NASA již zahájila kroky k tomu, aby se připravila na éru po roce 2030, kdy ISS dosáhne konce své životnosti. Jedním z hlavních záměrů NASA je přenechat nízkou oběžnou dráhu komerčnímu sektoru, zatímco se agentura zaměří na ambicióznější cíle, jako je průzkum Měsíce a Marsu v rámci programu Artemis.

Soukromé společnosti, jako jsou Axiom Space, Blue Origin a další, již dostaly první kontrakty na vývoj malých vesmírných stanic, na kterých se NASA stane zákazníkem, nikoli provozovatelem. Nicméně otázkou zůstává, zda je soukromý sektor schopen tuto roli úspěšně převzít včas.

Vědecký výzkum v mikrogravitaci je stále klíčový

Jedním z důvodů, proč NASA nadále vidí důležitost přítomnosti na nízké oběžné dráze, je pokračující výzkum v oblasti mikrogravitace. Ten je nezbytný pro dlouhodobé mise mimo Zemi, například na Mars. Mikrogravitace umožňuje studovat zdravotní účinky dlouhodobého pobytu ve vesmíru, což je pro budoucí mise klíčové.

Pam Melroy, zástupkyně administrátora NASA, zdůrazňuje, že výzkum v mikrogravitaci je stále na začátku. „Rozumíme rizikům roční mise ve vesmíru, ale musíme pokračovat, abychom zvládli výzvy spojené s dvou nebo tříletými misemi na Mars,“ uvedla Melroy.

Zdroj: Shutterstock

Jedním z hlavních technologických cílů je zlepšení systémů podpory života, například recyklace vody, která by měla dosáhnout téměř stoprocentní účinnosti. Tato technologie bude klíčová pro dlouhodobé mise mimo Zemi.

Komerční vesmírné stanice: Jistota nebo riziko?

NASA v roce 2021 přidělila kontrakty v hodnotě 125 až 160 milionů dolarů společnostem jako Blue Origin, Nanoracks a Northrop Grumman na vývoj komerčních stanic. Nicméně cesta rozhodně není bez překážek. Některé firmy, jako Axiom Space, čelí finančním potížím a opožděním ve vývoji. Northrop Grumman se dokonce rozhodl projekt opustit.

Výzvou pro NASA je najít spolehlivé partnery, kteří dokáží vytvořit funkční a bezpečné vesmírné stanice do roku 2030. NASA si je vědoma, že tento proces může trvat déle, než se původně předpokládalo, a proto se možná bude muset spokojit s „minimálně funkčním produktem“ do tohoto termínu.

Bude mít NASA dostatečnou podporu?

Podpora kongresu pro program CLD (Commercial LEO Destinations) byla v počátečních letech minimální. Například v roce 2019 byla požadována částka 150 milionů dolarů, ale přiděleno bylo pouze 40 milionů. Postupně se však financování zvyšuje, jak se blíží konec životnosti ISS.

Navzdory této skutečnosti zůstává otázkou, zda je NASA skutečně plně odhodlána k tomu, aby zajistila pokračování lidské přítomnosti na nízké oběžné dráze. Geopolitické faktory také hrají důležitou roli – pokud by USA po roce 2030 neměly vlastní vesmírnou stanici, zatímco Čína by měla plně funkční orbitální stanici, mohlo by to vyvolat obavy z technologického zaostávání.

Možné mezery v přítomnosti na nízké oběžné dráze

Jedním z největších rizik je, že přechod mezi koncem ISS a spuštěním komerčních vesmírných stanic by mohl vést k odvolání astronautů z nízké oběžné dráhy. Phil McAlister, vedoucí programu CLD v NASA, připustil, že tento scénář je možný, ale neměl by být katastrofální. NASA by mohla využít kapslí Crew Dragon nebo Starliner pro zmírnění dopadu výpadku.