Je pondělí, 5:40 ráno. Vy jste právě přišli do své pracovní kanceláře a odložili si věci, když na vás mobil začal ošklivě hulákat. No jasně, zase jste v neděli večer po návratu z chaty zapomněli píchnout mobil na nabíječku, i když víte, že vydrží přesně týden a je potřeba ho v neděli nabít. No a samozřejmě nabíječka je doma pod stolem.

Jenže bez mobilu to nejde, to jste hned offline, zpět v tom "reálném životě" (uvnitř reálného života) a jste nesví. Naštěstí máte mnoho kolegů, a pravděpodobnost, že by všichni ve stejnou neděli večer zapomněli nabít mobil, je mizivá. Jdete tedy a ptáte se jich. Jenže ti dva poslední, kteří měli "taky Nokii", si před týdnem koupili zde recenzovaný Samsung Galaxy S3 a starý – jak jinak – vyhodili.

"M-m-m-má tu někd-d-o NOKII?!", zoufale vykřikujete. Marně. Támhle vidíte iPhone, vedle zase něco jinýho - s miliónem konektorů ve kterých marně hledáte podobnost s vaším. Jste v pytli. Jednoduše řečeno, nikdo nemá mobilní telefon ani jiné zařízení s alespoň stejným konektorem, natož aby měl nabíječku u sebe.

Ano, teď už určitě naprosto chápete, o čem bude dnes řeč – budeme si povídat o nějakém standardu. Standardu, který je z hlediska dnešní doby zajímavý hned po zmíněných nabíječkách. Na těch lze ale prezentovat takzvaně "standardní život" každého standardu, málokdo je uznává.

Tak co to tedy znamená to USM?

Takové divné slovo, nějaká zkomolenina USB, že? Obávám se, že tuhle zkratku zná jen málokdo, což jen potvrzuje onen "standardní život". Přemýšlíte a hádáte, co by to tak mohlo být. Slovo Universal jste odhadli správně, to druhé už ovšem není Serial, takže podobnost s USB můžeme definitivně škrtnout. Dobře, nebudu vás napínat, je to Universal Storage Module. Stále však nemusíte přesně tušit, o co jde.

Sata-IO je nezisková organizace, hledající různé způsoby, jak vylepšit současné Sata rozhraní, které už může být považováno za de facto standard pro přenos dat v IT (a nejen zde). Právě od nich pochází tento skvělý nápad – konečně sjednotit různorodá datová rozhraní, kabely a konektory, ke kterým je pomalu potřeba atlas výrobců, a tak podobně.

USM prostě a jednoduše definuje vlastnosti, jako vzájemnou polohu a tvary napájecího a datového konektoru, napájecí napětí, velikosti pouzdra aj. Nejdůležitější jsou asi ty konektory – díky nim se bude dát udělat z výhry dvojitá výhra. Konektor není nepodobný kombinaci klasického, nám známého počítačového Sata konektoru s napájecím, tvořící jeden velký blok.

Určitě už jste také měli v ruce nějaký ten notebook a určitě vám na něm taky (ne)jednou spadnul systém a vy jste chtěli data zpět. Sundali jste ten jediný kryt na spodku notebooku vedoucí k HDD (u těch šťastnějších i k jednomu volnému slotu ram), začali vyndavat disk a… safra. Chtěli jste si disk připojit do svého počítače se Sata, jenže navzdory faktu, že 2,5" disk, který právě držíte v ruce, má rozhraní Sata, tenhle konektor do počítače nepřipojíte. A už vůbec k němu nepřivedete napájení.  Budete muset do servisu nebo o data přijít. Ajťák typicky zvolí možnost b, nebo c (redukci), ale simulace problému nastala.

A s externími datovými úložišti je to stejné, i když zde teď máme alespoň pomalé USB. Máme tu ale ještě eSata, FireWire, Thunderbolt, a já nevím co dalšího. Každopádně to jsou ty důvody, proč výrobci čehokoliv stále odmítají akceptovat cokoliv. Bojí se, že si tipnou špatně, ale přijde je draho, když použijí všechno. Čekají na standard.

Na druhé straně standard nechtějí – chtějí si udělat své vlastní, přes které se bude dát připojit jejich vlastní periferie. Proč? Protože koupíte jejich, penízky do jejich kapes. To je hlavně případ bojkotu univerzálních nabíječek mobilních telefonů – trapná a nepoužitelná je nabíječka, která má méně jak 20 konektorů. A mne například napadají externí grafické karty k notebookům – sen každého PC hráče. Kolik jich máme: čtyři různé koncepty, žádný se vlastně neprodává, koncepty byly pomalé a staré už v době vzniku. Pouze se volalo, aby vznikly. A když tedy vznikly, nikdo je neprotlačuje, neboť by tím byl sám proti svému miliardovému rozpočtu.

Nicméně proč USM?

Řekněme, že jsme schopni oželet nějaký ten výkon (rychlost) a spokojit se s USB. To už ve své třetí verzi dovoluje poměrně slušný napájecí odběr, takže nám odpadá problém žeroucích disků. Jenže USM jde o level výše a chce nabídnout přímou bezkabelovou konektivitu. Dovedete si představit USB 3,5" HDD připojený k televizi pouze USB konektorem?

Ne, na to není stavěný ani plánovaný. Má problémy udržet i flashdisk, na kterém je nějaké větší klíčenka (pokud je odfláknutý). Pokud si ještě jednou prohlédneme USM konektor, je to nejen mohutný blok, ale je na něm vidět, že hodlá držet pevně – asi stejné, jako nám známý Sata konektor. Je totiž skvělé prostě přijít k televizi, která má vzadu, na boku, nebo kdekoliv USM konektor (ideálně ne kolmo k televizi), do kterého prostě připojíme náš 1TB USM disk, televize se o něm ihned doví a v několika sekundách už pouštíme náš oblíbený 3D film ve 4K rozlišení.

Že fantazíruji? Bohužel ano, televize s USM je hudba z očividně velmi vzdálené budoucnosti. Nicméně nápad je to skvělý. 2,5" HDD má poměrně kompaktní rozměry, ne o moc větší než kreditní karta, a není ani příliš těžký, aby se v takovém konektoru neudržel. Připojení je poměrně snadné a pevnost spojení poskytuje dostatečný feedback, zda máte připojeno či nikoliv. Ideálně když se na televizi rozsvítí nějaká LEDka v okamžiku připojení.

Co se mi ale moc líbí a je možné díky unifikaci – můžete mít jakékoliv datové rozhraní, které si zamanete. USB, FireWire, eSata, Thunderbolt, vše jako malý nástavec, který jednoduše připojíte. Jako příklad si vezměme tento první USM disk od Verbatim, který nástavcem dokončí své zakulacené tvary, ale který bez něj vypadá přesně tak, jak si ho představuji.

Tahle potřeba dalších konektorů však odpadne hned, jak bude USM rozšířeno – bude v každém notebooku a desktopu, v každé televizi, settop boxu, hifi věži, herní konzoli, prostě všude. Nikde nemůže překážet, USM 2,5" disk je malý, kompaktní, rychlý. Nevidím problém. Ne jiný než fakt, že standardy nikdy nebyly moc v lásce a nikdy se do světa nehrnuly. A není to proto, že by byly špatné, neužitečné, dokonce ani proto, že by byly samy o sobě drahé (kor když je za vás vymyslí skupina dobrovolníků). Ale protože se to výrobcům nelíbí.

Zrovna USM má podle mě ale velkou šanci – je to datový standard a data budeme chtít stále. Snad jen do doby, než budou všechna zařízení bezdrátově připojena k internetu. USM má potenciál a může se uplatnit v širokém spektru, vlastně všude, kde máte pevný disk. A díky uspořádání konektoru nevidím problém ani v použití tohoto standardu uvnitř PC – jedna půlka od zdroje, druhá od desky, jen současné kábly by asi musely být ubroušeny, aby se vedle sebe takto vešly. To se ale standardizovat také dá. Pak může být jednoduchá úprava konektorů USM použita naprosto všude, kde se pevný disk vyskytuje. Za pár korun velice užitečný standard, ovšem jak pro koho.

Samsung například umí vyrobit televizi i pevný disk. Myslíte, že vyrobí televizi tak, aby k ní šel kromě Samsungu připojit i jiný disk? Proč by to měl dělat? Ve chvíli, kdy bude Samsung nejlepší televize a půjde k ní připojit jedině disk Samsung, nebude s prodejem takových disků problém. Jenže dokud tohle nenastane, daný výrobce dost riskuje, že mu ujede vlak, pokud by nějaký ten standard nenasadil. Na druhou stranu máme zde USB. Díky němu televize umí hodně nových funkcí – nepoznají disk větší 1TB, nerozumí NTFS, nepřehrají *.mkv, neukojí rychlejší disk... A jsme zase na začátku!