Využívání solární energie není žádná novinka, nemůžeme však všechna pole nahradit solárními farmami. Nikoho ale nenapadlo udělat solární farmy ze silnic… Tedy až doteď. Manželé Brusawovi z USA už několik let uvažují o projektu solárních silnic. 

Základem se stal šestiúhelníkový díl z tvrdého (avšak recyklovaného) skla s pokrytím fotočlánky v první verzi ze 70 % (v druhé verzi bude 100 %). Na každém dílu je přítomen řídící procesor, přes 150 barevných LED, tlakové senzory a vyhřívací systém. Zátěžové a trakční vlastnosti povrchu byly testovány a odpovídají normám.

Výhody jsou jasně patrné. V létě se nám silnice akorát naprázdno přehřívají a rozpouští. Takhle můžeme velkou část solární energie využít. Nejenže můžeme dynamicky měnit například pruhy na silnici, při 180 diodách můžeme na silnici zobrazit prakticky cokoliv. Snad to nebude reklama, ale třeba dynamická informace o stavu vozovky před námi…

Nebo třeba dynamicky měnit rozložení parkovišť

V noci navíc tyto informace budou dobře viditelné. V dílech jsou zabudované i tlakové senzory, které mohou odhalit třeba chodce na kraji vozovky uprostřed noci a mohou jej doprovázet barevným zvýrazněním. V zimě zase nemusíme silnice (a auta a přírodu) rozsolovat, stačí ji ohřát a nechat vodu odtéct. Nutná kabelová síť se zase může využít pro internet a další služby – pokud dorazí tato elektrifikace všude, může se dramaticky snížit i hustota nadzemní elektrické sítě, která se stala symbolem naší éry.

Spory se mohou vést o životnosti skla vzhledem ke vlivům prostředí a zatížení vozovky, ale to není neřešitelný problém, když se do toho zapojí nějaký ten odborník. Při automobilové nehodě však asi bude potřeba nějaký ten díl vyměnit. Jelikož jde ale o modulární šestiúhelníky, výměna nemusí trvat několik let, jako v případě děr v asfaltu.

Malou nevýhodou může být neúplná schopnost kopírovat terén. Zatáčky nebudou po stranách takové hezky kulaté, byť bude mnoho různých rozměrů a tvarů dílů, ale to nás asi tak moc trápit nemusí. Nakonec se podél krajů může dát i něco nesolárního, co tvar dotvoří (hlína). Horší to ovšem bude s kopci. Bez zaoblených dílů se prudší změna úhlu stane ve vyšší rychlosti takovou menší D1. Tam se asi použijí v případě nutnosti menší díly, ale není vyloučeno, že bude muset dojít k úpravě podkladu silnic tak, aby se „poloměr křivosti“ nějakým způsobem standardizoval. Vyrábět pak zaoblené díly nebude žádný problém.

Crowdfundingovou kampaň a její autory můžete případně podpořit zde na IndieGoGo.