Evropský projekt ExoMars prošel v posledních letech turbulentním vývojem. Po ukončení spolupráce s ruskou stranou v roce 2022 visela nad misí nejistota. Nyní ale přichází zásadní posun. NASA potvrdila, že převezme část technické podpory, která má umožnit bezpečnou cestu roveru Rosalind Franklin k Marsu. Tím se otevřela cesta ke splnění původních plánů a ke startu v roce 2028.

Americká agentura se zavázala k dodání několika kritických prvků. Patří mezi ně retrorakety pro přistání, radioizotopové topné jednotky zajišťující přežití během studených nocí na povrchu a také využití americké rakety pro start. Nejde jen o logistickou pomoc. NASA navíc poskytla i klíčový vědecký nástroj. Hmotnostní spektrometr MOMA, vyvinutý s německo francouzskými partnery, umožní analyzovat odebrané vzorky a hledat organické molekuly.

Mise, která má odpovědět na starou otázku

ExoMars je dlouhodobý evropský program zaměřený na astrobiologii. První fáze odstartovala v roce 2016, kdy se na oběžnou dráhu Marsu dostala sonda Trace Gas Orbiter. Jejím úkolem je zkoumat atmosféru, mimo jiné výskyt metanu, který může souviset s geologickou aktivitou nebo biologickými procesy. Druhá část projektu je ambicióznější. Rover Rosalind Franklin má být prvním evropským vozítkem, které dokáže vrtat do hloubky dvou metrů pod povrchem.

Zdroj: Shutterstock

Právě schopnost hlubšího vrtání výrazně zvyšuje šanci objevit materiál chráněný před tvrdým radičním prostředím, které na Marsu ničí organické sloučeniny. Vzorky budou putovat do miniaturní laboratoře uvnitř roveru, kde je MOMA rozeberá na jednotlivé složky. Analýzou lze odhalit látky, jež by mohly naznačit, zda na Marsu existoval život v dávné minulosti.

Posun po letech nejistoty

Zrušení spolupráce s Ruskem způsobilo, že projekt potřeboval nové dodavatele pro přistávací systém i klíčové komponenty. Právě tato oblast patří k nejsložitějším částem mise a bez silného partnera by start nebyl možný. NASA tak nyní sehrává roli stabilizujícího prvku, aby se ESA nemusela pouštět do riskantního přepracování celé sestavy.

Evropští vědci oceňují, že se po dlouhé pauze vrací perspektiva reálného termínu. Vesmírné mise se plánují s předstihem, takže několikaleté zdržení znamenalo znovu otevřít rozpočty, dodavatelské smlouvy i testovací harmonogramy. Společná práce NASA a ESA má nyní vrátit projektu tempo, které odpovídá náročnosti cesty na Mars.

Přibližuje se start, který může změnit evropskou vědu

Pokud se vše podaří dotáhnout, Evropa získá vlastní rover schopný plnohodnotného průzkumu povrchu Marsu. Zároveň půjde o jeden z nejkomplexnějších evropských vědeckých přístrojů, který byl kdy vyslán mimo Zemi. Spolupráce s NASA tak není jen technickou záchranou projektu. Dává šanci, že evropská věda bude mít v příštích letech přístup k unikátním datům o prostředí, které nás fascinuje už celé generace.

A především. Rosalind Franklin může přispět k odpovědi na otázku, která stojí v centru zájmu lidstva. Zda jsme v tomto vesmíru sami.