Enceladus je považován za jedno z nejslibnějších míst, kde by mohly existovat podmínky vhodné pro život. A to z dobrého důvodu. Pod jeho ledovou kůrou se pravděpodobně nachází globální oceán tekuté vody. K tomu připočtěte objevy molekul, které by mohly být stavebními kameny života, a máte svět, který v sobě nese mimořádný potenciál. Ale to není vše. Enceladus chrlí do vesmíru masivní proudy vodního ledu a plynů v podobě gejzírů, což znamená, že bychom jednou mohli přímo analyzovat jeho podzemní oceán i bez přistání na povrchu.

Nyní vědce znepokojuje další záhadný fenomén, který by mohl poskytnout nový pohled na aktivitu tohoto měsíce: mizející tmavá skvrna, objevená na jeho povrchu. Tento zvláštní jev byl jedním z hlavních témat letošního setkání Americké geofyzikální unie (AGU) ve Washingtonu, D.C., kde se odborníci sešli, aby prodiskutovali nejnovější objevy o našem kosmickém sousedství.

Objev, který zaskočil vědeckou komunitu

Cynthia B. Phillips, planetární geoložka z Laboratoře tryskového pohonu (JPL) NASA, na konferenci představila detailní analýzu této skvrny. Vše začalo díky práci její kolegyně Leah Sacks, která se ponořila do archivních dat z misí Voyager a Cassini, jež dlouhá léta studovaly Saturn a jeho měsíce.

„Leah prozkoumala desítky párů snímků stejné oblasti na povrchu Enceladu,“ vysvětlila Phillips. „A našla něco zajímavého. Malou tmavou skvrnu o průměru asi jeden kilometr. Na snímcích z roku 2009 byla jasně viditelná, ale na snímcích z roku 2012 už nebyla.“

Tento nález okamžitě zaujal vědce, protože na ledově chladném Enceladu se takové změny povrchu nepředpokládají. Jak je možné, že se něco takového na tak stabilním tělese objevilo a zase zmizelo?

Co by mohla tmavá skvrna znamenat?

Existuje několik teorií o původu a zmizení této tmavé skvrny. Jednou z nich je možnost, že jde o důsledek podzemní geologické aktivity, konkrétně o uvolnění materiálu z nitra měsíce. Pokud by například došlo k náhlému průniku plynů nebo vodního ledu na povrch, mohl by se vytvořit krátkodobý povrchový útvar, který by se časem opět vytratil.

Zdroj: Shutterstock

Další možností je, že skvrna souvisí s dynamikou slavných gejzírů Enceladu. Tyto výtrysky jsou napájeny jeho podzemním oceánem a obsahují nejen vodní led, ale i organické molekuly. Tmavá skvrna by mohla být místem, kde gejzír dočasně vytryskl, a pak ustal. Mohlo by to znamenat, že povrch Enceladu je mnohem dynamičtější, než jsme si dosud mysleli.

Phillips se rovněž zmínila o možnosti, že tmavá skvrna mohla být tvořena usazeninami z dopadu mikrometeoroidu nebo jiného tělesa, které narušilo ledovou kůru. Ať už je pravda jakákoli, tento objev může nabídnout nové informace o tom, jak Enceladus funguje.

Proč na tom záleží?

Studium těchto změn na povrchu Enceladu je zásadní nejen pro pochopení geologické historie tohoto měsíce, ale i pro budoucí mise, které se zaměří na hledání života. Pokud se pod povrchem tohoto ledového světa skutečně nachází mikroorganismy, mohly by jejich stopy být vystřikovány na povrch prostřednictvím gejzírů – a následně se objevit v místech, jako je ona záhadná tmavá skvrna.

Mise jako Cassini už dokázaly analyzovat složení některých těchto výtrysků, ale další průzkum bude vyžadovat specializovanější technologie. Plánovaná mise Enceladus Orbilander, která by mohla odstartovat v příštích dvou dekádách, má za úkol nejen zkoumat gejzíry z oběžné dráhy, ale potenciálně i přistát na povrchu a odebrat vzorky přímo z oněch míst.