Jedním z největších technických problémů při dlouhodobém pobytu na Měsíci není doprava nebo komunikace, ale energie. Každý lunární den trvá přibližně 14 pozemských dní a stejnou dobu trvá i noc, kdy se teploty mohou propadnout až k –253 °C. V takových podmínkách zůstávají solární panely nečinné a klasické baterie by nestačily. Právě tuto výzvu se nyní rozhodly řešit automobilka Honda a americký startup Astrobotic.

Společně chtějí otestovat, zda je možné využít tzv. regenerativní palivový článek (RFC), na kterém Honda pracuje už roky v rámci svého vývoje vodíkových technologií. Princip je přitom jednoduchý, i když technicky náročný: Během měsíčního dne se přebytečná solární energie použije k výrobě vodíku z vody prostřednictvím elektrolýzy. V noci se tento vodík zpětně přemění na elektřinu a vedlejším produktem je znovu voda, která se vrací zpět do systému. Honda tomu říká „uzavřený energetický cyklus“ a právě ten by mohl být klíčem k přežití dlouhých lunárních nocí.

Zdroj: Shutterstock

Astrobotic, firma se sídlem v Pittsburghu, do projektu přináší svou technologii LunaGrid a solární věže VSAT (Vertical Solar Array Technology). Tyto konstrukce jsou navrženy tak, aby dokázaly sledovat pohyb Slunce a maximalizovat množství zachycené energie. Základní verze má poskytnout výkon kolem 10 kW, ale už se chystá i XL varianta, která by nabídla pětinásobek. Právě jejich kombinace s palivovými články Hondy by mohla znamenat, že základny na povrchu Měsíce budou mít stálý přísun elektřiny 24/7.

Projekt není jen technickou zkouškou. Je i politickým a ekonomickým signálem. Japonsko, odkud Honda pochází, patří k zakládajícím členům tzv. Artemis Accords, což je mezinárodní rámec spolupráce v rámci amerického programu Artemis, jehož cílem je návrat lidí na Měsíc. Současně se stále častěji mluví o budování tzv. lunární ekonomiky – tedy ekosystému technologií, služeb a infrastruktury, které by podporovaly trvalou lidskou přítomnost na Měsíci i další průzkum.

Astrobotic je známé především svým landerem Peregrine, který sice při první misi v roce 2024 nedokázal dorazit na cíl, ale firma už rozvíjí další projekty včetně roverů a energetických řešení. Spojení s Hondou jí dává přístup k dlouholetým zkušenostem automobilky s palivovými články. Honda totiž do vývoje vodíkových pohonů investuje už desetiletí, i když na Zemi se zatím jejich širší využití nerozšířilo. Na Měsíci by se ale právě vodíková technologie mohla ukázat jako ta pravá.

Proč je to důležité? Jižní pól Měsíce, na který se zaměřují jak NASA, tak mezinárodní partneři, nabízí kombinaci výhod – oblasti s téměř nepřetržitým slunečním svitem a zároveň zásoby vodního ledu v kráterech. Tyto podmínky dělají z regionu ideální místo pro budoucí základny. Ale i tam panuje střídání světla a tmy, které bez sofistikovaného řešení představuje velké riziko.

Pokud se podaří propojit solární věže Astroboticu a uzavřený energetický cyklus Hondy, bude možné udržet napájení přístrojů, komunikace i systémů podpory života bez nutnosti dovážet obrovské množství baterií či paliva ze Země. To by znamenalo nejen snížení nákladů, ale i reálný krok směrem k trvalému osídlení Měsíce.

Ačkoli je celý projekt zatím v rané fázi, jde o ukázku toho, jak se automobilky i startupy přizpůsobují nové éře kosmického průzkumu. To, co začalo jako vývoj ekologičtějších pohonů pro automobily, může jednoho dne napájet lunární základny. A pokud vše půjde podle plánu, měsíční noc už nikdy nemusí být zcela temná.