To si nějak odporujete. V jednom příspěvku píšete, že nejsou blbí, ale bohužel válčili jen proti slabým soupeřům a kus nad tím, že se zcela jistě chystají na světovou válku. Takže kde je pravda, oni se chystají na světovou válku a jsou tak blbí, že neznají soupeřovi zbraně? :-) Nebo jsou to zas jen propagandistické kecy.

Tak jakákoliv protilodní střela bude určitě levnější než celá loď. Horší je to u ničení tanků či letadel. Tam ten poměr není zrovna idální a lepší je ničení konvenčním střelivem.

Ona kombinace menších rozměrů, horší zjistitelnosti, menší ceny, lepší ekonomičnosti letu (větší dolet nebo menší spotřeba paliva) atd. může udělat svoje. Navíc, zase usilují o vypustitelnost z relativně malého letadla, takže tam jsou nějaká rozměrová a hmotnostní omezení.

Rusové dost dobře historicky neuměli miniaturizovat (viz R-7 vs. Atlas apod.). Třeba je to dnes jinak, ale pochybuji, že je opustila megalománie a s ní spojené návyky.

Myslím, že tam mluví především o současných systémech bodové obrany. To neznamená, že se technicky nedají postavit lepší. Ty současné jsou koneckonců docela staré. Že rychlejší těleso hůře manévruje je tak nějak zřejmé ze základů fyziky. Přinejmenším při fixním příčném zrychlení (které má každá střela omezené) bude příčná delta vzdálenosti *za danou dobu* identická - jenomže rychlejší těleso za tuto dobu urazí delší vzdálenost, takže možná příčná delta přes danou vzdálenost bude úměrně menší. To výrazně zmenšuje objem prostoru, v jakém se manévrující, ale rychlejší těleso může nacházet v bodě, do kterého v predikovaném čase míří třeba právě mnou vystřelený projektil, který tak při detonaci bude mít snazší práci. Problém je jen reakční čas mechaniky obranného systému. To už je ale otázka teorie řízení, nikoli nějaké magie.

No a každé rakety se dá poslat dostatečný počet kusů. Když má cíl schopnost obrany proti N střelám najednou, pošle se N+1. Žádný cíl nemá N nekonečné. A jestli "dva nebo tři BrahMosy", co přežijí průlet střední obranou, vám přijde jako nějaký nebezpečný scénář, tak považte to, že žádná indická loď nemá víc než osm BrahMosů na palubě. To znamená, že plný náklad klidně může stačit právě tak na zničení jedné lodi.

"Rušení" Exocetů na Falklandech je dobrý vtip. Exocet prostě fungoval tak, jak byl navržen, a Britové byli lemplové, a taky za to zaplatili. Nebylo co, čím a jak rušit. http://www.theguardian.com/uk/2000/sep/26/falklands.world

Myslím, že "hlasitý" byla metafora. Radary přeci nehledají zvuk. A pokud jde o schopnost zasáhnout cíl, tak to je problém jak pro protiopatření, tak i pro útočící střely. Nikdo nedostává výjimku z přírodních zákonů a technické složitosti.

Přijde mi také zvláštní, že v tomto komentáři nemáte rád "zbraně co mají vlastní hlavu", protože "tohle vždy smrdí nějakým průserem", zatímco v jiném komentáři chválíte schopnost ruských střel "reagovat na aktivitu nepřítele a dělat úhybné manévry či jinak změnit směr navádění na cíl". Skoro to zní, jako byste se nedokázal rozhodnout, co od moderních zbraní vlastně chcete.