manévrování i při vysílání těch průzkumných letounů.
- už zmíněná rychlost. Ze vzducholodi se nedá vymáčknout víc než 100 - 150 km/h.
- snadný cíl (netrefte se do pomalého obrovského stroje)
- nutnost velké posádky
Obecně by na sundání těchhle mastodontů nejspíš rychlostí a dostupem stačil i Čmelák (třeba tenhle: https://www.irozhlas.cz/veda-technologie_technologie/svetovy-unikat-bojo...)
Je to vše otázka vhodné konstrukce. jinak.
dostup: výškový rekord vzducholodě je as 32km
Mánévrování: i přes případné ztráty při manévrování (ne nutně pracovní plyn lze teoreticky i odčerpat do zásobníku) vydrží ve vzduchu xxx krát déle než letadlo...
rychlost: ano je pomalejší ale zase to dorovnává tím že dokáže "stát na místě" což mi přijde pro drony o dost lepší než 500km/h letící letadlo.
snadný cíl: to je ale i ta c-130 a u podobných strojů se předpokládá že je bude něco bránit a nějaký "čmelák" se k nim ani nepřiblíží...
velká posádka: Moderní vzducholodě žádnou větší posádku nepotřebují
- Výška 32 km je sice úctyhodná, ale bez toho, že uvedete, že v této výšce má nosný plyn zhruba 50x menší nosnost na jednotku objemu té vzducholodi, te ten údaj poněkud neúplný.
- Vzducholoď vydrží sice déle než letadlo, ale letadla lze snáze střídat.
- Vzducholoď vydrží dlouho operovat jen pokud letí pomalu. Například předválečné americké vzducholodi byly schopny letět až tři týdny, pokud ovšem letěly jen rychlostí 20 km/h.
- pro křídlaté drony, které se pohybují rychle, je mnohem lepší, když přistávají na něčem podobně rychlém. I letouny, které si vezly předválečné americké vzducholodi, mohly operovat jen pokud ta vzducholoď letěla dost rychle. Stání na místě je pro práci parazitních letadel nejhorší způsob práce.
Navíc stání na místě znamená stejně vzdorovat větru a tedy spotřebovávat palivo.
- posádka na letadle stačí pro jeden let. Posádka na dlouho letící vzducholodi by musela fungovat ve třísměnném provozu. To je prostě 3x víc lidí než pro letadlo, sloužící jen jednu směnu.
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.