Americká armáda hodlá v příštích letech výrazně posilnit obranné schopnosti své protivzdušné obrany krátkého dosahu SHORAD. Páteří této obrany se stanou protiletadlová vozidla Stryker, která budou v první fázi vybavena auto kanónem M230, kulometem 7,62 mm a střelami Stinger určenými pro sestřelování vzdušných cílů a raketami Hellfire. Dále budou tyto Strykery vybaveny prostředky pro vedení radioelektronického boje a Multi Mision Hemisferic radarem se čtyřmi anténami, který dokáže detekovat drony na vzdálenost až 40 km.

V první fázi tyto protiletadlové Strykery nedostanou laserová děla, protože laserová děla vyvíjená pro SHORAD nebudou ještě kolem roku 2020 schopny operačního nasazení. Nyní ale už putuje více než 50 % rozpočtu určeného pro vývoj nových zbraňových systémů pro protivzdušnou obranu krátkého dosahu právě do výzkumu a vývoje energetických zbraní. V druhé fázi tak dojde i na laserové zbraně.

Protiletadlové Strykery by měly být od roku 2023 vyzbrojovány obrannými laserovými děly o výkonu 50 kW. To je zatím dost na sestřelení RAM munice (raketová, dělostřelecká a minometná) nebo menších dronů. Druhou linii obrany pak budou tvořit 100 kW lasery namontované na těžších a méně mobilních středních taktických vozidlech Oshksh FMTV.

Např. pro zničení ruské podzvukové křižující střely kalibr by museli Američani nasadit laserová děla s výkonem kolem 300 až 600 kW (viz. obr).

Výhodou je levný provoz těchto zbraní. Munice je závislá jen na velikosti palivové nádrže. Nevýhodou pak je problémový provoz ve špatném počasí. Laserová děla tak zůstanou vždy jen jako doplněk projektilových a raketových zbraňových systémů. Jejich smyslem je posilnit stávající obranné prostředky, ne je nahradit.