Zdroj: Shutterstock

John Ronald Reuel Tolkien, známější jako J. R. R. Tolkien, byl britský spisovatel, básník a filolog, který žil mezi lety 1892–1973. Největší stopu zanechal v žánru fantasy svými dvěma nejznámějšími díly – Hobitem a sérií Pán prstenů. Nejen poutavé příběhy, ale i komplexně vyfabrikovaný fantasy svět s vlastní historií a jazyky ho nesmazatelně zapsaly do dějin literatury a zajistily mu přezdívku “otec fantasy”. Kromě spisovatelství se věnoval vyučování angličtiny na vysoké škole, podílel se i na vzniku Oxfordského slovníku angličtiny.

Jestli jste zarytými fanoušky Tolkiena, asi vás žádný z následujících faktů nepřekvapí. V opačném případě čtěte dál.

Měl unikátní smysl pro humor

Podle několika svědectví si Tolkien potrpěl na žertíky, kterými rád oblažoval své okolí. Nejednou se (zcela netematicky) zjevil na večírku v kostýmu, čímž vyvolal kromě rozruchu i zmatení. Když byl starý, bavíval prý sám sebe tím, že zaskočeným prodavačům platil místo peněz svou zubní protézou. Svými vlastními slovy měl “velmi prostoduchý smysl pro humor, který unavoval i mé vděčné kritiky”.

Byl hrozbou silnic

Tolkien byl za volantem nebojácný, ne úplně v tom nejlepším slova smyslu. Ještě jako student ukradl u cesty stojící autobus, aby vzal své přátele na projížďku. Ani jako dospělý si ale nepočínal zodpovědněji: do křižovatek najížděl v plné rychlosti, takže není překvapením, že se mu to jednou vymklo, a i s autem skončil ve zdi. Svými silničními dobrodružstvími se pravděpodobně nechal inspirovat při psaní knížky pro děti o nešikovném řidiči, Mr. Bliss.

Za války vymyslel tajný kód

Během první světové války byl Tolkien nejprve na domácí půdě, potom ve Francii. Vojáci měli zakázáno kontaktovat své příbuzné, aby nemohli omylem předat informace nepříteli v případě, že by dopis zadržel. To bylo pro mladého Tolkiena, který se právě oženil, těžké. Vymyslel proto tajný kód, kterým psal dopisy své ženě.

Byl polyglot

Tohle asi není překvapením – fakt, že studoval lingvistiku a vymýšlel pro zábavu fantaskní jazyky, jaksi napovídá, že byl Tolkien polygot. Na různých úrovních ovládal španělštinu, latinu, francouzštinu, velštinu, němčinu, holandštinu, finštinu, ruštinu, řečtinu, dánštinu, norštinu, starou islandštinu, gótštinu, staroseverštinu a staroangličtinu.

Kvůli fanouškům si musel změnit telefonní číslo

Poté, co jeho knihy nabraly na popularitě, nepřestal v Tolkienově domě zvonit telefon. Tolkienovo telefonní číslo bylo uvedeno v britské verzi Zlatých stránek a nadšení fanoušci chtěli se svým idolem mluvit ve dne v noci. Poté, co se Tolkienovi přestěhovali, změnili si číslo a nechali ho z veřejného adresáře odstranit.